Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.

Odborníci zdůrazňují, že nová hnutí, která oslovila především mladé voliče, sehrála tentokrát nemalou roli. „Výrazně se na tom podepsala jejich kampaň na sociálních sítích,“ uvedl politolog z olomoucké Univerzity Palackého Jakub Lysek. Vytvořil také mapu změn volební účasti, která ukazuje, že právě mladí voliči „zamíchali kartami v evropských volbách, protože normálně k těmto volbám volit nechodí“​.

Dalším podobným úkazem je Turek, který koalici Přísahy s Motoristy nakonec v Evropském parlamentu dovedl ke dvěma mandátům. Jeho politické názory jsou poměrně vyhraněné a kontroverzní, často vystupuje proti tzv. liberálním hodnotám, zvláště proti zavedení eura a Zelené dohodě. Jeho veřejná prezentace je také poznamenána několika kontroverzemi, na sítích a v alternativních médiích se mu ale daří angažovat své příznivce.

Nejvyšší část jejich výsledku (cca 35-40 %) však nakonec přišlo od těch, kteří v roce 2021 do PS nevolili vůbec, nebo ještě neměli volební právo.

Koneckonců P/M měli v těchto volbách nejmladší elektorát s průměrem 38 let. 3/x

— Michal Kormaňák (@KormanakMichal) June 11, 2024

Podle sociologa Pavla Ranochy z agentury Kantar Turek velmi dobře zacílil na mladé muže do 30 až 35 let s tématem anti-elektromobility, které „extrémně“ zarezonovalo, bylo díky jeho osobnosti uvěřitelné a neokoukané. „V této skupině se s preferencemi mohl dostat až přes 30 procent ,“ říká Ranocha a dodává, že koalice Přísahy s Motoristy v tomto segmentu „vyluxovala“ mnoho jiných subjektů, včetně tradičně silných Pirátů, STAN​ nebo ANO.

„Je ale otázkou, zda je podobný úspěch zopakovatelný např. ve sněmovních volbách a zda se tedy dá mluvit o nějakém trendu. Možná v tomto konkrétním tématu, ale nejsem si jistý, zda obecněji,“ míní.

Podobnou částečnou spojitost vidí šéf agentury Ipsos Michal Kormaňák. „Nejvyšší část jejich výsledku (cca 35 až 40 procent) nakonec přišla od těch, kteří v roce 2021 do Poslanecké sněmovny nevolili vůbec, nebo ještě neměli volební právo. Koneckonců Přísaha a Motoristé měli v těchto volbách nejmladší elektorát s průměrem 38 let,“ napsal.

Německo a další

Podle analýzy německé veřejnoprávní stanice ARD zaznamenala tamní pravicová Alternativa pro Německo (AfD) vysokou podporu mezi mladými lidmi. V eurovolbách v Německu, kde mohli nyní poprvé volit lidé od 16 let, volilo AfD 16 procent hlasujících ve věku 16 až 24 let a vítěznou unii CDU/CSU 17 procent. „Podobně vysokou podporu měla AfD také u lidí od 25 do 34 let,“ uvádí ARD. Naopak nejhůře si AfD vedla u voličů starších 70 let, od kterých získala pouze 8 procent hlasů​.

Deník Bild pak přidal další příklady. V Itálii pravicová strana Liga, vedená Matteem Salvinim, zaznamenala výrazný úspěch, když získala více než 30 procent hlasů. Salvini popsal výsledek jako „neuvěřitelný úspěch“ a prohlásil, že „dnešní volba nám říká, že se pravidla Evropy změní“.​ Tento výsledek je často spojován právě s vyšší volební aktivitou mládeže.

V Portugalsku sice stále dominují socialisté s 30 až 34 procenty hlasů, ale konzervativní sociálně demokratická strana získala druhé místo s 20 až 24 procenty hlasů, což je výrazný nárůst. Mladí lidé zde projevili zájem o témata jako klima a vzdělávací reformy, což ukazuje na jejich širší politické spektrum zájmů, které zahrnuje i konzervativní hodnoty, píše Bild.

U mladých vede i Babiš

Už dříve se poukazovalo také na rostoucí podporu hnutí ANO Andreje Babiše u mladých voličů. U nich se preference dlouhodobě pohybovaly mezi 10 a 15 procenty, což je výrazně méně než u jiných věkových skupin.

Během covidu se pak přijatelnost ANO u mladých na čas ještě více propadla, v poslední době se ale situace mění. „Naopak zhruba od podzimu 2022 pozorujeme viditelné nárůsty a letošek tento trend potvrdil, nebo dokonce zesílil. Nyní se ANO v této skupině pohybuje s podporou někde kolem 25 procent a nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit,“ sdělil Ranocha redakci.

„Znatelně mezi mladými narostlo ANO, a to téměř výhradně mezi těmi s nižším vzděláním – u lidí 24–29 let bez maturity jsou preference ANO a SPD dohromady asi 65 procent, u vysokoškoláků ve stejné věkové skupině jen lehce přes 10 procent,“ vypočítává Ranocha.

„Je ale potřeba brát v potaz zvýšenou aktivitu hnutí ANO směrem k tomuto segmentu, čili zčásti může jít o to, že se nově zaměřili na dříve jimi opomíjenou skupinu, kde potenciál dřímal už dříve. U dalších opozičních a alternativních uskupení nic takového nepozorujeme,“ zdůrazňuje.

Důvodů, proč expremiérovi Babišovi roste podpora u mladých, může být podle odborníků více. Politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že současná pětikoalice toho mladým jednoduše moc nenabízí. „Nabízí se odpověď, že současná vláda prostě politiku pro mladé nedělá a pro mladé toho tolik v tuto chvíli jednoduše nenabízí. Neřeší se vlastně žádná témata, která by mladé v krátkodobém horizontu nejspíš zajímala – ať už je to otázka manželství pro všechny, postoj k měkkým drogám či efektivní digitalizace státu nebo otázka dostupnosti bydlení,“ uvádí. Dalším důvodem pak může být i reprodukování nálad, které panují v rodinách.