Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření, která se dotknou každého občana.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že vláda je připravena šetřit ještě letos. Plánovaný letošní schodek 295 miliard totiž není reálné dodržet, už nyní totiž deficit dosáhl více než 270 miliard. Stanjura mluví o zhruba 20 miliardách, které by mohl stát uspořit na vlastních výdajích či na dotacích. Ty schodek příliš nezachrání, podle odhadů ekonomů skončí letošní schodek v lepším případě pod 400 miliardami.

Veřejnost se navíc stále nedozvěděla, o jaké škrty se jedná. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že se debata odkládá s tím, že stát potřebuje ještě několik týdnu, aby měl k dispozici potřebná data. O jaká data, která nejsou známá už nyní, se jedná, resort financí nechtěl upřesnit.

Co se týče konsolidačního balíčku, ten by měl příští rok snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy. Významnou část tvoří rušení národních dotací, které ale není předmětem legislativní úpravy a rozhodnou o něm ministerstva. Zákonné úpravy se týkají do velké míry daňových změn.

Balíček dostane tento týden k posouzení Legislativní rada vlády, kabinet by ho měl schvalovat 28. června. Vláda pak potřebuje stihnout první čtení ve sněmovně před sněmovními prázdninami, finálně schválit se pak musí do konce roku. Lze předpokládat, že opatření na příjmové straně rozpočtu se nijak zásadně nezmění, od příštího roku proto přijde mnoho změn.

Daňové změny od ledna 2024

Změny v DPH

Dojde ke zjednodušení systému pouze na dvě sazby. Ve snížené sazbě DPH ve výši 12 procent zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů či pohřební služby.

Do základní sazby 21 procent se přesunou například noviny, kadeřnické služby, sauna, sběr a svoz komunálních odpadů a také čepované pivo.

Vyšší daň pro zaměstnance

Bude spočívat v platbě nemocenského pojištění. To dosud zaměstnanci neplatili, odváděly je za ně firmy. Nově ho mají hradit i ze své hrubé mzdy, a to v sazbě 0,6 procenta. Státu to příští rok vynese dodatečných 11,9 miliardy korun.

Vyšší odvody pro OSVČ

Vláda bude postupně až do roku 2026 navyšovat minimální pojistné pro OSVČ. Po třech letech by měla hranice vyměřovacího základu odpovídat minimální mzdě, což je nyní zhruba 40 procent průměrné mzdy. Minimální odvod sociálního pojištění z toho pak vychází na téměř 5000 korun měsíčně.

V současnosti tvoří vyměřovací základ pro odvod na důchodovém pojištění čtvrtina průměrné mzdy. Ta je kolem 40 000 korun, pojistné se tedy počítá z částky asi deset tisíc. Z nich se odvádí 29,2 procenta. Pro letošní rok činí tak odvod na důchodové pojištění 2944 korun měsíčně.

Daně z neřesti

I vyšší zdanění neřestí bude nabíhat postupně. V příštím roce se zvýší spotřební daň z cigaret, tabáku a doutníků o deset procent, v dalších třech letech pak o pět procent. U zahřívaného tabáku má růst příští rok o 15 procent a stejně tak i dál až do roku 2027. Daň z lihu se zvýší v roce 2024 o deset procent, v letech 2025 až 2027 pak o pět procent.

Vyšší daňová progrese u příjmu fyzických osob

Sazba daně z příjmů fyzických osob aktuálně činí 15 procent, vyšší daň 23 procent. Nově by vyšší sazba dopadala na lidi už s trojnásobkem průměrné měsíční mzdy namísto čtyřnásobku. V současnosti zaměstnanec platí 23 procent daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 korun. Do této sumy platí 15procentní daň. Nově by se tedy vyšší daň platila už od měsíčního příjmu 121 tisíc korun.

Daň z příjmu právnických osob zřejmě vzroste z 19 na 21 procent.

Zdanění příjmů z prodeje podílů ve firmách a cenných papíru

Stát by měl nově zdanit příjmy z prodeje podílů nebo cenných papírů. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, 40 milionů korun. Stále není jasné, jakou bude mít daň sazbu.

Dvojnásobná daň z nemovitosti

Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně.

Změna ve státní podpoře stavebního spoření

U stávajících i nových smluv o spoření se sníží státní podpora na maximálně tisíc korun.

Zrušení daňových výjimek

Jedná se o snížení slevy na dani na manželku, zrušení tzv. školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, zrušení osvobození nadlimitních stravenek, snížení limitu pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her ze stávajícího jednoho milionu na 50 tisíc korun či omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu.

Zvýšení ceny dálniční známky

Cena zřejmě vzroste ze současných 1500 korun na 2300 korun za rok.