Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).

Mluvíme spolu nedlouho poté, co soud v Paříži zakázal kandidaturu Marine Le Penové. Vypadá to skoro, jako kdyby tu Rumunsko bylo jakýsi trenažér. 

Stoprocentně. Minulý měsíc se francouzský velvyslanec v Bukurešti objednal k předsedovi našeho Ústavního soudu. Krajně nediplomatické chování. S naší AUR se sejít nechtěl, i když jsme ho tak jako jiné relevantní velvyslance požádali o schůzku. Zato šel za předsedou Rady pro audiovizuální kontrolu. Sleduji, jak z Francie pan Macron vydává podpůrná stanoviska proevropským kandidátům v Rumunsku. Sledoval jsem, jak pan Macron tři dny před verdiktem pro Marine Le Penovou vyměnil prezidenta Ústavní rady, což je jejich ústavní soud. Myslím, že soud první instance nemá co vylučovat politiky z voleb. Proto jsem vydal prohlášení na podporu paní Le Penové. Naši přátelé v Polsku ze strany Právo a spravedlnost (PiS) se obávají, že se jim může stát totéž (v Polsku bude první kolo prezidentských voleb 18. května, kandidát PiS Karol Nawrocki ovšem není favoritem – pozn. red.). Víme, že polská kontrarozvědka se tázala rumunské kontrarozvědky, jak se jim podařilo Georgesca zablokovat.

Chtěli po nich rumunské know-how? 

Ano. Začali jsme přemýšlet, jestli my, Rumunsko, nejsme testovací polygon. Například aby viděli, jak na to lidé reagují. A možná se něco podobného může v jiných evropských zemích stát taky. I proto dost vzhlížím ke Spojeným státům, kde Nejvyšší soud, ačkoli mnoho jeho členů určitě nemiluje Donalda Trumpa, se Trumpovu kandidaturu nepokusil stopnout. Trump byl sice čtyřikrát zadržen policií, ale aspoň se mu soudy nesnažily zakázat účast ve volbách.

Zpátky k Rumunsku. U nás to vlastně začalo loni v únoru, tehdy měla v Bukurešti Evropská lidová strana kongres. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu prohlásila, že extremistickým stranám by se nemělo dovolit kandidovat, jmenovala bulharskou Vazraždane (Obnova – nacionalistická strana, která má deset let po založení zisk 14 procent ve volbách – pozn. red.), k čemuž Manfred Weber dodal, že Rumuni by neměli volit AUR. Tehdy nás to moc neznepokojovalo, vždyť von der Leyenová vyslovila něco podobného už roku 2022 o Bratrech Itálie: Občané Itálie, nerušte prosím evropský projekt. A dodala větu: Případně máme své nástroje. Tudíž jsme si říkali: Nic mimořádného. Ale pak se začaly dít mimořádné věci.

Jaké?

Zaprvé rumunská vláda sjednotila termín místních a evropských voleb. Což je mimochodem těžce protiústavní, to ale nikoho nezajímalo. Naprostá většina starostů – plácnu: 98 procent – je z vládních stran. Tímto způsobem chtěli zvrátit výsledek voleb do Evropského parlamentu ve svůj prospěch. To bylo první zneužití ústavy. Zorganizovali jsme protest v parlamentu, za trest nám na měsíc zkrátili dobu pro vystoupení vždycky na deset sekund. V eurovolbách jsme skončili druzí, i když jen s 15 procenty, ale na tak mladou stranu to není špatné. Pomohlo nám, že nás tři dny před volbami pozatýkali. Mě i celý můj tým. Prý jen k podání vysvětlení, ale sbírali nás na ulici před našimi domy nebo i tady v centrále. Za přítomnosti televizních kamer. Zneužití ústavy pokračovalo před prezidentskými volbami na podzim, kdy Ústavní soud eliminoval kandidaturu Diany Iovanovici-Șoșoacové. To je europoslankyně, zastává jasně proruské postoje, ta ženská je jasný klaun. Ale tím, že ji zakázal, Ústavní soud vytvořil precedens. I kdyby kandidoval sám ďábel a lidi by ho volili, je to jejich zodpovědnost. Demokracie. Náš Ústavní soud se neskládá z nezávislých soudců, jeho členy jmenuje zčásti prezident a zčásti většina v parlamentu.

