S Eylonem Levym o mediální válce

Izrael bojuje na osmi frontách

S Eylonem Levym o mediální válce
Izrael bojuje na osmi frontách

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hamás svoji válku proti Izraeli nemůže vyhrát vojensky. Pokud chce přežít, musí znásobit mezinárodní tlak na Izrael a doufat, že to donutí Jeruzalém zastavit ofenzivu před jeho úplným zničením. Bohužel pro Izrael v tom má teroristická organizace spoustu vědomých i nevědomých přisluhovačů. Hovoříme o nich s Eylonem Levym, bývalým mluvčím izraelské vlády a poradcem izraelského prezidenta.

Zdá se mi, že velká část mainstreamových médií má protiizraelský postoj ve svém pokrývání války v Gaze. Co za tím podle vás je? Neznalost? Uzavírání se do bubliny? Nebo prostě antisemitismus?

Je to mix všeho zmíněného. Příliš mnoho lidí automaticky akceptuje tvrzení mezinárodní teroristické skupiny a nevěří Izraeli. Nejsou schopni se poučit, že Hamás s nimi manipuluje. Jak to dělá? Je bezpočet případů, kdy třeba CNN vydá push notifikaci založenou jen na prohlášení Hamásu či Hamásem kontrolovaného média. Zahraniční média nechápou, že Hamás s nimi manipuluje, aby dosáhl svých cílů ve válce proti Izraeli. Máme tu skutečnou válku, ale také tu informační. Hamásovská válka je koncipována tak, aby podporovala informační válku.

Co tím myslíte?

Hamás v podstatě vybudoval bojiště v civilních oblastech, aby tam nalákal izraelskou armádu. Ví, že pokud Izrael chce osvobodit rukojmí a rozebrat Hamás, bude ublíženo civilistům. Hamás chce utrpení v Gaze, jelikož to vyvolá negativní titulky o Izraeli. Chce, aby lidé nenáviděli Izrael a podpořili válku za zničení Izraele. Už vidíte výsledky. Masivní protesty po celém světě volají po intifádě, což byla vlna terorismu v Izraeli. Volají po globalizované intifádě, křičí „Od řeky k moři“, čímž myslí nahrazení Izraele palestinským státem, ne jeho vytvoření vedle něj. Hamás chce maximalizovat počet mučedníků, protože to vypadá dobře na CNN. Myslím, že média nechápou, jak pomáhají strategii Hamásu. Pokaždé, když Hamás učiní nějaké nehorázné obvinění, chytí se toho sociální média a od nich to přeberou novináři. Ve chvíli, kdy Izrael je schopen to vyvrátit, tak lež už obletěla svět.

Máte příklad?

Na začátku války Hamás vydal prohlášení, že Izrael bombardoval nemocnici a zabil 500 lidí. Ukázalo se, že to byl šrapnel z rakety Islámského džihádu, který dopadl na parkoviště a zabil několik tuctů lidí. Tou dobou se ale příběh už rozšířil do světa, založený jen na tiskové zprávě Hamásu. Neustále se objevují zprávy o masakrech civilistů, kteří čekají na potravinovou pomoc, o hromadných znásilněních, o hromadných hrobech. Každé obvinění bylo vyvráceno, ale média je neustále opakují. Citují palestinské představitele čili Hamás. Tedy tu teroristickou organizaci, která spáchala hrůzy 7. října. Izrael musí být opatrný, ví, že je pod drobnohledem. Hamás ví, že může lhát. Na světě je mnoho lidí, kteří jsou ochotni tyto lži rozšiřovat. Zde do toho bohužel vstupuje antisemitismus. Tito lidé jsou nastaveni tak, aby věřili tomu nejhoršímu o Izraeli a Židech.

Proč by člověk měl věřit Izraeli, a ne Hamásu?

Protože Izrael je demokratická země, kde vládne vláda práva a veškerá její prohlášení se intenzivně zkoumají. Hamás je barbarská teroristická organizace, která 7. října spáchala jeden z nejhorších teroristických útoků ve světových dějinách. Vraždila a unášela civilisty, okamžitě o tom lhala a zároveň slibovala, že tak učiní znovu. Nemůžete prostě dávat na roveň demokratický stát a Íránem sponzorovanou teroristickou skupinu. Pokud se vrátíme k obvinění z útoku na nemocnici, tak Izrael několik hodin ty zprávy ověřoval. To nás v informační válce stálo hodně.

