Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že polská vláda vedená Donaldem Tuskem se dostala k moci díky tomu, co nazval spiknutím Evropské unie. Pro své tvrzení neposkytl žádné důkazy. Polské ministerstvo zahraničí Orbánova tvrzení odmítlo a uvedlo, že vedení země si loni Poláci vybrali ve svobodných volbách.

Orbán hovořil i o údajném komplotu namířeném proti Maďarsku. "Není to ani tajné spiknutí proti Maďarsku, je to otevřeně představený a oznámený plán," řekl. "Totéž se stalo v Polsku. Poláci si také šli svou cestou, také zaujali nezávislou polskou politiku v oblasti migrace, genderu a ekonomiky," řekl dnes maďarský premiér ve státním rádiu Kossuth s odkazem na předchozí polskou vládu vedenou národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS).

Za klíčové postavy údajného spiknutí označil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera, kteří podle Orbána usilují o výměnu vlády v Maďarsku. "Otevřeně oznámili, že konzervativní polská vláda by měla být nahrazena novou," uvedl Orbán s odkazem na nedávnou vyostřenou debatu v evropském parlamentu. "Tak se náš přítel Tusk stal polským premiérem. Stejný scénář se nyní odehrává v případě Maďarska," tvrdil dále maďarský ministerský předseda.

Jak by to měli unijní politici provést, není z dostupných Orbánových vyjádření jasné. Tuskova proevropská koaliční vláda loni vystřídala po osmi letech kabinet vedený stranou PiS, která sice v říjnových volbách zvítězila, ale neměla dost mandátů ani koaličních partnerů v parlamentu, aby vytvořila vládu. Tu nakonec sestavila Tuskova Občanská koalice společně se středovou Třetí cestou a Levicí, které získaly ve volbách většinu křesel v Sejmu.

"V Polsku byly 15. října 2023 svobodné parlamentní volby. Současná polská vláda, stejně jako ty předchozí, nebyla dosazena, ale byla zvolena a je výrazem vůle polských voličů," řekl AP v reakci na Orbánovy výroky mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński.

Orbánova strana Fidesz a polská PiS udržovaly úzké vztahy. Obě uskupení kritizovala Evropskou unii, která zadržela Budapešti i Varšavě vyplacení miliard eur finanční podpory kvůli porušování zásad právního státu. Vzájemné vazby mezi stranami nicméně ochladly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se Varšava postavila na stranu napadené země, zatímco Budapešť nepřestala udržovat vztahy s Moskvou. Tuskova vláda se nyní snaží obnovit demokratické instituce v zemi, které podle něj demontovala PiS, podotkla AP.

Maďarsko čekají parlamentní volby v roce 2026 a stranu Fidesz nedávno v průzkumech veřejného mínění poprvé po mnoha letech překonala opoziční strana TISZA. Podle sondáže budapešťského analytického střediska 21 Research Center má tato strana podporu 42 procent voličů rozhodnutých jít k volbám, zatímco Fidesz má 40 procent. Při projekci do celé populace nicméně Fidesz stále vede s podporou 29 procent voličů před opoziční stranou s 26 procenty. Tenčící se náskok vládní strany ukázaly dva předchozí průzkumy, uvedla agentura Reuters.