Jsou to aspoň právníci, byť třeba s politickým zabarvením?  

Někteří z nich nemají ani soudcovskou minulost. Jedna soudkyně byla předtím senátorka za liberály. Prezident Ústavního soudu je známý člen sociální demokracie. Verdikt o Dianě Iovanovici-Șoșoacové byl zřejmě vynesen po dohodě s tajnou službou. A pak samozřejmě rozhodnutí z prosince anulovat prezidentské volby, když první kolo vyhrál Călin Georgescu. To ústavní soudci rozhodli spolu s tajnou službou na sto procent. Establishment v Rumunsku není populární, tak se musejí kluci uchylovat k úplně bláznivým věcem. Například jak sestavili politický kalendář: první kolo prezidentských voleb neděle 24. listopadu, pak 1. prosinec a parlamentní volby. Nato 8. prosince druhé kolo prezidentských voleb. Záměr byl zmást lidi a unavit je. Ale obrátilo se to proti nim. A protože Rumunsko není země, kde udržíte tajemství, doneslo se nám, že chystají anulování voleb už 27. listopadu. Takže den před prvním kolem už kolovaly patřičné zvěsti. Pak si to rozmysleli, asi když si uvědomili, že by je to mohlo totálně zničit v národních volbách, že by lidé na protest volili nás. Takže ještě 2. prosince se oficiálně tvrdilo, že s prezidentskými volbami všechno proběhlo v pořádku a výsledky že jsou platné. Načež začala očerňovací kampaň, jaká nemá obdoby. Povolávali do televize různé byznysmeny, aby tam halasně vystupovali a vyhlašovali věty jako: Musíme zachránit demokracii. Musíme odvrátit ruskou hrozbu. Uzavřeli před druhým kolem alianci všech proti Georgescovi, všech až na nás. Pojmenovali to Proevropská aliance. My jsme mimochodem taky proevropští. V tu chvíli si byli jisti, že Georgesca zničí. Ale při druhém kole prezidentských voleb, v pátek, kdy už volila diaspora, viděli předběžné výsledky ze zahraničí – pokud vím, Georgescu tam dostával až k 70 procentům –, a tak volby zrušili v běhu.

No a pomohli Georgescovi Rusové?

Žádná koluze s Ruskem, žádné peníze z Ruska, nic. Byli to paradoxně národní liberálové (vládní strana PNL – pozn. red.), kdo platil reklamu pro Georgesca na TikToku. Jaké mají důkazy o Georgescových kontaktech s Ruskem? Jediný, kdo v prosinci řekl, že za tím stojí Rusko, byl americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Pak to po něm opakoval Emmanuel Macron. Ale dokonce i naše tajné služby jen vágně mluvily o zahraničních aktérech. A jedna z našich služeb, která je přes techniku, Zvláštní služba pro telekomunikace, prohlásila, že dění kolem Georgesca nebylo ničím mimořádné. Že takové věci se na sítích dějí každý den.

Všichni zdůrazňují umělé účty pro Georgesca, ale boty má dnes každý. A jak říkám, liberálové zaplatili víc než stovce influencerů, aby dělali kampaň pro Georgesca. Tím chtěli zasáhnout mě, ovšem obrátilo se to proti nim. Ano, mě zasáhli, jen nečekali, že Georgescu vyroste tak mohutně. Kalkulovali nejspíš, že Georgescu vezme 7, 8 procent Simionovi, což bude stačit na to, aby do druhého kola postoupil jejich kandidát. Mimochodem česká agentura AKM, která pracovala v kampani pro vašeho prezidenta Pavla, tu byla radit generálu Nicolaemu Ciucovi, který byl právě za ty liberály (AKM je slovenská Akademia kritického myslenia, z ní přijel do Bukurešti pomoci Ciucovi jako politický stratég Martin Burgr a spolu s ním Michal Repa – pozn. red.).

