ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard. Počítá se s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard korun a příjmy 2086,1 miliard korun.

„Vůbec to nebylo jednoduché, ale s výsledkem jsem spokojen,“ pochválil Stanjurův návrh rozpočtu premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet podle něj investuje do rozvoje silnic a dálnic, výzkumu a inovací, školství či obrany. S rozpočtem naopak není spokojen vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš, který požaduje o sedm miliard korun více na program výstavby bydlení, jak píšeme zde. 

A Fiala zmínil přidání peněz na platy státních zaměstnanců. „V příštím roce přidáme 20 miliard korun na platy těch, kteří pracují pro stát, ať už jsou to třeba policisté, pracovníci v kultuře nebo třeba v sociálních službách,“ poznamenal premiér.

Stanjura tvrdí, že v návrhu státního rozpočtu vidí prostor na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Kvůli minimální rezervě ve výši jedné miliardy proti zákonnému rozpočtovému rámci se ale přidání jednomu resortu projeví úbytkem jinde. V následujících týdnech ho čeká jednání s jednotlivými ministry. Připustil, že každý ministr má méně než by dostal v ideálním případě, návrh ale respektuje vládní priority.

Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by rád dostal v rozpočtu peníze navíc na posílení sociálních služeb a budování sociální infrastruktury. „Bavíme se řádově o jednotkách miliard korun,“ podotkl v pořadu Otázky Václava Moravce. Vést debatu by Jurečka chtěl také o přerozdělení výnosů z emisních povolenek, jak je zakomponovat do jednotlivých rozpočtových kapitol, řekl s poukazem na lidovecké ministry zemědělství Marka Výborného a životního prostředí Petra Hladíka.

„Není fér přiznat, že se nechcete vzdát mimořádného příjmu?“

Právě o výnosech z prodeje emisních povolenek se píše také ve Stanovisku Výboru pro rozpočtové prognózy k predikci příjmů sektoru vládních institucí. Jeho členové uvádějí, že pociťovali nedostatek konkrétnějších informací o příjmech z prodeje povolenek. A také nedostatek konkrétnějších informací o inkasu mimořádné windfall daně.

V případě windfall tax Stanjura po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, náhle bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A také začalo ministerstvo financí tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy. Více píšeme tady. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek trvání daně i pro příští rok označil za „čistou zlodějinu“, protože stát již žádné mimořádné výdaje nemá.

Stínová ministryně financí Schillerová se Stanjury tázala, zda by nebylo fér přiznat, že se vláda příjmů z windfall tax zkrátka jen nechce vzdát. „Říkal jsem, že když ty výdaje a příjmy vyrovnané budou, nebude daň platit, ale to se nestalo,“ řekl pouze Stanjura. Uvedl také, že Národní rozpočtová rada změnila s mimořádnou dividendou názor, když teď ústy Mojmíra Hampla tvrdí, že by se měla do mimořádných příjmů započítat.

Stanjura také v debatě argumentoval jinými výdaji, které najednou vláda chce zahrnovat do mimořádných výdajů, stejně tak jako argumentoval vysokými výdaji na obsluhu dluhu. Schillerová oponovala tím, že celou windfall tax „táhne ČEZ“, jehož odvody na této dani tvoří téměř 90 procent všech příjmů státu z windfall tax.

Schillerová také v diskusi zmínila, že vládní ODS rezignovala na svůj záměr snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, ale deficity jsou meziročně nižší v průměru o 32 miliard Kč. Rozpočet jako takový kritizovala. „Je to na úkor střední třídy, občanů, rodin s dětmi, důchodců, OSVČ, živnostníků. Ti to všichni zaplatí. Ale jsou tam i vítězové. A to jsou například banky,“ podotkla.

V noci na dnešek zveřejněný návrh ministerstva financí obsahuje růst rozpočtových příjmů o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Návrh předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun. Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.

Schvalování rozpočtu ve vládě očekává Stanjura ve středu 25. září, Poslanecké sněmovně jej musí předložit do konce měsíce. První čtení ve sněmovně je naplánované na středu 23. října. „Jednání ve vládě probíhat prostě budou, jako každý rok. Klíčový okamžik nastane, až budou členové vlády hlasovat rozpočet a já pevně doufám, že to hlasování vlády bude jednomyslné,“ uvedl Stanjura.