Tajné intenzivní diplomatické rozhovory mezi bývalými vysokými představiteli americké národní bezpečnosti a vysoce postavenými lidmi z Kremlu údajně skutečně probíhají. Tvrdí to nyní i ruský list The Moscow Times s odkazem na bývalého amerického představitele, který se těchto rozhovorů prý přímo účastní. Dříve o tom informovala americká NBC. Nicméně podle zdroje v posledních měsících jednání, která se měly odehrávat přibližně každé dva týdny, uvázla na mrtvém bodě. Bílý dům znovu popřel, že by nějaké tajná jednání s Moskvou probíhala.

Nejedná se o první zmínku o těchto jednáních. Začátkem tohoto měsíce stanice NBC poprvé informovala o existenci těchto zákulisních jednání, která zahrnují diskrétní výměnu informací mezi bývalými americkými představiteli a Kremlem, jakož i setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem ve snaze položit základy pro jednání o ukončení války na Ukrajině.

Tyto tajné rozhovory, známé jako diplomacie 1,5, umožňují oběma stranám vzájemně porozumět červeným liniím a zmírňovat potenciální konflikty.

Schůzky mezi bývalými vysokými představiteli USA a Kremlu se podle účastníka schůzek vypovídajícího v anonymitě konají nejméně dvakrát měsíčně, často v online formátu. „Navštěvuji Moskvu nejméně jednou za tři měsíce,“ uvedl bývalý úředník. Během rozhovorů, které tento někdejší úředník popsal, pokud jde o ochotu Kremlu vyložit karty na stůl, „nám byl umožněn určitý přístup k myšlení Kremlu, i když ne takový, jaký bychom si přáli“.

Podle informátora bylo zřejmé, že největším problémem je, že Rusové nedokážou formulovat, co přesně chtějí a potřebují. „Nevědí, jak definovat vítězství nebo porážku. Některé elity, s nimiž jsme mluvili, vlastně vůbec nechtěly válku, dokonce říkaly, že to byla naprostá chyba,“ řekl. „Ale teď jsou ve válce – utrpět ponižující porážku pro ně nepřipadá v úvahu.“

„Právě zde jsme dali jasně najevo, že USA jsou připraveny konstruktivně spolupracovat ohledně ruských národně bezpečnostních zájmů,“ dodal bývalý úředník, čímž se odklonil od oficiální americké linie finančně tlačit na Rusko a mezinárodně ho izolovat, aby se zabránilo v pokračování války proti Ukrajině. "Snaha izolovat a ochromit Rusko až k ponížení nebo zhroucení by téměř znemožnila jednání, to již vidíme na zdrženlivosti moskevských představitelů,“ dodal.

„To neznamená, že opouštíme Ukrajinu nebo Evropu,“ podotkl bývalý úředník. „Spíše chceme najít způsoby, jak zaručit nezávislost Ukrajiny a zároveň vrátit Rusko jako kreativnějšího hráče v evropské bezpečnosti.“ Připustil však, že bez ohledu na to, kolik práce by nyní USA mohly v této věci vynaložit, dříve nebo později si Rusko a Ukrajina budou muset společně sednout k jednacímu stolu.

Během jednání se údajně ukázalo, že šance Ukrajiny na znovuzískání okupovaných území jsou velmi malé. Zvláště spornou otázkou zůstává Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. „Pokud by si Rusko myslelo, že by mohlo Krym ztratit,“ uvedl bývalý úředník, „téměř jistě by se uchýlilo k použití taktických jaderných zbraní.“ Poznamenal, že Washington rovněž nabídl pomoc při uspořádání spravedlivých referend na Ruskem okupovaných územích Doněcka, Luhanska, Chersonu a Záporoží, v nichž by obyvatelé hlasovali o tom, zda si přejí být součástí Ukrajiny, nebo Ruska. Tuto nabídku Moskva zjevně odmítla. Podle ní by šlo o podvod vzhledem k předešlým referendům, která zde Rusové pořádali, ale která Západ a Ukrajina neuznává.

Bývalý úředník vyjádřil pocit, že probíhající tajná jednání jsou ale nyní ve slepé uličce. „V ruské diplomacii je nyní vše propojeno, vše je postaveno kolem lokality války, což znemožňuje jakékoli produktivní formy diplomacie.“ Problém nebyl ani tak v ruské elitě jako celku, jako spíše konkrétně v Putinovi, vysvětlil. „Putin je hlavní překážkou veškerého posunu,“ řekl. „Americká administrativa učinila přinejmenším jeden pokus o rozhovor s Kremlem, ale sám Putin to odmítl.“ Z tohoto důvodu by podle něj měl Washington „začít oslovovat protiválečnou ruskou elitu a začít s ní dosahovat pokroku“. Pokud by se mezi elitou našla podpora pro jiného vůdce, nebylo by podle něj „svržení Putina nemožné“.

V reakci na výpověď údajného účastníka těchto rozhovorů Rada Bílého domu pro národní bezpečnost uvedla, že USA nepožádaly současné ani bývalé úředníky o otevření zpětného komunikačního kanálu s Moskvou. „Spojené státy nepožádaly oficiální ani bývalé úředníky o otevření zadního kanálu a o takový kanál neusilují. Nepředáváme ani žádné zprávy prostřednictvím jiných osob,“ uvedla ve čtvrtek na Twitteru Rada národní bezpečnosti. „Když neříkáme nic o Ukrajině bez Ukrajiny, myslíme to vážně.“

The United States has not requested official or former officials to open a back channel, and is not seeking such a channel. Nor are we passing any messages through others.

When we say nothing about Ukraine without Ukraine, we mean it.

— Adrienne Watson (@NSC_Spox) July 27, 2023