A jak se neustále mluví o těch 25 tisících botů pro Georgesca, ty platil kdo?

Nikdo neví. A nikdo neví, jestli byli nějak relevantní. Prý to šlo z Ruska, protože tam měli ruskou e-mailovou doménu. Ale prováděné to bylo z Turecka. Podle mě žádní boti nejsou schopni změnit názory tolika lidí. Prý tihle boti psali pozitivní komentáře i o mé straně. O. k. Ale my v AUR máme skutečné členy, máme takříkajíc vojáky v terénu. Naši voliči pak volili Călina Georgesca. Reprezentujeme aktuálně 18 procent voličů. Jsme relevantnější my, nebo nějací boti?

Kde se ta enormní podpora pro Georgesca vzala?

Pořád si v sobě neseme reflexy z komunistické éry a víme, že stát, establishment, i velké televize svému publiku v zásadě lžou. Lidé v Rumunsku jsou nahněvaní a řekli si: Aha, tak když tohoto chlápka chtějí zničit, my ho budeme volit. Rumunsko je bohaté na zdroje, ale má nejchudší obyvatelstvo v EU.

Co je hlavním důvodem přetrvávající chudoby? 

Špatně provedená transformace. A revoluce samotná. Vy jste měli sametovou revoluci, my jsme měli krvavou revoluci. V prosinci 1989 při demonstracích státní televize hlásila, že v ulicích jsou teroristé. Rumuni pak po sobě stříleli. Střetli se mezi sebou právě vinou této mediální manipulace. Takže je přirozené, že televizi nevěří. Následně jsme si zničili ekonomiku. Privatizace se spíš nepovedla. Nebyli jsme schopni plnit kritéria pro vstup do Evropské unie, tak jsme jim dali naše firmy. Odevzdali jsme například Petrom rakouskému OMV (Petrom byl státní podnik, který těžil a zpracovával naftu, kromě toho provozoval čerpací stanice – pozn. red.). Polovina spotřeby ropy v Rumunsku je kryta domácí těžbou, jenže my už nemáme žádné rafinerie. OMV je zavřelo a přesunulo k Vídni. Ve výsledku odešla ze země nejen rafinerie, ale i dobře placená místa. Necháme se okrádat o lesy, naftu, zemní plyn. Polovina naší populace v aktivním věku, šest milionů lidí, pracuje v zahraničí. V Itálii, ve Španělsku… Členství v NATO a v EU jsme si doslova zaplatili. Takový Bechtel je americká firma, která měla stavět dálnici. Dostala zaplaceno, ale nestavěla. Tak jsme zaplatili francouzské státní firmě Aegis, aby na smlouvu s Bechtelem dohlédla. Každý dostal kousek Rumunska a my jsme nedostali nic. Neuměli jsme si sami vládnout.

Myslíte, že lidé zodpovědní za tento stav jsou v zásadě ti, kteří nejdřív zablokovali Georgesca a teď se spojí proti vám?

Ano. Jsou to ti, kteří byli u moci 35 let. A klidně půjdu ještě dál. Komunistická tajná policie Securitate jen tak nezmizela. Koupili si televizní stanice, vstoupili do ekonomiky. Byli připravení, použili peníze z kont, která za Caușesca založili v cizině. Například vlastník televize Antena 3 CNN byl normálně důstojník Securitate nasazený v zahraničí. Máme jeho svazek, každý to o něm ví. A on dnes stejně jako v minulosti plní pokyny, které mu někdo nadiktuje.

Kdo mu je nadiktuje? 

