Americká cla by měla na evropské zemědělství větší negativní dopad než případné unijní odvetné tarify, protože pro evropské produkty s vyšší hodnotou bude těžší nalézt nové trhy než pro americké nezpracované suroviny. Pro Echo24 to řekla šéfka zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Dodala, že EU se kromě odvetných cel musí zaměřit také na rozšíření odbytišť v dalších světových regionech.

Systém cel, se kterými neustále hýbe administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, dopadne potenciálně na celou řadu sektorů, včetně zemědělství. Americký trh je druhým největším odběratelem zemědělského vývozu z EU. Do USA totiž směřuje přibližně 12 až 13 % unijního zemědělského vývozu.

„Důležité je složení dovozu a vývozu mezi EU a USA. Unie vyváží hlavně zpracované produkty s vyšší cenou, jako je víno, sýry, olivový olej, čokoláda či alkoholické nápoje a dováží ze Spojených států naopak hlavně suroviny v čele se sójou. Americká cla by měla větší negativní dopad než případné unijní odvetné tarify, protože pro evropské produkty s vyšší hodnotou bude těžší nalézt nové trhy než pro americké nezpracované suroviny,“ řekla pro Echo24 Vrecionová.

Nervozita nyní podle europoslankyně panuje zejména v regionech, odkud míří do USA každoročně největší část vývozu. „Mám na mysli olivové či vinařské regiony v Itálii či ve Španělsku nebo oblasti, kde se produkují relativně drahé sýry. Ale obavy najdeme napříč EU, protože nesmyslná celní válka může druhotnými následky postihnout i další oblasti,“ dodala Vrecionová.

V reakci na dotaz, zda EU plánuje případné dopady cel do zemědělství zmírnit, Vrecionová řekla, že ve hře jsou odvetná cla vůči USA. „Ale i případná ochranná opatření vůči dovozu z třetích zemí, které se budou snažit vyvézt do EU zboží, jež se kvůli americkým clům nedostane do USA. Vedle těchto případných krátkodobých reakcí se ale musíme jako EU orientovat hlavně na rozšíření odbytišť v dalších regionech světa, k čemuž nám mohou pomoci dohody o volném obchodu typu té, která je nyní na stole s blokem Mercosur,“ uvedla europoslankyně.

Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal pro Echo24 řekl, že obchodní výměna mezi Spojenými státy a Českou republikou představuje pouze malou část našeho agrárního exportu i importu, proto přímé dopady zavedení cel nebudou hrát zásadní roli.

„Nicméně pro některé státy, nejen z Evropy, představují USA významného obchodního partnera a tamní producenti budou muset hledat nová odbytiště, což už může mít vliv i na náš trh. Současně nesmíme zapomínat na to, že evropský trh je propojený, tedy jakmile se na něj dostane zboží ze třetích zemí, jeho pohyb v rámci Evropy prakticky nelze kontrolovat. Toho jsme byli svědky v případě bezcelního dovozu obilovin nebo olejnin z Ukrajiny, které namísto tradičních zákazníků ve třetích zemích končily v Evropě, jež se z tohoto narušení trhu ještě úplně nevzpamatovala,“ řekl šéf AK ČR.

Bezpečnostní normy potravin nejsou součástí jednání mezi EU a USA

Evropská unie a Spojené státy dál jednají o vzájemném obchodě. S americkými protějšky ve Washingtonu v pondělí opět jednal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. „Evropská unie zůstává konstruktivní a připravena na spravedlivou dohodu – včetně reciprocity prostřednictvím nulových vzájemných cel na průmyslové zboží a práce na necelních překážkách,“ napsal v pondělí na sociální síti X eurokomisař Šefčovič. „Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat značné společné úsilí na obou stranách,“ dodal.

Podle mluvčího Evropské komise Olofa Gilla budou nyní rozhovory pokračovat na expertní úrovni. Pro dosažení dohody je potřeba „další úroveň angažovanosti“ ze strany americké administrativy, dodal. „Potřebujeme se toho dozvědět od Američanů více, abychom měli jasnější představu o tom, jaké upřednostňují výsledky v těchto jednáních,“ dodal Gill.

Bližší podrobnosti o obsahu jednání a možných necelních překážkách mluvčí unijní exekutivy neuvedl. Zdůraznil nicméně, že součástí vyjednávání nejsou normy o bezpečnosti potravin. „Normy týkající se potravin, zdraví a bezpečnosti jsou nedotknutelné. Není to součástí vyjednávání a nikdy nebude. Ani s USA, ani s nikým jiným,“ doplnil Gill.

Poradce amerického prezidenta pro záležitosti obchodu Peter Navarro nedávno prohlásil, že pokud chce Evropská unie dosáhnout s USA dohody, musí změnit takzvané necelní překážky včetně těch, které vytvářejí daně z přidané hodnoty (DPH) a předpisy o bezpečnosti potravin.

Evropská unie minulý týden ve čtvrtek oznámila, že o 90 dní odloží platnost protiopatření schválených kvůli americkým clům. Reagovala tak na rozhodnutí prezidenta Trumpa, kterým Spojené státy s okamžitou platností rovněž odložily vysoká cla o 90 dnů, i když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily.

Prezident Trump v pondělí v souvislosti s Evropskou unií zopakoval hned několik obvinění. Například prohlásil, že by Evropská unie měla přijít k jednacímu stolu, zopakoval, že EU Spojené státy ekonomicky zneužívá a také zmínil, že Evropa odmítá kupovat americké potraviny a americké automobily. „Zaprvé jsme u jednacího stolu. Zadruhé, pokud jde o tvrzení, že EU ve velkém zneužívá USA, fakta hovoří jinak,“ dodal Gill.