Mluví se o izraelské propagandě, ale když si čtu světová média, tak mi nepřijde, že je příliš úspěšná.

Média opakují nepravdy, i když je sama vyvrátila. Nedávno agentura AP vydala fascinující článek, ve kterém vyvrací hamásovská čísla o obětech. Podívali se na každodenně hlášená úmrtí a došli k závěru, že nesouhlasí s podkladovými údaji. Ale pak stejně používají čísla od Hamásu ve svém zpravodajství.

"Je to hra čísel. Na světě je 15 milionů Židů, ale víc než miliarda muslimů. Není to fér zápas. Je o tolik víc Arabů, o tolik víc muslimů, tolik lidí, kterým mozky vymyla woke ideologie, která rozděluje svět na utlačující a utlačované," říká Eylon Levy. - Foto: Profimedia

Nemyslíte, že jsou média ve svém přebírání informací od Hamásu přece jen zdrženlivější?

Myslím, že média se z předchozích zkušeností nepoučila. Tady je dobrý příklad. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) na začátku války tweetoval, že představitelé z ministerstva zdravotnictví vnikli do jejich skladů a ukradli palivo a lékařské zásoby. Pak svůj tweet smazali a v dalším popřeli zprávy na sociálních sítích, které ale citovaly jejich vlastní předchozí tweet. UNRWA přiznal, že Hamás krade pomoc. Je to veřejné tajemství. Média se chovají k UNRWA jako k nějaké mezinárodní autoritě jen proto, že má ve jméně OSN, i když UNRWA mlčí o tom, že najali tisíce teroristů Hamás nebo jak Hamás operoval z jejich škol a kanceláří. Systematicky mlčí o hamásovských krádežích pomoci. Přesto je UNRWA považován za mezinárodní autoritu. Citoval ho třeba Mezinárodní soudní dvůr, jako by jeho slovo bylo zjevenou pravdou. Přitom je to organizace, kterou tvoří z 98 % Palestinci, spolupracuje s Hamásem a působí jako zástěrka pro Hamás. Takže média se nepoučila. Pamatujete, jak na začátku války každý den chodily zprávy, že Gaze dochází elektřina?

Ano, pamatuji.

Gaze nikdy elektřina nedošla. Částečně proto, že má spoustu solárních panelů, částečně proto, že Izrael pouští palivo do Gazy. Když se ale podíváte na stránky OSN, tam vám budou tvrdit, že Gaza má nula hodin elektřiny denně. To je zjevný nesmysl. Přes všechny titulky na začátku války, že Gaze zbývá 24 hodin elektřiny, novináři díky elektřině mohli na místě psát a vysílat své materiály. Nemohou se poučit, že Hamás s nimi manipuluje. Proto v této válce nejde jen o záchranu rukojmích nebo právo izraelských rodin žít beze strachu, že jejich děti budou uneseny a znásilněny. Je to větší než otázka bezpečnosti Izraele i Evropy. Jde o základní otázku, zda teroristické organizace mohou manipulovat s veřejným míněním a mezinárodními institucemi. Vezměte si některá šílená prohlášení takzvaných expertů na mezinárodní právo. Všichni v Izraeli byli nadšeni hrdinnou záchrannou misí, která osvobodila Nou Argamaniovou a tři další rukojmí.

Taková akce se jen tak nevidí.

Žádná jiná armáda na světě by pod palbou něco takového nedokázala. A máme tu apologety Hamásu, kteří tvrdí, že záchranné mise v utajení jsou podle mezinárodního práva nelegální. Že tam vojáci měli vniknout v uniformách uprostřed noci a předem varovat Palestince, že jsou na cestě. To samozřejmě nemohli, protože jinak by rukojmí zabili. To se dnes považuje za expertní názor. Nebo si vezměte fakt, že Hamás operuje z bunkrů pod nemocnicemi. Každá velká nemocnice v Gaze byla militarizována a je používána jako vojenská základna. Takže jsou legitimními vojenskými cíli. Teroristé nezískají imunitu jen proto, že se skrývají ve sklepě nemocnice. Když ale ředitel Světové zdravotnické organizace odsoudí Izrael za operaci v nemocnici, aniž zmíní přítomnost Hamásu, základním úkolem novináře by mělo být reportování, proč bylo vojensky nutné pro Izrael jít dovnitř. Pokud Hamás operoval z nemocnice, proč WHO neodsoudí Hamás? Místo pokládání těchto otázek novináři považují prohlášení představitelů OSN za svatou pravdu, jako by nebyli zpolitizovaní.