Jeho vlastní zájmy, hluboký stát v Rumunsku a ovšem i ti, kdo zrovna tvoří vedoucí sílu v Evropě. Vtipné je, že i Georgescu byl dlouho mužem systému. Napsal poslední státní strategii pro udržitelný rozvoj, byl koordinátorem celé zprávy a na té zprávě s ním pracovala spousta důležitých lidí v zemi. Najednou establishment předstírá, že ten člověk nebyl nikdy jeho součástí, že se s ním nikdy nepotkali. Georgescu byl mimo jiné generálním tajemníkem na ministerstvu životního prostředí. Pak radikálně změnil názory. Nevím, co se s ním stalo. Vím jen, že máme demokracii, a pokud nebudeme respektovat pravidla, dostaneme se do velkých problémů. Zrušit volby bez toho, aby předložili jediný důkaz, to mění hru. Může nás to zavést tam, kde nás chce mít Rusko – do chaosu. Nejsem vůbec příznivcem Ruska, jako historik vím, co nám posledních sto let prováděli.

Na jaké období jste se jako historik specializoval? 

Na komunismus. Disertaci jsem psal o protikomunistických skupinách po druhé světové válce v Besarábii. Ale Rusko zasahovalo do našich záležitostí už za cara a pak plynule přes komunisty až po Putina. Změnili ideologii, ale nezměnili sebe. Mají rádi chaos a zmrazené konflikty. Mě pomlouvat jako proruského politika je úplně absurdní. Nikdo v Rumunsku, až tak na pět procent lidí, nemá pozitivní pohled na Rusko. A nemůžete jen tak házet po politicích, kteří se liší, výrazem proruský. Nemůžete tvrdit, že Trump je proruský, Meloniová je proruská, Simion je proruský. Někteří lidé proruští jsou, to je fakt. Maďarsko vždycky hrálo hry s Němci a s Rusy a Viktor Orbán v tom pokračuje, což je velice nebezpečné pro mou zemi. Nebezpečný by pro nás byl i zánik NATO, stažení amerických jednotek z Rumunska. Ale používat slova jako proruský a protievropský jen proto, že už nejste populární u voličů, to nejde.

Jaký máte pohled na válku na Ukrajině? 

Každý by měl dodržovat pravidla. Rusové porušili všechny mezinárodní smlouvy. Můžeme se bavit o způsobech, jakými USA podněcovaly barevné revoluce, o tom, jak byl na Ukrajině prezident Janukovyč vypuzen z úřadu, o užívání měkké síly Západem. Ale to vás neopravňuje vstoupit do cizí země s tanky a bombardéry. Byly na Ukrajině potíže s korupcí a s Bidenem? Jsem si tím jist, tak zkrátka Amerika pod různými administrativami pracovala. Ale kvůli tomu přece nepovedete válku. Myslím, že Rusové teď budou chtít jen zmrazení konfliktu. Já bych radši nové bezpečnostní garance a uspořádání, které vydrží aspoň 30, 40 let. Nemůžeme Ukrajincům říkat, že se mají vzdát svého území. Speciálně my Rumuni, kteří jsme ztratili nespravedlivě část naší země nejdřív vinou paktu Molotov–Ribbentrop a pak po druhé světové válce. Ale Ukrajina bohužel o část území přijde, aspoň na čas, přijde o své mezinárodně uznané hranice. Vzniká tu špatný precedens.

Zdá se mi, že zastáváte dvě protichůdná stanoviska. Považujete Rusko za hrozbu, ale jindy souhlasně připomínáte, že většina Rumunů nechce být do války zatažena a nechce Ukrajině pomáhat.

Jako politik bych řekl, že ta válka se stejně nikam nevyvíjí a že by se mělo prosadit příměří. A že by ho měl prosadit stát s nejsilnější armádou na světě. To jsou USA. Mír ať je uzavřen co nejdřív, pokračování války vede jen k dalšímu zbytečnému umírání. Nebude to fér k Ukrajině, ano. Většina Rumunů nechce do té války být zatažena. Nemáme rádi Rusy, ale taky nemáme rádi Ukrajince.

Proč?

