Mobilizace se stala hojně skloňovaným tématem posledních dní. A to zejména v souvislosti s válečným konfliktem odehrávajícím se na Ukrajině, nedaleko našich hranic. Všeobecný rozruch vyvolalo, když se o ní, byť jen v teoretické rovině, zmínil náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka, který připustil „výběrovou mobilizaci“ v případě války mezi NATO a Ruskem.

Řehka přiznal, že pokud by se konflikt eskaloval a došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, současné stavy naší profesionální armády by k plnění úkolů nestačily. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu,“ nastínil takovou situaci generál Řehka během rozhovoru pro ČTK. Řekl také, že by se přes české území přesouvaly spojenecké jednotky, takže bychom se mohly stát legitimním cílem.

Za jakých podmínek by k mohlo opravdu dojít, jasně říká zákon, a podle Generálního štábu AČR nyní takové riziko naštěstí nehrozí. Bylo by to navíc možné pouze při vyhlášení válečného stavu, který by musel nejdříve schválit parlament. Vyhlásit by ho pak musela vláda se souhlasem prezidenta a po kontrasignaci premiéra.

Co myslel Řehka „výběrovou mobilizaci“? Armáda má pro případ takové krize připravené plány, podle nichž by byli jako první povoláni příslušníci aktivní zálohy ozbrojených sil. Těch je v současnosti už přes 4 tisíce a zájem o vstup do záloh výrazně vzrostl po začátku války na Ukrajině (profesionálních vojáků má česká armáda přes 20 tisíc). Spolu s nimi by mohli držet pohotovost i muži a ženy, kteří prošli dobrovolným vojenským výcvikem a v budoucnu zřejmě i takzvaní „dobrovolní předurčení“. To jsou lidé, kteří prošli zdravotní prohlídkou a jsou ochotni se zúčastnit cvičení v případě ohrožení bezpečnosti země – tento institut ale zatím neprošel schválení sněmovnou.. Zbylí občané ve věku 18 až 60 let, kteří mají podle branného zákona povinnost nastoupit do armády za mimořádného válečného stavu, by byli až tou poslední variantou.

Slova o mobilizaci pronikla i do posledních předvolebních debat, kdy Řehkův výrok opakovaně použil proti Petru Pavlovi druhý kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO). „Pan Řehka nás včera stresoval s válkou a mobilizací. Předtím v listopadu mluvil o válce velkého rozsahu. Proč stresuje ty naše matky, naše ženy?“ prohlásil Babiš, který navrhoval, aby ministryně obrany Řehku odvolala z funkce. Bývalý náčelník generálního štábu Pavel se Řehky naopak zastával, vojáci podle něj musí být připraveni na nejhorší možný scénář.

Poté, co přišla první kritika, na rozhovor reagovala i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která Řehkova slova usměrňovala s tím, že pouze odpovídal na otázku, která se týkala hypotetické situace, kdy dojde k aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy a NATO by se začalo kolektivně bránit.

„Obrana České republiky by v takovém případě byla věcí celého státu a společnosti, nikoli jen profesionální armády. I proto je důležitý důraz na budování Aktivní zálohy nebo průmyslové kapacity českého obranného průmyslu. Náčelník Generálního štábu odpovídal jako odborník, jehož povinností je zajistit obranu státu. Jeho agendu nemohou nemohou a nesmějí určovat volby a předvolební kampaně,“ uvedla Černochová, podle které je výrok náčelníka generálního štábu vytrháván z kontextu a zneužíván.