Jak vnímáte zpravodajství o rozsudku Mezinárodního soudního dvora? Titulky hlásaly, že soud nařídil zastavit operace proti Rafahu, kde se stále drží Hamás. Jenže interpretace Izraele i mnoha mezinárodních právníků byla, že soud pouze přikázal dodržovat válečné právo. Izrael tvrdí, že to už dávno dělá, operace tedy může pokračovat.

To je zcela zjevná interpretace rozsudku. Kdyby soud nakázal Izraeli zastavit operaci úplně, pak by Hamás stále držel rukojmí a pálil rakety na izraelská města a mezinárodní právo by tvrdilo, že s tím nelze nic dělat. Mezinárodní soudní dvůr by tak vytvořil bezpečnou zónu, kde by teroristé mohli ukrývat rukojmí a střílet beztrestně na Izrael. To je zjevně absurdní interpretace mezinárodní práva. Ale máte pravdu, ty bezprostřední titulky ve světě nahrávaly propagandě Hamásu.

Jaká je role sociálních médií? Nejsem na TikToku, ale prý je silně protiizraelský. Jeho algoritmus tlačí propalestinské příspěvky.

Na TikToku nás absolutně kosí. Zdá se, že algoritmus schválně potlačuje proizraelské příspěvky. Mnoho izraelských tvůrců je zklamáno, že jejich materiál nemá zásah. Algoritmus v telefonech mladým lidem vymývá mozky. Vede to k takovým bizarním fenoménům, jako jsou Queer lidé pro Palestinu, kteří si myslí, že abyste byli dostatečně pro LGBT, nemáte podporovat jedinou demokracii na Blízkém východě, která pořádá průvod Pride. Naopak máte podporovat brutální homofobní náboženský režim, který podporují Íránci věšící gaye. Je to výsledek blbostí, kterými lidi krmí sociální sítě. Jde to na dřeň toho, proč je informační válka pro Izrael tak složitá.

Proč tomu tak je?

Je to hra čísel. Na světě je 15 milionů Židů, ale víc než miliarda muslimů. Není to fér zápas. Je o tolik víc Arabů, o tolik víc muslimů, tolik lidí, kterým mozky vymyla woke ideologie, která rozděluje svět na utlačující a utlačované. Ti nevnímají Izrael jako demokratický stát bojující o život proti nepřátelům, kteří ho chtějí zničit. Takže palestinský narativ je mnohem hlasitější. Vím, že Izrael není tak izolovaný, jak se může někdy zdát, ale někteří lidé se bojí vystrčit hlavu a bránit Izrael, protože jim přijdou výhrůžky smrtí. Viděl jste, co se stalo dnes (13. června) ráno v New Yorku?

Ne.

Ředitelka Brooklynského muzea se probudila a zjistila, že někdo její dveře polil falešnou krví a namaloval na ně červené obrácené trojúhelníky. Ty používá Hamás ve svých videích k označení cílů. To je explicitní výhrůžka smrtí. Po celém světě se Židé a jejich spojenci bojí o své osobní bezpečí, protože davy v ulicích volají po židovské krvi. V New Yorku byla výstava o masakru na festivalu Nova, kde bylo povražděno 364 lidí. A včera tam dav křičel: „Intifáda, intifáda!“ Když lidé volají po globalizované intifádě, mají na mysli politické násilí proti Židům a Izraelcům a eskalaci proti cílům na Západě. Někteří vám řeknou, že intifáda znamená prostě zápas, ne nutně násilný, podobně jako džihád může znamenat vnitřní boj, a ne islamistické sebevražedné atentátníky. Když ale před památníkem masakru křičíte Intifáda, intifáda!, je jasné, že v ulicích Západu je násilné antisemitské hnutí, které chce rozpoutat politické násilí proti Židům a Izraelcům.

Byl jsem v Londýně, když tam probíhala protiizraelská demonstrace. Bylo jasné, že je to mix levičáků a muslimů. Myslíte, že tohle je součást problému? V nedávných lokálních volbách někteří kandidáti za zelené hlásali v podstatě otevřeně protižidovské postoje.

