To je začátek konce Schengenu a konec Schengenu je v perspektivě konec EU, zní z polského zamini
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.
"Němci věří, že nemají jinou možnost," uvedl Prawda v pořadu „Jeden na jednoho“ v televizi TVN24. "Říkáme, že když to zavádíte vy, zavedou to i ostatní. A to je začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec Unie," konstatoval náměstek polského ministra zahraničí Prawda. „Unii je třeba chránit změnou azylového zákona, aby se migrační reformy přizpůsobily novým jevům,“ dodal.
Část varování Prawdy se naplnilo už v pátek večer, když Francie oznámila, že také zavádí kontroly na všech svých hranicích. Psali jsme o tom zde.
Podle polského serveru Interia, pokud Německo plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, bude moci poslat až 40 tisíc těchto migrantů zpět do Polska a toho se polské ministerstvo zahraničí obává. Varšava je bude muset přijmout. To se v některých případech už stalo.
Berlín totiž v poslední době začal uzavírat nejen hranice, ale i zavedl systém kontroly migrantů uvnitř státu. Tímto způsobem byli odhaleni lidé, jejichž cílem bylo Německo, ale nejprve se dostali do Polska, kde, aby zůstali v EU, museli podat žádost o azyl. Podepsali dokumenty a pak odjeli do Německa.
Německo může poslat migranty zpět do původní země příchodu na základě dvou ustanovení. V prvé řadě se jedná o dublinské řízení, které se vztahuje především na migranty, kteří podali žádost o azyl, v tomto případě v Polsku, a žádost ještě nebyla rozhodnuta, ale migrant již odjel např. do Německa. Na základě Dublinské dohody, která platí již deset let, může Německo takovou osobu vrátit do Polska.
Druhým postupem je klasické zpětné převzetí, které se dělí na zjednodušené a úplné. V tomto případě se jedná o osoby, které nelegálně pobývají v Německu a dříve byly v Polsku. Tento postup vyplývá z polsko-německé dohody.
Dziś musimy stoczyć kolejną bitwę o bezpieczeństwo Polski, naszą suwerenność i prawo do nieprzyjmowania nielegalnych imigrantów!
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) October 17, 2024
Mówiliśmy o tym dziś w Brukseli razem z @PiotrMuller.
❌NIE DLA NIELEGALNEJ IMIGRACJI!
❌NIE DLA RELOKACJI!
✅TAK DLA WSPARCIA UE DLA POWODZIAN!… pic.twitter.com/mtPZ4BcyEF
Migranti ale v Polsku už nelegálně přibývají a podle opozice už vznikají bezpečnostní problémy přímo ve Varšavě. Podle šéfa strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského jsou v hlavním městě čtvrti, kde se migranti pokoušejí vniknout do bytů a do domů. "Bezpečnost je přinejmenším ohrožena, prázdné budovy okupují migranti," prohlásil šéf PiS na tiskové konferenci v Sejmu.