Snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) se blíží. Možná ne tak rychle, jak očekává trh, ale pozvolna k tomu dojde. Jejich úroveň je přitom klíčová pro vývoj ekonomiky a dá se očekávat, že bude mít vliv na řadu oblastí. Z pohledu běžného člověka se může jednat třeba o prostor pro refinancování existujících úvěrů, ale také o pokles výnosů u některých spořících či investičních nástrojů. Samotné banky nechtějí svou strategii příliš přibližovat.

ČNB drží základní sazbu na úrovni sedmi procent od června 2022. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že z obecných dopadů snižování úrokových sazeb lze vypíchnout „zlevnění“ úvěrů, což povede k růstu jejich objemů v ekonomice. „Taková situace běžně vede k růstu investiční aktivity, spotřeby, HDP a přirozeně také zadlužení. Nižší úrokové sazby zřejmě povedou také k oslabení kurzu koruny,“ uvedl Peterka.

Analytik společnosti Deloitte Václav Franče pro Echo24 uvedl, že spotřebitelé mohou očekávat pozvolný pokles hypotečních sazeb a sazeb na spořících účtech. „Pokles ale nebude příliš rychlý, protože ČNB nejspíš bude snižovat sazby opatrněji, než aktuálně čeká trh,“ dodal Franče.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa redakci řekl, že snižování repo sazby bude vidět hlavně na finančních produktech, u kterých není žádná nebo jen krátká fixace. „Tedy zejména na spořících účtech, termínovaných účtech na dobu jen několika měsíců a na hypotékách s krátkou fixací. U vkladů a úvěrů s delší fixací je v očekávané snižování sazeb už do značné míry zahrnuto předem,“ uvedl Skořepa.

Podle Pavla Peterky vytvoří z pohledu domácností pokles úrokových sazeb mimo jiné prostor pro refinancování existujících úvěrů na výhodnější podmínky. „Nižší úrokové sazby povedou i k růstu zájmu o úvěry, jak už jsem zmínil výše. Platit to bude i pro úvěry hypoteční, kde bude také klesat nabízená úroková sazba. Očekávám velký růst zájmu o tento typ úvěrů a související růst aktivity na nemovitostním trhu. Řada domácností s hypotečním úvěrem čeká na výhodnější podmínky. Některé domácnosti čekají i déle než rok,“ vysvětlil Peterka s tím, že prvotní vlna zájemců proto bude zřejmě velmi silná.

„Růst poptávky na nemovitostním trhu také podle všeho povede k dalšímu kolu růstu cen nemovitostí. Primárně pak ve velkých městech a regionech, kde je dlouhodobě registrován nedostatek výstavby – tedy téměř ve všech středních a velkých městech a jejich okolí,“ dodal Peterka.

Výnos spořících účtů spadne

Pokles sazeb podle Peterky povede i k poklesu výnosů u některých spořících a investičních nástrojů. „Pokles výnosů se nevyhne ani v poslední době velmi populárním spořícím účtům, které nyní nabízí zajímavé zhodnocení s velmi nízkou mírou rizika a vysokou likviditou finančních prostředků. S poklesem sazeb ale prudce klesne i výnos na tomto produktu. Investoři a střadatelé proto budou muset hledat alternativy,“ míní Peterka.

Jednou z těch nejzajímavějších alternativ jsou podle něj v současné době státní dluhopisy. „Například výnosy českých státních dluhopisů jsou poblíž maxim z tohoto století. Očekávané snižování sazeb navíc podle všeho povede k růstu jejich ceny. Jedná se navíc o aktiva s velmi nízkou mírou rizika, která plyne z garance ze strany našeho státu. Solidní státní dluhopisy jsou navíc velmi likvidní. V Roklenu pozorujeme zvýšený zájem o tento typ investic,“ dodal Peterka.

Podle Michala Skořepy v souvislosti s investováním vždy záleží na okolnostech, tedy jaké riziko je investor schopen a ochoten přijmout a jaký časový horizont by investice měla mít. „Každopádně je ale třeba nejdřív vybudovat finanční rezervu pro nenadálé snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a pro tuto rezervu se stále nejvíc hodí spořící účet,“ míní Skořepa.

Podle Peterky by správné investiční portfolio mělo být diverzifikované a v souladu s potřebami investora, a to včetně míry rizika, kterou je ochoten akceptovat. „Každý investor má jiné potřeby, takže i vhodná skladba portfolia se liší. „Obecně lze ale doporučit rozdělení portfolia na třetiny. Třetina investic do akcií, kde je doporučeno sledovat akciové indexy například pomocí nástroje ETF. Třetinu portfolia by pak měly tvořit státní dluhopisy. Ideálně pak kombinace českých, eurových, třeba německých a amerických. Poslední třetinu pak běžně tvoří případné nemovitosti,“ řekl Peterka.

Banky jsou opatrné

Samotné banky, které oslovil deník Echo24, jsou ve svých vyjádřeních opatrné. Redakce se ptala především na spořící účty. Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý například redakci sdělil, že banka změnu úročení na spořících účtech v této chvíli neplánuje. „Nicméně s ohledem na možný pokles sazeb centrální banky nelze vyloučit, že následně dojde k úpravám výše úročení na trhu, na něž budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ řekl pro Echo24 Hrubý.

Mluvčí Komerční banky Michal Teubner pro Echo24 řekl, že stanovení úrokových sazeb vychází z obchodní politiky banky a je ovlivněno řadou faktorů. „Zejména pak základní úrokovou sazbou ČNB a také silným konkurenčním prostředím. V tuto chvíli by proto byly jakékoliv informace k případné úpravě úrokových sazeb u spořících účtů předčasné,“ uvedl Teubner obecně.

Mluvčí ČSOB Patrik Madle deníku Echo24 sdělil, že banka neustále upravuje sazby pro své klienty. „Snažíme vždy nabídnout atraktivní sazby. Důležitý je však vývoj makroekonomické situace a také vývoj na finančních trzích, od kterých se sazby vyvíjejí,“ řekl Madle.