Vyrůstal jsem v Británii. Britové jsou z podstaty slušní, hodní a féroví lidé. Jsou ale také naivní. Nechápou, co vypustili do svých ulic, a bojí se tomu postavit. Džin vypuštěný z lahve 7. října jsou lidé, kterým to násilí přišlo vzrušující. Oni násilí nejen tolerují, oni ho oslavují. Pokud se s tím něco neudělá, bude to krajní pravice, kdo se tomu postaví. Většinová společnost se musí tomuto fenoménu postavit a vrátit se ke zdravému rozumu a slušnosti, jinak reakce přijde ze směru, který se vám nebude líbit. Může v Evropě nastat nebezpečná situace, kdy se střetnou extrémy. Myslím, že je třeba pochopit ještě jednu věc, o kterou se Hamás snaží a ve které mu v této informační válce pomáhají představitelé OSN a takzvané lidskoprávní organizace. Když obviňují Izrael z genocidy, apartheidu, fašismu, bílé nadřazenosti, kolonialismu a všech ostatních zločinů pod sluncem, tak tím říkají evropské veřejnosti, že Izrael je nové nacistické Německo. Židé jsou prý nyní stejně špatní, či dokonce horší než nacisté. A s nacisty se nevyjednává, nelze se s nimi snažit o soužití, nevede se s nimi dialog. Nacisty je třeba zničit. Takže když obviňují Izrael z genocidy, tak tím říkají Západu, že Židé jsou stejně špatní jako nacisté: Víte co, možná nacisté měli dokončit svou práci. Možná byste to měli vzít za ně, protože pokud Izrael je opravdu tak špatný, tak vy, dobří lidé v Evropě, máte morální povinnost s ním bojovat, dokud nebude zničen. O to jde v této informační válce. Evropská veřejnost musí pochopit, jak s ní Hamás, Írán, Rusko a Čína manipulují. To jsou nepřátelé Západu, kteří chtějí vrazit klín mezi něj a Izrael. Chtějí totiž Izrael oddělat, protože pak bude mnohem snazší zaútočit na Západ.

Zleva premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jo’av Galant a bývalý ministr obrany Binjamin Ganc. Tel Aviv 17. června 2024. - Foto: Profimedia

Kritici upozorňují, že Izrael nedovoluje novinářům volný pohyb po Gaze.

Vláda se bojí, že by to odhalilo pohyb vojsk a ohrozilo naše vojáky. Nejvyšší soud v tom vládní argumentaci podpořil. Pak jsou tu další důvody. Je to aktivní válečná zóna, takže je tu nebezpečí, že novináři přijdou o život. Izrael musí přemýšlet, jak by to vypadalo. Nakonec žádné svobodné vysílání z Gazy není, protože to nedovolí Hamás. Zahraniční média tvrdí, že potřebují novináře v Gaze, aby mohli pravdivě reportovat. Počkejte, ale odkud berou své zprávy nyní? Vždy se hlásí korespondent Sky News, korespondent BBC. To jsou ale lokální Palestinci. Ti jsou přinejhorším členové Hamásu. Reportér Palestine Chronicle, který zadržoval tři rukojmí, byl operativec Hamásu tvářící se jako novinář. Máme příklady novinářů al-Džazíry, kteří byli veliteli brigád Hamásu. Nebo s Hamásem aspoň sympatizují, podle posledního průzkumu si tři třetiny Gazanů myslí, že 7. říjen bylo správné rozhodnutí. Přinejlepším se Hamásu jen bojí, takže nemohou svobodně vysílat. Takže nenajdete jediný titulek od palestinského novináře o místě, které je pro Hamás choulostivé. Proč? Protože jsou na straně Hamásu, nebo se ho bojí. Je to jako s doktory.

S doktory?

Neustále se objevují vyjádření doktorů z nemocnic, o nichž víme, že tam byl přítomen Hamás. Když ti doktoři říkají: Netušili jsme, že Hamás operoval v naší nemocnici, tak lžou. Máme záběry průmyslových kamer, jak vedou rukojmí do nemocnice Šífa 7. října. A doktoři a zdravotní sestry tleskají tomu, jak je vede muž se sekáčkem na maso v ruce. Ti samí doktoři pak dávají rozhovory BBC. Takže BBC a Sky News tvrdí, že potřebují novináře na místě kvůli nezávislému zpravodajství, protože vědí, že místní nejsou dostatečně dobří. Proč v tom případě od nich neustále přebírají obsah, když vědí, že je vadný?

Proč byla al-Džazíra zakázána v Izraeli?

Al-Džazíra je Katarem financované propagandistické médium. Šest měsíců jim v dolním pásku běží nápis GENOCIDA V GAZE. Nesnaží se být neutrální a objektivní. Je to mechanismus, přes který Hamás pere svoji propagandu.

