Ukrajina odmítá alternativy ke členství v Severoatlantické alianci, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Z jeho prohlášení, vydaného před schůzkou ministrů zahraničí aliance v Bruselu, citovala ukrajinská média. Kreml naopak znovu varoval před přijetím Ukrajiny do NATO.

„Jsme přesvědčeni, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu a také faktorem zadržování další agrese Ruska proti Ukrajině a dalším státům je jedině plnoprávné členství Ukrajiny v NATO,“ citoval deník Ukrajinska pravda z prohlášení. Ukrajina se podle dokumentu předem zříká všech alternativ ke členství v alianci. „S hořkou zkušeností z budapešťského memoranda nepřijmeme žádné alternativy, náhražky či náhrady plnoprávného členství Ukrajiny v NATO,“ zdůraznilo prohlášení.

Komuniké ukrajinská diplomacie vydala před schůzkou ministrů zahraničí členských států NATO, která v úterý odpoledne začíná v Bruselu. Jednání se má poprvé v roli šéfa ukrajinské diplomacie zúčastnit Andrij Sybiha. Sybiha minulý týden členským státům NATO napsal otevřený dopis, ve kterém argumentuje, že právě teď je ten správný čas pozvánku vydat. „Domníváme se, že pozvání by mělo být v této fázi rozšířeno,“ napsal podle agentury Reuters.

„Stane se adekvátní odpovědí spojenců na neustálou eskalaci války, kterou Rusko rozpoutalo a jejímž posledním projevem je zapojení desítek tisíc severokorejských vojáků a využití Ukrajiny jako testovacího prostoru pro nové zbraně,“ uvedl Sybiha v dopise.“Vyzývám vás, abyste podpořili rozhodnutí pozvat Ukrajinu do Severoatlantické aliance jako jeden z výsledků zasedání ministrů zahraničních věcí NATO ve dnech 3. a 4. prosince 2024,“ zakončil svůj apel.

Rusko pokládá možné členství Ukrajiny v NATO za hrozbu, uvedl před novináři mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě tato hrozba také představovala jeden z hlavních důvodů vpádu ruských vojsk do sousední země, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajinská snaha o plnoprávné členství v NATO „je v absolutním rozporu s naší tezí o nedělitelné bezpečnosti“, prohlásil. „Proto je takové potenciální řešení pro nás nepřijatelné, protože by představovalo událost, která nás ohrožuje,“ zdůraznil.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo.

K setkání ministrů NATO s ukrajinský ministrem zahraničí se vyjádřil i český ministr Jan Lipavský. „Určitě budeme dál bojovat za to, aby NATO podporovalo Ukrajinu. Hlavní sdělení je, že je naprosto nepřípustné, aby se jednalo o osudu Ukrajiny bez Ukrajiny jako takové,“ podotkl český ministr. Informovat bude o naplňování české muniční iniciativy.

„Dlouhodobě tvrdím, že NATO musí svůj vztah k Rusku zásadně přehodnotit. Musíme začít zadržovat ruský vliv vojensky, diplomaticky a ekonomicky,“ podotkl. Za zásadní považuje také oslabovat Rusko v mezinárodních institucích.