„Chováte se zodpovědně ke klimatu, vodě a celé společnosti?“ Tlak na firmy se rozjíždí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vodítko pro investory a přehledné informace o udržitelnosti byznysu. K tomu má sloužit tzv. ESG reportování, které bude poté, co nyní Evropská komise přijala jeho finální podobu, postupně povinné pro všechny firmy. Dosud se vykazování týkalo hlavně bank a finančních institucí. To se nyní změní. Paradoxní je, že jedna z předních ratingových agentur Standard & Poor nedávno oznámila, že dopad udržitelných investic už do svého úvěrového ratingu započítávat nebude.
O kritériích ESG (Enviromental, Social, Governing, které hodnotí dopady na životní prostředí, společenskou odpovědnost a řízení společnosti) se začalo mluvit společně se zelenou taxonomií a už nyní je součástí rozhodování investorů o tom, do kterých společností své prostředky vloží. Vzhledem k tomu, že Evropská komise schválila finální podobu ESG standardů, má být reportování povinné postupně téměř pro všechny firmy.
Reportování firem se bude týkat deseti tematických oblastí včetně „klimatu, znečištění, vodních zdrojů, biodiverzity, cirkulární ekonomiky, vlastní pracovní síly, dotčených komunit, konečných uživatelů a obchodního jednání“. Povinné bude pro všechny velké, střední i malé podniky kotované na burze a všechny společnosti, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií. Jde o čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců nebo aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun.
V Česku se v první vlně povinné reportování bude týkat největších korporací, to znamená zhruba dvacítky společností. Mezi nimi figurují ČEZ, Kofola či O2, jejíž akcie se už na rozdíl od prvních dvou jmenovaných neobchodují na burze. Tyto společnosti tedy budou mít povinnost vykazovat ESG standardy ve výročních zprávách už za rok 2025, většina firem pak až v roce 2026.
„ESG data ve výročních zprávách budou zdrojem informací pro banky a investory, kteří musí podle zákona sledovat ESG dopady svých investic. Spolu s dalšími nástroji Evropské unie, jako je například taxonomie, má povinný reporting ESG dat umožnit alokovat peníze do zelené ekonomiky a udržitelnosti, a splnit tak cíle Green Dealu,” říká k tomu Filip Gregor z Frank Bold Advisory.
Už nyní existuje mnoho poradenských společností, které se specializují na pomoc firmám s ESG reportováním, a bude jich přibývat. Pro firmy tvorba reportingu bude logicky znamenat další náklady. „ESG reporting může společnostem přinést užitečné informace, nicméně povinné reportování u menších společností bude znamenat další byrokratickou zátěž. V praxi to povede k tomu, že společnosti budou vynakládat prostředky na tvorbu reportingu, bez kterého by se dokázaly obejít, a o to méně peněz jim zbude na nezbytné záležitosti,“ vyjádřil se už dříve pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Realitou je také to, že na společnosti je kvůli podpoře zelených a udržitelných investic vyvíjen značný tlak, který je poté často vede k tomu, aby své úsilí nadhodnocovaly. Známé firmy ze všech odvětví se snaží plnit své klimatické cíle a dokazovat, jak malý má jejich činnost podíl na zvyšování uhlíkové stopy.
Na začátku srpna jedna ze tří nejvýznamnějších ratingových agentur Standard & Poor (další dvě jsou agentury Moody‘s a Fitch Ratings, pozn. red.) uvedla, že dopad udržitelného investování už nebude započítávat do svého úvěrového ratingu. Ve svém prohlášení sdělila, že se s okamžitou platností rozhodla už toto skóre nezveřejňovat a nezapočítávat ho do úvěrového ratingu. Stále však bude ekologii, společenskou zodpovědnost a standardy řízení společnosti ve svých hodnoceních zveřejňovat, ale písemně. Reaguje na tlak odpůrců ESG, kteří ho nepovažují za objektivní a kritéria jsou podle nich vágní.
Agentura S&P začala podobně jako ostatní ratingové agentury ESG započítávat do ratingu v roce 2021. Špatné skóre v ESG potom mělo dopad na samotný úvěrový rating a zdražovalo firmám možné úvěry. Tento rating byl v případě S&P veden v číslicích od 1 do 5, kdy 1 bylo nejlepší hodnocení, 5 bylo nejhorší. „Po delší analýze jsme se došli k závěru, že nejefektivnější způsob, jak transparentně a detailně o ESG faktorech v analýzách informovat, je v podobě analytických písemných odstavců a tyto zůstanou základem našich analýz,“ uvedla společnost. Více jsme psali zde.