Myslíte, že byl nějaký jiný způsob, jak vést tuto válku?

Na taktické a strategické úrovni jsou určitě věci, které se daly udělat jinak. Bylo například moudré začít na severu a pokračovat na jih místo obsazení Rafahu hned na začátku? Nevím, nejsem vojenský expert. Ale fakta jsou, že Hamás strávil šestnáct let u moci budováním sítě tunelů, která je jedenapůlkrát delší než londýnské metro. Našli jsme tunelové šachty v podstatě v každé škole, mešitě a nemocnici. Naschvál umístili svou vojenskou infrastrukturu pod civilními oblastmi, aby nastala jedna ze tří věcí. Buď Izrael zaútočí, zemřou civilisté a bude z toho obviněn Izrael. Nebo je Izrael varuje, a pak bude obviněn z jejich vytlačení, i když jedná podle mezinárodního práva. Nebo Izrael řekne, sakra, vybudovali jste vojenské velitelství pod nemocnicí, s tím nic nemůžeme udělat. Hamás navrhl bojiště tak, aby Izrael čelil nemožným dilematům, a přitom zajal víc než 250 rukojmích a pokračuje v raketové palbě na Izrael. Takže si myslím, že bez pozemní invaze to nešlo. Samozřejmě Izrael mohl celou válku vést jenom ze vzduchu, ale v tom případě by počet mrtvých civilistů byl astronomický. Vyslání pozemních jednotek umožňuje být mnohem přesnější, ale platíme za to velkou cenu. Mohli bychom kobercově bombardovat Gazu a nikdo z našich vojáků by nezahynul. Místo toho jich mnoho zemřelo kvůli našemu závazku k proporcionalitě a snaze zasáhnout teroristy a přesunout civilisty mimo nebezpečí.

Ze zahraničních médií člověk občas získá pocit, že je to Netanjahuova válka, že kdyby došlo ke změně vlády, tak válka skončí. Jaká je tedy nálada v Izraeli?

To je častý omyl. Izraelská společnost je skutečně jednotná v cílech přivést zpět všechna rukojmí a zničit Hamás. A dokonce i rodiny rukojmích, které říkají, že zaplatí jakoukoli cenu, podepíší jakoukoli dohodu, jen aby je dostaly zpět, říkají: Až to bude hotové, musíme samozřejmě zničit Hamás. Potřebujeme, aby se naši civilisté mohli vrátit domů, a to nemůžou, dokud je Hamás jejich sousedem. Nemůžou spát ve svých postelích, pokud je Hamás deset minut daleko. Není to válka, kterou by Izrael nebo Netanjahuova vláda začaly nebo chtěly. Tuto válku vyhlásil Hamás 7. října. Ale po vyhlášení války si Izrael uvědomil, že musí Hamás zlikvidovat, jinak se to bude opakovat a bude to horší. Hamás chce, aby válka pokračovala, protože chce obrázky utrpení, které otráví veřejné mínění proti Izraeli. Hamás nechce trvalé příměří, kdyby chtěl, aby boje navždy skončily, bude volat po míru. Ale Hamás existuje kvůli válce, jeho smyslem existence je zničení Izraele. Když mluví o trvalém příměří, myslí dočasnou pauzu, dokud nenastane čas spáchat další 7. říjen. Nemůžeme toho nechat, protože jinak tu zůstane genocidní kult posedlý smrtí, který chce zničit Izrael.

A co ostatní nepřátelé?

To je další nepochopení médií, o čem tato válka je. Dívají se na situaci v Gaze jak skrz lupu. Když ji ale oddálíte, zjistíte, že Izrael bojuje na osmi frontách proti Íránu a jeho zmocněncům. Je to Hámas v Gaze. Teroristé na Západním břehu. Hizballáh v Libanonu, který včera vypálil 200 raket na Izrael. Pak tu máme irácké milice, které vypouštějí drony. Hútíjské piráty v Jemenu, kteří útočí na mezinárodní mořeplavbu a odpalují balistické rakety na Eilat, které musíme sestřelovat ve vesmíru. Dále máme Íránem podporované milice v Sýrii. To je šest. Samotný Írán, který před dvěma měsíci vypálil 350 raket a dronů na Izrael. A pak je tu pronásledovaná diaspora. Základní dynamika tohoto konfliktu se od roku 1948 nezměnila, i když jeho aktéři ano. Izrael je obklopen fanatiky, kteří nás chtějí zničit. O to v tomto konfliktu vždycky šlo.