Švédsko, které bylo dlouho považováno za jakýsi bezpečný přístav pro migranty z různých koutů světa, se od roku 2022 výrazně proměnilo. Souvisí to s nástupem konzervativní vlády, která sérií kroků v rámci tvrdé migrační politiky dosáhla toho, že počet žadatelů o azyl je nejnižší od roku 1997. Došlo mimo jiné k omezení sociálních dávek pro imigranty, ale také aktivní sledování toho, kdo má k žádosti skutečné důvody. Situace s migrantskými gangy, počty vražd, násilí a drogy, to vše se stalo neudržitelným. O problémech se dokonce nemohlo mluvit, to se ale mění.

Konzervativní vláda v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem je v úřadu od roku 2022 a rozjela aktivní boj s migrací. Před dvěma týdny tak země hlásila nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997 a poprvé za zhruba půl století ze Švédska více lidí odchází, než kolik do něj přichází.

Strůjcem této proměny je švédská ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová z konzervativní „Strany umírněné koalice“. Ta pro německý list Bild vysvětlila, jaké kroky udělala, aby dosáhla kýženého výsledku. Deník zároveň poukazuje na to, že Švédsko svým otevřeným přístupem k migrantům před rokem 2022 připomínalo dnešní situací v Německu.

„Získat občanství bylo docela snadné. Lidé, kteří přišli ze Sýrie, dostali okamžitě povolení k trvalému pobytu. Díky tomu bylo velmi atraktivní přijet do Švédska a mnoho lidí cestovalo po celé Evropě, aby se do Švédska dostali,“ uvedla pro Bild Stenergardová s tím, že Kristerssonova vláda krok po kroku mění migrační a azylový systém. „Většina těch, kdo v současnosti v Evropě žádají o azyl, ochranu nepotřebuje,“ míní švédská ministryně.

„Zaprvé omezujeme výši sociálních dávek, které mohou migranti pobírat. V současné době můžete získat stejnou částku jako za – sice málo placenou – pozici na plný úvazek. To je absurdní situace, která motivuje k tomu, aby lidé nepracovali a žili jen na náklady společnosti,“ vysvětlila. Dalším krokem pak je to, že úřady aktivně sledují, kdo přichází do Švédska kvůli reálným problémům, které má v zemi svého původu. „Zůstat by měli mít pouze uprchlíci, kteří jsou skutečně pronásledováni doma,“ dodává.

Třetí opatření se pak týká migrantů, kteří ve Švédsku zůstávají, aniž by jim byl poskytnut azyl. „Máme mnoho lidí, kteří zůstávají ve Švédsku, i když jim byl zamítnut azyl. Schovávají se. To chceme určitě změnit,“ vysvětlila ministryně s tím, že migranti už by neměli zůstávat u příbuzných, kde je úřady jen stěží zastihnou (v současnosti jde asi o 60 procent případů), ale v přijímacích střediscích. „A jakmile padne rozhodnutí, že by měli zemi opustit, budou převezeni do repatriačního centra,“ dodala.

Stenergardová míní, že se ve Švédsku o problému s migrací dříve nemohlo mluvit. „Dlouhá léta nám nebylo dovoleno o tomto problému ve Švédsku mluvit, ale myslím, že nyní je debata mnohem střízlivější,“ uvedla ministryně pro Bild.

Opatření jsou zaměřená především na migranty z oblastí s nižší mírou vzdělání a zcela jinou kulturou. „Když se podíváte na ukrajinské uprchlíky, integrovali se poměrně rychle. Švédsky se naučíte docela rychle. Jejich kultura je obecně více podobná švédské kultuře než kultuře lidí z Afriky nebo Středního východu,“ uvedla Stenergardová. „Musíme zajistit, aby ti, kdo přijdou, nejen fyzicky překročili hranice země, ale také překročili hranice do společnosti a stali se její součástí,“ říká ministryně s tím, že každý, kdo nemůže být integrován, bude deportován.