V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta. Což je hodně optimistické očekávání, takže příjmy mohou být ve skutečnosti ještě o další desítky miliard nižší. A to nemluvě o příjmech z mimořádné daně windfall tax, která vzhledem k tomu, že bez vysvětlení nadále platí, přestává být mimořádnou. Na ní stát plánuje vybrat 30 miliard. Letos zcela nepochopitelně 34 miliard, což je dvojnásobek toho, co bylo rozpočtováno. Celá windfall tax a dění kolem ní představuje jedno z obrovských selhání současné vlády a obvinění z „okrádání“ investorů přibývá.

Ministerstvo vydalo čísla hospodaření za dosavadních jedenáct měsíců. Deficit skončil ve výši 259,2 miliardy korun, takže Stanjura se chválí a říká, že za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala a deficit zvýšila o dalších 30 miliard.

„Rozpočet po 11 měsících ukazuje, že byl i letos sestaven realisticky a vyvíjí se v rámci našich očekávání. V listopadu tradičně chybí inkaso velkých daní, o které je rozpočet posílen v prosinci,“ komentoval čísla Stanjura. A hned na něj zareagoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který se tázal, co to znamená „realisticky“ sestavený rozpočet. A obvinil vládu z toho, že to, co provádí poslední dva roky s penězi občanů, nemá s realistickou politikou nic společného.

„Že jste se vykašlali na reformy, naplánovali nepřijatelná čísla a ta jakž takž účetně vyjdou? A na příští rok jste si vylhali objektivně nepravdivé položky? A ty už vyjít nemohou? Všechno, co poslední dva roky děláte s našimi penězi, nemá nic společného s realistickou politikou. Jsou to jen švindly, manipulace a nerespektování transparentních rozpočtových procesů. Jsem připraven tato tvrzení kdykoliv obhájit před jakoukoliv porotou,“ uvedl Kalousek.

Vysoký schodek se asi vládě letos podaří dodržet, to je pravda. Celý ale stojí především na vyšším výběru daní, a to i přes původní zásadní sliby této vlády, že daně se zvyšovat nebudou. Opak je pravdou, vláda zvedla téměř všechny přímé i nepřímé daně. „Daňová kvóta za naši vládu vzroste o jeden procentní bod. To je realita, kterou nemohu popřít,“ přiznává Fiala.

Vyšší příjem je tedy dán znovu zavedeným nemocenským pojištěním u zaměstnanců, extrémním nárůstem výše odvodů pro živnostníky nebo přísnější daňovou progresí, což je vyšší zdanění „bohatých“. Jde o bývalou solidární daň zavedenou za vlády Petra Nečase (ODS), která měla skončit, ovšem nikdy už nezmizela. A od letoška do vyšší sazby daně z příjmu, tedy do sazby 23 procent, spadá více lidí. Dosud se tato vyšší sazba týkala lidí pobírající čtyřnásobek průměrné mzdy, nyní tuto sazbu platí i lidé s trojnásobkem průměrné mzdy, to znamená s příjmem zhruba 132 tisíc měsíčně. Do této sumy se platí sazba ve výši 15 procent. Konsolidačním balíčkem se ale zavedly i další změny. Výběr daní a pojistného se tak meziročně celkově zvýšil o 83,3 miliardy korun, což představovalo růst o 5,7 procenta.

Těžce obhajitelná daň

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném, tedy dani, která se jen nesprávně označuje za pojistné, stát vybral 681,8 miliardy korun, to znamenalo růst o 9,2 procenta. Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun, o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun. To bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. „Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké,“ uvádělo k tomu už v září ministerstvo financí.

V prosinci ale budou splatné další zálohy na dani z příjmu firem, takže se kvůli nim rozpočet ještě vylepší. Mimo jiné přijde státu další záloha z windfall tax, což je ze všech nejspornější daň. Za prvních devět měsíců roku na ní stát vybral více než 27 miliard (z drtivé většiny jdou peníze od ČEZ), meziročně o šest procent více. Plán byl přitom za celý rok 17 miliard. Dokud ministerstvo financí bez vysvětlení nezměnilo názor.

Letos stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších již zmiňovaných třicet miliard. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by přitom měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané. Stanjura, který dlouhodobě tvrdil, že příjmy a výdaje by měly být vyrovnané a pro další platnost daně v příštím roce by tak nebyl důvod, ale najednou přišel se zcela jinými čísly. A začal tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky.

Celý konstrukt windfall tax je těžce obhajitelný i z toho důvodu, že její právní podoba je pouze tzv. přílepek k novele zákona o daních z příjmu. Návrh byl v říjnu 2022 zveřejněn jako pozměňovací návrh poslance a ministra Stanjury. Daň tedy nikdy neprošla standardním připomínkovým řízením.

Vedení ČEZ odmítá, že by windfall tax měla na společnost tzv. rdousící efekt. „To není náš případ. Naše zisky jsou i po uvalení daně vysoké. Třeba za loňský rok byly druhé nejvyšší za posledních deset let,“ tvrdí finanční ředitel ČEZ a člen představenstva Martin Novák. Nedodává ale, že tyto vyšší zisky jsou způsobeny vyšší cenou elektřiny, což je nový normál daný situací na trhu. Proto nedává smysl mluvit o rekordních ziscích. A také nezmiňuje, jak extrémně vysoké efektivní daňové sazbě zisky podléhají.

Výsledky ČEZ za prvních devět měsíců roku ukázaly, že čistý zisk klesl ve třech čtvrtletích letošního roku na 23,4 miliardy korun, to je meziročně o 6,4 miliardy méně. A důvodem je právě především vysoké daňové zatížení. V loňském roce měl ČEZ čistý zisk 29,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční propad o 63 procent.