Ministryně obrany Jana Černochová z ODS v pátek „oslavila“ tři roky ve funkci. V úřadu se musela krátce po svém nástupu začít vyrovnávat s následky války na Ukrajině i špatným stavem české armády, jejíž sklady místy připomínají vojenské muzeum. Zapomenout nelze ani na medializované spory s vojáky, nyní zejména s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, kterého do funkce sama vybrala.

Poslankyně a někdejší starostka Prahy 2 Černochová přišla na ministerstvo bez předchozí zkušenosti s vysokou exekutivní funkcí v prosinci 2021, kdy ji prezident Miloš Zeman jmenoval ministryní obrany ve vládě Petra Fialy (ODS).

Jako ministryně si stanovila za cíl pozvednout armádní rozpočet, který v roce 2021 činil pouhých 85 miliard korun, což se jí při pohledu na nyní již schválený rozpočet ministerstva obrany na příští rok (154 miliard) podařilo. Na rekordní investice do armády měla nicméně největší vliv změna bezpečnostní situace v Evropě a válka na Ukrajině, která začala na konci února 2022.

Pomoc Ukrajině

Zejména v jejích začátcích pak Česko patřilo k vůbec největším ukrajinským přispěvatelům, pokud jde o počty darované vojenské techniky – jmenovitě šlo o desítky kusů tanků, bojových vozidel pěchoty, ale i armádní vrtulníky nebo dělostřelecké granáty, které jsme darovali ze svých skladů v době, kdy se otevřené pomoci některé další státy NATO obávaly.

Objem vojenské pomoci darované Ukrajině ministryně na páteční bilanční tiskové konferenci vyčíslila od začátku konfliktu na 7,3 miliardy korun. Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak ČR podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun). Česká armáda a soukromé firmy podle ní dodaly Kyjevu přes 1600 kusů vojenské techniky a miliony kusů munice různých druhů.

„Vycvičili jsme více než 7000 ukrajinských vojáků jak na území České republiky, tak v Polsku. Je to přes deset procent celkového objemu vycvičeného misí Evropské unie,“ dodala ministryně. Zmínila také český příspěvek 865 milionů korun do společné iniciativy, v rámci které Česko shání po světě dělostřeleckou munici, a do konce roku plánuje iniciativa dodat na Ukrajinu půl milionu kusů nedostatkové munice.

Rekordní nákupy

Poslední tři roky se na ministerstvu obrany nesly také na vlně rekordních armádních nákupů. V prvé řadě šlo o podpis smlouvy na 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 s firmou BAE Systems za bezmála 60 miliard korun (ceny uvádíme včetně DPH), které mají nahradit obstarožní BVP-2 ze sovětských dob.)

Následovalo oznámení nákupu 24 amerických letounů páté generace F-35 formou mezivládní dohody za zhruba 150 miliard korun. Historicky nejdražší armádní nákup okamžitě vyvolal kontroverze nejen kvůli ceně a provozním nákladům letounů páté generace, ale i kvůli termínu dodání, kdy se s převzetím všech letounů počítá až v roce 2035, takže ministerstvo obrany musí stejně prodloužit smlouvu na pronájem současných švédských strojů Saab JAS-39 Gripen, které máme zapůjčené pouze do roku 2027.

Mezi největší modernizační projekty se zařadila také modernizace tankového vojska, kdy se ministerstvo rozhodlo o přezbrojení ze starších sovětských T-72 na modernější německé Leopardy 2A8. Za 77 tanků má ČR zaplatit 52 miliard korun. Součástí dohody ale bylo, že ministerstvo bude souhlasit také s pořízením 14 starších tanků 2A4 z německých skladů za další téměř 4 miliardy korun (bez DPH), což resort Černochové oznámil před několika dny.

Spory Černochové s vojáky

Neméně výrazné byly, pokud jde přímo o osobu ministryně Černochové, i její časté spory s vojáky a představiteli armády, z nichž některé začaly později probublávat napovrch. Dlouhodobý spor ve více věcech vede Černochová například s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, kterého ale dříve sama představila jako kandidáta na tuto funkci a nástupce končícího generála Aleše Opaty ještě prezidentu Miloši Zemanovi.

Černochová mu vyčítá způsob komunikace armády navenek i jeho zapojení do projektu Drony Nemesis, kde Řehka figuruje jako „čestný předseda“. Spolek ve sbírce na drony pro Ukrajinu vybral od začátku roku přes 200 milionů korun. Kvůli spolupráci neziskovky s vojáky ale nechala letos v létě Černochová celou věc prověřit inspekcí, přičemž, jak zjistil deník Echo24, celá věc má nyní dohru i v podobě prověřování společných aktivit spolku a vojáků ze strany Vojenské policie.

Řehka chtěl kvůli sporům s Černochovou ve funkci už nejméně dvakrát skončit a prezident i premiér ho museli přesvědčovat, aby v čele armády zůstal.

Výhrady má Černochová také k fungování ředitele speciálních sil Miroslava Hofírka. Po posledním incidentu na misi v Keni, kde jeden z členů české 601. skupiny speciálních sil podle dostupných informací postřelil keňského vojáka, se chvíli spekulovalo dokonce o Hofírkově odvolání. Na to nakonec nedošlo.

K incidentu mělo dojít v keňském výcvikovém prostoru 22. října a ministryně se o něm podle vlastních slov dozvěděla až s více než třídenním zpožděním. Vedle časové prodlevy kritizovala také to, že informace o události nebyla okamžitě předána Vojenské policii, ale vojáci na místě zřídili vlastní komisi, která okolnosti případu začala zkoumat a sbírat svědectví o střelbě.

Tento pátek Seznam Zprávy v této souvislosti informovaly, že advokát vojenského instruktora, který je podezřelý z toho, že postřelil při výcviku tamního vojáka, chce v případu nechat vyslechnout ministryni Černochovou. Důvodem má být podle serveru podezření, že ministryně protiprávně úkolovala vojenské policisty.

Černochová následně v reakci na síti X uvedla, že k výslechu předvolaná nebyla a její výpověď by pro vyšetřování stejně nemohla být přínosem. Na bilanční tiskové konferenci se pak hájila tím, že Vojenskou policii do Keni nevysílala ona, ale náčelník Vojenské policie Jiří Roček.