REGULACE V LETECTVÍ

Cíl zelené budoucnosti cestování podle EU: méně letů a za nedostupnou cenu

REGULACE V LETECTVÍ
Cíl zelené budoucnosti cestování podle EU: méně letů a za nedostupnou cenu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Letecká doprava je trnem v oku snahám o zelenou budoucnost a udržitelnost. Nařízení EU proto donutí letecké společnosti postupně ozeleňovat paliva a přimíchávat do nich ekologickou složku. To nepovede k ničemu jinému než ke zdražení leteckých paliv a následně k menší cenové dostupnosti letenek, a také k ohrožení konkurenceschopnosti především nízkonákladových společností.

Evropské aerolinky musí podle evropského nařízení postupně přecházet na ekologičtější paliva. Dosud využívaný kerosin je totiž příliš „špinavý“. Už od roku 2025 bude muset veškeré palivo obsahovat alespoň dvě procenta tzv. udržitelného leteckého paliva (SAF – sustainable aviation fuel) a od roku 2030 i minimální podíly syntetických paliv. Od roku 2035 už budou muset tvořit minimálně 20 procent a do roku 205 se podíl zelené složky musí zvýšit až na 70 procent.

Lety se na celkových emisích v dopravě podílejí z více než deseti procent, proto EU v rámci své klimatické politiky pokládá zvýšení ekologické složky za nutné. Povinnost přitom dopadne jak na nákladní lety, tak na běžné lety přepravující cestující. Členské státy podle nařízení musí zajistit výběr „pokut“ a z nich získané příjmy směrovat do podpory výzkumu a inovací v oblasti udržitelných paliv.

Podle Agentury EU pro bezpečnost letectví se udržitelná letecká paliva mohou vyrábět například z tuhého komunálního odpadu, celulózového odpadu, stolního oleje, rostlin jako jsou řasy nebo trávy, ale také z elektřiny a vodíku.

Právě vodíkový pohon je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Potrvá navíc léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích. Zatímco elektrický pohon je pro komerční letadla nemyslitelný, přidání elektromotoru poháněného vodíkovým palivovým článkem by mohlo zajistit zpočátku alespoň energii potřebnou pro vzlet a přistání. Evropský výrobce letecké techniky Airbus už oznámil plány na vývoj letadel na vodík, v provozu by mohla být do roku 2035.

Fakt, že je výroba syntetických paliv je energeticky vysoce náročná, podle kritiků zpochybňuje snahu o ekologičtější přístup. Stěžejní je ovšem pro běžné obyvatele členských států to, že dekarbonizace zvedne ceny letenek. „SAF způsobí aerolinkám i letištím citelné zvýšení nákladů, které bude nejspíš přeneseno na cestující. Hrozí tedy podstatné zdražení letecké dopravy, která se může stát pro některé skupiny obyvatel stěží dostupnou,“ řekl redakci odborník na evropské a letecké právo Tomáš Kočař z advokátní kanceláře KPMG Legal.

Podle již dřívějších odhadů společnosti S&P Global Platts by zdanění leteckého paliva mohlo zvýšit cenu letenek u nízkonákladových aerolinek až dvojnásobně, a to již v příštích letech.

A nízkonákladových aerolienek se týká i riziko toho, že snahy o dekarbonizaci způsobí omezení letů z menších letišť. „Nižší kupní a vyjednávací síla totiž může přispět k vyšší ceně SAF na těchto letištích, a tedy i ekonomické nevýhodnosti provozovat lety z těchto míst. To může následně vést ke snížení mobility občanů a propojenosti jednotlivých regionů,“ tvrdí Kočař s tím, že česká regionální letiště mají problém s vytížeností už v současnosti.

Dopadnout mohou nová opatření i na konkurenceschopnost evropských aerolinek kvůli jejich znevýhodnění. „Povinnost unijních provozovatelů letadel natankovat minimálně 90 procent ročního množství paliva na letišti v EU může podstatně znevýhodnit unijní dopravce na úkor těch z třetích zemí, kteří budou tankovat mimo EU,“ říká Kočař.

Změny také mohou nastat co se týče zdanění leteckých paliv, kerosin je totiž téměř v celé Evropské unii osvobozen od daně z přidané hodnoty. „To by se nyní mohlo změnit, aby se posílil tlak na přechod na udržitelnější paliva. Ta mají být zvýhodněna i přes spotřební daň. Navrhovaná novela směrnice počítá s tím, že by se na udržitelná paliva vztahovala po dobu deseti let nulová sazba,“ uvedl k tomu daňový expert společnosti KPMG Martin Krapinec.

 

8. listopadu 2023