Ceny energií, které zveřejnil Eurostat, platí pouze pro 2 procenta, maximálně 2,5 procenta domácností. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zároveň řekl, že předloží sněmovně novelu energetického zákona, která dá pravomoci Energetickému regulačního úřadu, aby dostával skutečné ceny, nikoliv cenové nabídky jako nyní. Síkela to prohlásil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

Ceny energií v Česku uváděné Eurostatem, podle nichž ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě, vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu. Data tak neodpovídají reálným platbám zákazníků, uvedl již dříve mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Síkela v neděli jeho slova znovu potvrdil. Podle analytiků i Síkely, který hodlá zmapovat celý trh, drtivá většina odběratelů v ČR loni platila za energie výrazně méně, než uvádí Eurostat. Kvůli srovnávací metodice a datům dodávaných z ČR do Eurostatu vypukl v týdnu ostrý spor, ve kterém premiér Petr Fiala data Eurostatu popřel a zpochybnil tak v podstatě důvěru ve statistiky. Ve věci svolal na příští dny jednání.

"Mám zmapováno 70 procent trhu, ze kterého vyplývá, že ceníkové ceny, se kterými pracuje Eurostat, platila méně než 2,5 procenta obyvatel. Zbývajících 97,5 procenta platí o 40 až 50 procent méně," uvedl Síkela.

Podle údajů Eurostatu byla průměrná cena elektřiny v ČR ve druhém pololetí loňského roku 9410 Kč za megawatthodinu (MWh). Elektřina v Česku tak podle toho byla čtvrtá nejdražší v EU. Ceny plynu pro domácnosti se pak podle Eurostatu loni ve stejném období zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí unie. Růst činil 231 procent na 4662 Kč za MWh.

Síkela chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat ERÚ skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.

Návrh novely energetického zákona v současnosti Sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že vysoký meziroční nárůst cen zapříčinila nízká srovnávací základna z roku 2021, kdy vláda zavedla nulovou sazbu DPH na energie, která koncové ceny snížila.