Aktivity Severoatlantické aliance představují závažnou hrozbu pro národní bezpečnost Ruska a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety. Slib summitu přiznat členství Ukrajině dnes odsoudil také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady.

„Je zřejmé, že aliance sleduje jeden ze svých hlavních cílů – pokoření Ruska, jeho strategickou porážku,“ uvedl Peskov, podle kterého NATO posouvá svou infrastrukturu stále blíže k ruským hranicím.

Členské země NATO ve Washingtonu ve středu přijaly deklaraci, která mimo jiné slibuje další podporu Ukrajině. Ta zahrnuje financování v objemu 40 miliard eur (zhruba bilion korun). Lídři také dali jasně najevo, že budoucnost Ukrajiny v alianci je teď nezvratná.

„Zavazuje nás to k hluboké analýze přijatých rozhodnutí a uskutečněných diskusí, k velmi pečlivé analýze textu deklarace. Jde o velmi vážné ohrožení národní bezpečnosti naší země. To vše od nás bude vyžadovat promyšlená, koordinovaná a účinná opatření v reakci proti NATO,“ doplnil Peskov.

„Naši protivníci v Evropě a ve Spojených státech nejsou příznivci dialogu. A soudě podle dokumentů přijatých na summitu NATO nejsou zastánci míru,“ řekl mluvčí a dodal, že „aliance je nástrojem konfrontace, nikoli míru a bezpečnosti“.

Moskva svou agresi na Ukrajině dlouhodobě brání jako krok nutný k zajištění vlastní bezpečnosti. Kyjev a Západ tuto charakteristiku konfliktu odmítají a tvrdí, že Moskva vede agresivní imperialistickou kampaň ve snaze přivlastnit si ukrajinská území.

Aliance ve středu Rusku vzkázala, že si konfrontaci s ním nepřeje. Naopak obvinila Moskvu, která svým vpádem na Ukrajinu rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války, že stupňuje hybridní konflikt s členskými zeměmi bloku skrze sabotáž, kyberútoky nebo šíření propagandy.

Slib summitu přiznat členství Ukrajině dnes odsoudil také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady. „Závěr je zřejmý. Musíme udělat všechno pro to, aby ‚nezvratná cesta‘ Ukrajiny do NATO skončila buď zánikem Ukrajiny, nebo zánikem NATO. Nebo ještě lépe – zánikem obou,“ uvedl v příspěvku na sociálních sítích.

Agentura Reuters podotkla, že zatímco v letech 2008 až 2012, kdy stál v čele země, byl Medveděv považován za prozápadního a moderního politika. Od začátku války na Ukrajině se z něj ale stal jeden z nejhlasitějších kritiků Západu, který často ke spojencům Ukrajiny vysílá nejrůznější výhrůžky. Mimo jiné opakovaně varoval, že vyzbrojování Kyjeva může vést k „jaderné apokalypse“.

Případné rozhodnutí o použití ruských jaderných zbraní by patřilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle diplomatů však Medveděvovy názory naznačují smýšlení v nejvyšších kruzích Kremlu, který válku staví do role existenčního boje se Západem.