Jsou tu historická traumata a k tomu se přidává chování Ukrajinců od začátku války. Čekali jsme uprchlíky, zranitelné lidi. Místo nich přišlo množství bohatých Ukrajinců se spoustou peněz. Jsou případy korupce i za války: vypravovali jsme na Ukrajinu nákladní auta s humanitární pomocí, a pak je ukrajinská policie několik hodin blokuje, protože čeká na úplatek. Opilí ukrajinští řidiči kamionů v přístavu v Konstanci… To všechno mezi lidmi vytvořilo frustraci. Pak je tu menšinová politika na Ukrajině. Jako prezident budu ke Kyjevu zaujímat tvrdý postoj, dokud neuzná rumunskou pravoslavnou církev v zemi a v některých základních školách, kde to zakazuje, neumožní výuku dětí v rumunštině. Ukrajinci se chovají jako jejich bratranci Rusové. Pro mě je to nepřijatelné chování. Zrovna včera jsem měl schůzku s biskupem rumunské církve na Ukrajině a její situaci dobře znám. Prezident Zelenskyj už rok odmítá podepsat dokument, který by dal rumunskému patriarchátu status náboženské společnosti. SBU, Zelenského tajná policie, vyhrožovala našim kněžím. Myslím, že už by se měli naučit chovat. Jestli chtějí být součástí svobodného světa, ať si osvojí trochu civilizovanější způsoby.

Vzal byste je do NATO?

Ne. Oni nemohou zvýšit bezpečnost Aliance, tu mohou naopak snížit. Nebylo by to řešení konfliktu.

Jak se díváte na vyjednávání Trumpa s Rusy? 

Doufám, že prezident Trump splní sliby, které dal v kampani. Ano, nás to bude něco stát, budeme muset víc investovat do armády, ale takový je život.

Jakou roli sehrály základny NATO a přímo Spojených států u vás ve volební kampani? Hostíte tu jednak systém proti balistickým raketám, jednak leteckou základnu u Konstance.

Která bude největší vojenskou základnou ve východní Evropě. Ve volbách to myslím velkou roli nesehrálo.

Georgescu se proti obojímu vymezoval, myslel jsem, že mu to zvedlo popularitu. 

Chtěl vyhrát volby, a tak říkal různé věci. Některé působily dost bláznivě. Ale on prostě potřeboval šokovat, na začátku kampaně opravdu moc známý nebyl. Pan Georgescu občas mluví v metaforách, nicméně jeho hlavní myšlenka je, že máme všechno posuzovat prizmatem zájmů Rumunska.

Řekl jste, že rumunská kontrarozvědka stála na sto procent za zákazem pro Georgesca. Jakou úlohu v moderním Rumunsku tajná služba hraje? 

Úlohou této služby je prosazovat cíle současné vlády a stávající moci.

Myslíte, že vás sledují? 

Opět musím říct: Stoprocentně. Svým způsobem to pro mě není špatně. Nemám žádné vztahy s jinými službami, ani domácími, ani zahraničními. Bojuji poctivě, tak ať si můj boj klidně dokumentují. Ale jako demokrat musím přece jen konstatovat, že není normální, aby tajná služba pracovala jako politická policie.

Četl jsem, že v celém NATO má rumunská kontrarozvědka třetí největší rozpočet, a to v absolutních číslech. 

Oni jsou dědici Securitate. V 90. letech se v našich službách nekonal stejný řez jako řekněme u vás. Jakási změna se váže teprve ke vstupu do NATO, kdy jsme Západu museli předat jména našich agentů v zahraničí za komunismu. A také tehdy na vedoucí místa přišli mladší kluci. Nicméně služba měla a nadále má kontinuitu se Securitate. Vysvětluje to myslím i část obav nejdřív z Georgesca a teď ze mě: že by do systému přišel nějaký outsider a ten skutečný zlom udělal.

Co dalšího ještě čekáte, že proti vám outsiderům mohou dělat? Když teď o vaší přihlášce do voleb rozhodovala volební komise, museli předtím odmítnout tři žádosti vás diskvalifikovat. Kdo ty žádosti podával? 

Občané. Samozřejmě to byli jejich lidé. My si jdeme pro vítězství. Nevím, co nám mohou dělat, nežádám o nic jiného než o svobodné a férové volby. Já jsem vyrostl na filmech z Hollywoodu, Beverly Hills, obecně na americké kultuře. Ale šílené věci se mezitím začínají dít i na Západě. Potřebujeme zase trochu selského rozumu a revival ideálů z roku 1989.

