Nová letecká paliva mají šetřit životní prostředí, jsou ale v průměru pětkrát dražší než běžný letecký kerosin. Kvůli povinnému tankování takzvaného udržitelného leteckého paliva, které se běžně označuje anglickou zkratkou SAF, od ledna vzrostou ceny letenek u většiny společností vypravujících lety ze zemí Evropské unie. Zdražení letenek o ekologický poplatek už oznámila Lufthansa, Swiss Airlines, Austrian Airlines i domácí Smartwings.

Povinné přimíchávání biosložky do paliva už dopadlo i na letecké společnosti. Ty budou mít podle nařízení Evropské komise od ledna povinnost tankovat palivo minimálně s dvouprocentním obsahem biosložky, což má snížit uhlíkové emise vypouštěné leteckou dopravou. Ty momentálně tvoří přibližně 2 procenta globálních emisí CO2.

Vzhledem k ceně SAF, která se pohybuje mezi dvojnásobkem a sedminásobkem ceny běžného leteckého paliva, tak logicky musí dojít i ke zdražení letenek. To bude zatím spíš mírné. Výraznější zdražení se pak očekává v dalších letech. Od roku 2030 budou totiž dopravci muset tankovat paliva s šestiprocentním obsahem SAF, v roce 2035 s dvacetiprocentním a od 2050 dokonce se sedmdesátiprocentním obsahem biosložky. Letecké společnosti budou navíc v budoucnu také více zatíženy emisními povolenkami, s jejichž bezplatným vydáváním se v letecké dopravě zatím počítá pouze do roku 2026.

Nařízení je součástí balíčku Fit for 55, který představuje sadu opatření, pomocí nichž chce EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a v roce 2050 dosáhnout úplné uhlíkové neutrality. To však v letecké dopravě nebude zcela možné, evropští dopravci se tedy budou muset spoléhat právě na nákup emisních povolenek, aby dosáhli nuly alespoň na papíře.

Například Smartwings počítají s tím, že od ledna zvýší ceny jednosměrných letenek o tři až 15 eur (tedy zhruba o 75 až 380 korun) v závislosti na délce letu. Největší německé aerolinky Lufthansa pak plánují zdražení letenek na nejkratších trasách o jedno euro, na nejdelších linkách pak až o 72 eur, což je asi 1820 korun.

Na růst cen letenek, kterého jsme v poslední době svědky, mají vliv i další faktory. Evropské letecké společnosti se musí například vyhýbat ruskému vzdušnému prostoru. To prodlužuje let a zvyšuje spotřebu paliva. Obdobná doporučení nyní platí také pro Írán, přes který od nás vedla nejkratší trasa do zemí Perského zálivu nebo Indie a jihovýchodní Asie.

Za pozornost stojí, že s výhodami udržitelného leteckého paliva, tedy SAF, to není tak jednoznačné. A nejde pouze o to, že současná letadla jsou schopna létat maximálně na padesátiprocentní směsi SAF a konvenčního paliva, jak uvádí například Airbus.

Čistší náhrada konvenčního paliva se nyní vyrábí z odpadních produktů, jako jsou použité kuchyňské oleje nebo tuky, v kombinaci s biolihem získaným z některých zemědělských plodin typu kukuřice, což může být do budoucna problematické. Upozorňuje na to třeba zpráva amerického analytického institutu IEEFA. V případě, že nebudou přijaty také udržitelné zemědělské postupy, mohla by masová produkce SAF v budoucnu vést k odlesňování nebo ztrátě biodiverzity.

„Spotřeba vody představuje další výzvu. Výroba biopaliv má obvykle vysoké nároky na vodní zdroje kvůli zavlažování, což může zatěžovat místní zásoby vody a ovlivnit její kvalitu,“ tvrdí analytici. O negativních dopadech pěstování konkrétně kukuřičné monokultury, zejména kvůli vyčerpávání vodních zdrojů, píše také časopis Forbes.

K podobným závěrům došla rovněž americká nezisková organizace World Resources Institute, který poznamenává, že zvyšování produkce zemědělských plodin kvůli výrobě biopaliv je extrémně neefektivní. „Mnoho vědců a mezinárodních regulačních orgánů dospělo k závěru, že pěstování plodin na výrobu leteckého paliva nesnižuje emise, pokud vezmeme v potaz celý životní cyklus – od produkce až po zpracování a spotřebu.“