Diskuze o platbě kartou, anebo v hotovosti se opět stala žhavým letním tématem české politiky. Jako před rokem se vyostřila zvláště v souvislosti s kritikou praxe některých podniků, které odmítají bezhotovostní platby, a to zejména během karlovarského filmového festivalu. Vzduchem přitom už nějaký čas létají návrhy na změnu zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i jinou formu platby. Podle firem by stát neměl natvrdo přikazovat nic, pokud už ale něco, mělo by to být v souladu s realitou 21. století.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, respektive místopředsedy Hospodářské komory Tomáše Prouzy současný zákon přikazuje podnikatelům přijímat hotovost, což je podle něj zastaralé. „Úplně by stačilo, kdyby stát nepřikazoval nikomu nic a nechal to na rozhodnutí každého podnikatele. Pokud ale stát přikazovat chce, měl by pravidla upravit podle reality 21. století tak, že vedle hotovosti bude povinnost nabídnout nějakou formu digitálního placení – kartou, QR platbou, převodem na účet,“ sdělil deníku Echo24 Prouza.

Jako ministr financí, který jen loni nevybral na DPH 24 mld. Kč oproti plánu, máte dvě možnosti: Ta první je, že budete naslouchat své ředitelce @financnisprava, která (než jste jí to evidentně zakázal) otevřeně mluvila o boomu cash only plateb po zrušení EET. Druhá možnost je,…

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) July 2, 2024

Zmínil příklad z Karlovarského filmového festivalu, kde některé zóny přijímají výhradně platby kartou, čímž se staví do protikladu ke stánkům, které akceptují pouze hotovost. „To ukazuje, jak by měl stát přizpůsobit regulace moderní realitě,“ dodal Prouza.

Naopak ministerstvo financí na karlovarském festivalu schytávalo kritiku za chybějící terminály v hotelu Thermal. Ministr financí Zbyněk Stanjura na síti X uvedl, že nájemci baru v hotelu budou muset nabídnout možnost platby kartou. „Ke kauze cash only v hotelu Thermal: i když se jedná o soukromého nájemce baru, snažíme se zajistit akceptaci karet ještě letos. Pro příští roky už budou mít nájemci tuto podmínku v nájemních smlouvách,“ slíbil Stanjura.

Někteří návštěvníci festivalu a politici pak kritizovali podniky, které přijímají pouze hotovost nebo mají nevýhodný směnný kurz pro platby v eurech. Někteří prodejci odmítají přijímat karty a platby v eurech umožňují jen za značně podhodnocený kurz 20 korun za euro, zatímco aktuální kurz České národní banky (ČNB) byl asi 25 korun.

Chybí opora úřadů

Diskuze o legislativních změnách se vedla už před rokem, kdy se odehrála de facto stejná situace. Před půl rokem se tématu věnovali poslanci STAN Viktor Vojtko a Jiří Hájek. Nicméně, podle Vojtka se jim nepodařilo přesvědčit dostatek kolegů. „Dost proti tomu namítalo ministerstvo financí, jakým způsobem by se to dalo upravit, aby to dávalo smysl legislativně,“ sdělil redakci Echa Vojtko. „Nechtěli jsme povinnou platbu kartou, protože karetní společnosti jsou také podnikatelé, zatímco hotovost je garantována státem. Další technologicky neutrální varianty nám ministerstva zamítla s tím, že je nejsou schopna smysluplně upravit,“ uvedl.

Shodu nejsou schopni najít ani další členové vládní koalice. „Vyžadování platby v hotovosti smrdí zatajováním tržeb, to mi nikdo nevymluví. Pokud to nezajímá KVIFF, aby žádal lepší služby pro návštěvníky, tak to alespoň musí zajímat finanční správu. Budu rád, když nás generální ředitelka Hornochová bude informovat o provedených kontrolách,“ avizoval Michael Kohajda, ekonomický expert lidovců.

Oproti tomu místopředseda sněmovny Jan Skopeček z ODS zastává názor, že platba v hotovosti je legální a normální způsob placení, a varuje před podezíráním podnikatelů jen proto, že nepřijímají karty. „Žádné právo na bezhotovostní platbu neexistuje a doufám, že ani existovat nebude. Máme v našem hypertrofovaném právním řádu snad málo práv, regulací, nároků? Určitě ne! Hlavně se ale vaší větou v podmiňovacím způsobu (na co by měl mít spotřebitel právo) nemění nic na nepatřičnosti tvrzení, že vyžadovat hotovost smrdí… Ještě jednou, platba v hotovosti je legální a normální způsob platby za zboží a služby nebo splacení závazku,“ uvedl Skopeček.

Statistiky obecně ukazují, že počet bezhotovostních transakcí roste. Podle projektu Gastro Talks ve spolupráci se společností Dotykačka přijímalo vloni v květnu karty 67 procent gastro podniků, zatímco v roce 2019 to bylo pouze 26 procent. Podobně argumentuje i letos resort financí – možností s alternativními způsoby plateb přibývá, tvrdí. Analytici také poukazují na to, že za odmítáním plateb kartou mohou stát vysoké poplatky bankám a poskytovatelům terminálů, ale i snaha snížit daňové odvody.

Opozice se pak snaží nárůst cash only plateb spojit se zrušením EET, za což tepe kabinet Petra Fialy. „Další cash only léto s ODS je tady. Podle STEM/MARK se čtvrtina Čechů setkala po zrušení EET s tím, že v obchodě přestali přijímat karty,“ prohlásila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

Vloni se otázkou placení kartou zabývala také Hospodářská komora, která se dlouhodobě staví proti přehnané regulaci podnikání. Podle jejího člena představenstva Luboše Kastnera je třeba si připustit, že svět se masivně změnil, obchodníci ale odmítají jít vstříc potřebám zákazníků. „Je otázkou, jestli by se ten současný stav neměl změnit. Hotovost má vlastně nefér výhodu vůči už dominantnímu způsobu digitálních plateb. Když má to právo hotovost, dejme ho i digitálním platbám. Vůbec nic se nezmění, jenom se bude reagovat na moderní způsob života, který lidé žijí,“ míní.