Ničivá povodňová vlna zaplavila v minulých dnech velkou část padesátitisícové Opavy, škody jdou do miliard. Dopady by podle lidoveckého ministra zemědělství Marka Výborného byly mnohem menší, pokud by nad Opavou stála v Nových Heřminovech přehrada. Stejnojmenná obec se však proti stavbě brání již desítky let, protože přehrada by zatopila část obce, což se místním nelíbí.

Přitom už v roce 2014 se stavbou přehrady kvůli stížnosti obce zabýval Nejvyšší správní soud (NSS). Ten stížnost obce, podle níž by se jí stavba přehrady existenčně dotkla, zamítl. Dal za pravdu zájmu ostatních obcí, které by mohla nová přehrada ochránit. V současnosti se z povodní vzpamatovávají i samotné Nové Heřminovy, když několik domů bude muset být pravděpodobně strženo. Obec také čelí kvůli odmítání přehrady kritice od politiků.

„Nechal jsem dnes přepočítat data od Povodí Odry a ze známých průtoků je na 99 procent zřejmé, že by Nové Heřminovy výrazně pomohly. Ochránily by jak Krnov, tak Opavu, kde by současná protipovodňová opatření nebyla překonána a škody by byly výrazně menší,“ uvedl v neděli ministr zemědělství Marek Výborný. Dřívější obstrukce ze strany obce či ekologických aktivistů kritizoval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

O tom, že stavba přehrady je v souladu se zákonem a v zájmu Opavy a přilehlých obcí, souhlasil už v minulosti i Nejvyšší správní soud. Kvůli stavbě přehrady obec Nové Heřminovy už v roce 2013 napadla Zásady územního rozvoje, které s postavením přehrady v obci počítaly, u Krajského soudu v Ostravě. Ten stejně jako později Nejvyšší správní soud stížnost obce zamítl.

Plánovaná přehrada, kterou se již v roce 2008 zabývala vláda a vyslovila se stavbou souhlas, totiž naprostou většinu obce zaplaví. Existuje však i menší varianta přehrady, která by zachovala jádro obce. V případě menší přehrady by bylo zaplaveno 39 objektů obce. V případě větší přehrady by, jak konstatuje i NSS, došlo k likvidaci obce.

Obec se hájila právě tím, že přehrada je pro ni existenčním ohrožením a že Moravskoslezský kraj nezvážil možnost jiné varianty protipovodňových opatření. „Dojde k přesídlení obyvatelstva a zničení hodnot vytvářených po staletí,“ zaznívá ve stížnosti k územnímu rozvoji, kterou soudy řešily.

Soud však stížnost obce zamítl, upozornil, že zájem dalších obcí na vybudování protipovodňových opatření, včetně města Opavy je silnější. Zmínil také, že obec v průběhu vzniku zásad územního plánování k plánu nepodala řádnou připomínku.

Navíc soud konstatoval, že sama obec v podání nezpochybnila nutnost protipovodňových opatření a že vybraná varianta přehrady navíc reflektuje obavy obce a na rozdíl od původně zvažované varianty nezaplavuje většinu obce, ale jen 39 obecních objektů. A to přesto, že samotná obec, na rozdíl od ostatních obcí v okolí, zůstala v procesu nového územního rozvoje pasivní.

„V nyní posuzovaném případě je zřejmé, že zde existuje silný zájem jiných dotčených obcí na realizaci napadené části ZÚR (viz oznámení osob zúčastněných na řízení v řízení před krajským soudem, v němž tyto obce uvedly, že s výstavbou vodní nádrže jako součásti připravovaných opatření pro snížení povodňových rizik dlouhodobě počítají; nebo vyjádření shodného obsahu ze strany statutárního města Opava v shrnuté v odstavci tohoto rozsudku). Právní pozice těchto obcí je ve vztahu k posuzování ZÚR navíc silnější, neboť ty jednají v dobré víře v realizaci napadené části ZÚR, zatímco stěžovatelka (obec Nové Heřminovy poz. red.) v procesu přijímání ZÚR zůstala pasivní,“ uvádí rozsudek NSS.

Soud také v textu rozsudku upozornil, že záměr vybudovat v místě přehradu je dlouhodobý. Na to ostatně upozorňují i obecní stránky. Obec sama upozorňuje, že přehradu na místě obce chtěl postavit už Josef II. v 18. století. První projekt přehrady pak byl vypracován v roce 1923 a znovu do popředí se pak obec dostala při ničivých povodních v roce 1997.

Tehdy obyvatelé argumentovali podobně jako dnes. „Z mnoha jednání na různých stupních se jeví, že zastáncům přehrady jde o úplně něco jiného, než je prevence před záplavou. Především ignorují obyvatele, kteří by museli opustit své domy a jít bůhvíkam, ignorují zákon o samosprávném rozhodování obcí na svém katastrálním území, ignorují možný špatný dopad na případnou změnu klimatu, neberou v úvahu, že přehrada neochrání řadu obcí proti toku Opavy a nechtějí si ani přiznat, že záplavy mohou přijít i odjinud, neboť není to jen řeka Opava, ale také Opavice, která v minulosti mnohokrát rovněž napáchala velké škody,“ uvádí se v obecní kronice.

V současnosti se obec potýká s dopady povodní a v důsledku ničivých záplav tam hrozí demolice několika domů. Se stavbou přehrady se počítá v roce 2026.