Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze.

Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému. Existují totiž hned tři kategorie lidí, které vycházejí z let, kdy studovali. Návrat uznávání studentských let i pro nejmladší „kategorii“ měla vláda v původním programovém prohlášení, z toho aktualizovaného už ale vypadl. To pak potvrdil i návrh důchodové reformy, který ve středu prezentoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výjimku tvoří jen studium doktorandů, které se má opět začít počítat jako tzv. náhradní doba pojištění.

Zatímco rodiče dnešních studentů mohou se započtením studia počítat, pro jejich děti už to od roku 2010 neplatí. Pro ně současné nastavení znamená čistou nulu. Tedy doba jejich studia se do výpočtu důchodu nijak nezahrnuje. Další kategorie jsou pak lidé, kteří studovali mezi roky 1996 a právě 2009. Těm se sice také nezapočítává doba studia do osmnácti let, tedy období od konce povinné školní docházky zhruba do konce střední školy, následně se však započítává ještě maximálně šest let dalšího studia. I to má však háček, doba studia po osmnáctém roku se totiž počítá jen z 80 %, tedy počet studovaných dní se o 20 % krátí.

Poslední kategorií jsou pak ročníky, které studovaly před začátkem roku 1996. Ti jsou jediní, kterým se plně hodnotí studium do osmnácti let. Stejně pak jako u předchozí kategorie pak platí, že doba studia po dovršení plnoletosti se započítává maximálně v dalších šesti letech a pouze z 80 %.

Pokud se tak dnešní studenti chtějí vyhnout rokům, které jim „vypadnou“ z důchodového systému, mají veskrze dvě možnosti. Už během studií vydělávat tolik, aby jim vznikla povinnost odvádět odvody, nebo zkrátka dobu studentských let doplatit (podrobněji jsme se tomu věnovali například zde). Stát tak studenty upozorňuje, že existuje možnost dobrovolného pojištění, které jim umožní například roky strávené na vysoké škole do doby pojištění zahrnout. Jako doba pojištění se studium hodnotí pouze v případě vzniku nároku na invalidní důchod.

Jenže dopad na výpočet důchodů není jediný možný problém. Ten další vychází z již v říjnu schválené důchodové novely, která reagovala na rekordní poptávku po předčasných důchodech. Dosud platí, že do doby, kdy je možné žádat o předčasný důchod, musí lidé odvádět sociální pojištění, tedy většinou pracovat, alespoň 35 let. Od října příštího roku má však hranice stoupnout na 40 let.

Kdo se tak zdrží na studiích příliš dlouho, například do pětadvaceti let, už nemá šanci předčasný důchod stihnout. Samozřejmě pokud se do té doby hranice odchodu do důchodu výrazně neposune, což i podle nových chystaných výpočtů ministerstva práce nelze s jistotou určit. I tak však delší doba strávená vzděláváním může znamenat minimálně výrazný odklad možnosti do předčasné penze odejít.

Ministr Jurečka návrh reformních změn penzí představil ve středu. Obsahovat je má novela, k níž budou ministerstva, kraje, odbory či zaměstnavatelé nyní podávat připomínky. Mezi opatření patří mimo jiné pokračování v navyšování důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, nižší výpočet nových penzí, zavedení minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy či započítávání fiktivního výdělku ve výši průměrné mzdy za dobu péče o děti a blízké.