Jak se stalo, že se Rumunsko a zákaz Georgesca dostaly do projevu amerického viceprezidenta na bezpečnostní konferenci v Mnichově? 

Projev J. D. Vance byl pro naše duše jako pomazání. Jsme ve styku s Jackem Posobiecem (influencer americko-polského původu vlivný na trumpovské pravici – pozn. red.), který má blízko k Vanceovi. Jsme ve spojení i s jinými relevantními MAGA postavami. Dvakrát jsem vystupoval na konferencích CPAC. Znám Ricka Grenella (bývalý velvyslanec v Německu, dnes emisar prezidenta Trumpa pro zvláštní úkoly – pozn. red.) a další.

Odehrává se v dnešním světě střet mezi globalisty a suverenisty? A je Rumunsko součástí toho střetu?

Ano a ano. Na jedné straně jsou lidé jako Ursula von der Leyenová nebo Emmanuel Macron, na druhé Donald Trump. My musíme hledat střední polohu, poněvadž tu je možnost velkého rozkolu mezi Evropou a Amerikou. Což by pro nás bylo nesmírně nebezpečné. Lidé jako George Soros a jeho nadace utrpěli teď v Americe porážku ve volbách a pokoušejí se zorganizovat opoziční blok z Evropy. Ustoupili do Evropy. Kromě toho tato strana chce využít válku na Ukrajině, aby se udržela u moci. Prezident Macron už ve Francii nemá žádnou lidovou podporu. A pokud jde o evropský superstát – kdyby se pro něj rozhodlo všech 27 členských států, tedy lidé v těch státech, přijal bych ho. Jenže to není ten případ. Lidé nechtějí další a další změny v unijních smlouvách, nechtějí bruselskou byrokracii. Tady je podle mě klíč k současnosti: neměli bychom mít strach z přání voličů.

Jakou úlohu sehrávala Evropská unie, nebo spíš Evropská komise v rumunských událostech od prosince? 

Nemám dost důkazů, abych na někoho mohl ukazovat prstem. Ale lidé jako Frans Timmermans, Guy Verhofstadt neustále mluvili o právním státu. A když pak mají před očima tak závažné narušení voleb, budou mlčet? Thierry Breton nemlčel a řekl: Udělali jsme to v Rumunsku, a když bude třeba, uděláme to i v Německu. Nebezpečný přístup.

Fakt je, že Breton to říkal, když už nebyl komisařem. Ani v prosinci už nebyl komisařem. 

No, dokud byl komisař, mohl mluvit třeba o Polsku. Nová vláda v Polsku používá soudní systém jako politickou zbraň. Jeden bývalý poslanec PiS sedí toho času ve vězení, druhý, bývalý náměstek polského ministra spravedlnosti, čeká v Maďarsku na vyřízení žádosti o politický azyl. Oba pány znám. Takhle se přece v normální demokracii nemůžete chovat.

Máte dobré vztahy s Orbánem? 

Ne. Kvůli historii. Přitom ani já, ani on nemáme nástroje, jak zjistit, kdo před tisícem let přišel první do Sedmihradska, nemůžeme dokonce ani po sto letech revidovat Trianon. To jsou dějiny, politici by se měli dívat dopředu. Ale já nemám zájem o hádky s panem Orbánem.

Označil byste se za nacionalistu?

Za nacionalistu a demokrata. Jak možná víte, půl života jsem strávil kampaní za znovusjednocení Rumunska s Moldavskem. Ale to se může stát jen při dodržení mezinárodních pravidel a jen za souhlasu obou stran.

Jak byste coby historik hodnotil rumunského diktátora Antonesca za druhé světové války? 

Podle rumunského i mezinárodního práva je Antonescu válečný zločinec. Nemůžeme přehodnocovat historii. Měli jsme norimberské procesy. Historii píší vítězové a není na mně pokoušet se o jiné soudy.

Možná se stanete prezidentem. Vedl byste Rumunsko do Visegrádské skupiny?

Určitě. Mám to v programu.