Lídři členských zemí NATO se dnes na summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na vrcholné alianční schůzce, která dnes začala v litevské metropoli a které se jako host účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval. Účastníci summitu mimo jiné schválili nejpodrobnější obranné plány bloku od konce studené války.

Zástupci některých aliančních zemí už v prvních hodinách summitu oznámili další významnou vojenskou pomoc určenou Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi. Zelenskyj ještě před příletem do Vilniusu dal najevo, že "nejistota je slabostí", a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Po dnešní Stoltenbergově tiskové konferenci řekl, že "NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina zase posílí NATO". Jeho země si podle Zelenského zaslouží, aby mohla do aliance vstoupit.

"Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem," zhodnotil na twitteru výsledek jednání český prezident Petr Pavel.

NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do bloku se však stále nerýsuje, nyní především kvůli pokračující rusko-ukrajinské válce. Kyjev se však dožaduje příslibu, že po jejím ukončení bude do bloku přijat rychle. V podobném duchu se vyjadřují i čeští představitelé, naopak Spojené státy nebo Německo jsou toho názoru, že začít prakticky jednat o ukrajinském vstupu je nyní předčasné. Ukrajina ovšem může na cestě do NATO vynechat Akční plán členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Například Černá Hora, která se k MAP připojila v roce 2009, se stala členem obranné aliance v roce 2017, a Severní Makedonie, která se MAP účastnila od roku 1999, se připojila k NATO až v roce 2020.

Nová strategie kolektivní obrany pro případ možného ruského útoku a teroristické hrozby, kterou dnes spojenci přijali, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce. To vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, upozornil Stoltenberg. Generální tajemník poznamenal, že podmínkou dosažení cílů nové strategie bude také posílení obranného průmyslu. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou armádám každoročně poskytovat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Současný cíl, kterým je vynakládat na obranu dvě procenta HDP, ovšem z 31 členů aliance plní jen 11 zemí a Česko mezi nimi není.

Summit se také dohodl na vzniku Rady NATO-Ukrajina, v níž spojenci zasednou jako rovní členové. "Zítra (ve středu - pozn.ČTK) se těším na jednání se Zelenským v novém formátu Rady NATO-Ukrajina, kde poprvé zasedne jako rovný s rovnými," uvedl prezident Pavel na twitteru.

Francie a Německo už před začátkem hlavního bloku jednání oznámily další významnou podporu pro ukrajinskou armádu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Paříž hodlá poskytnout "významný počet" dalekonosných raket s plochou dráhou letu SCALP a německé ministerstvo obrany oznámilo pomoc za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun). V německém balíku bude například 25 tanků Leopard, dvě odpalovací zařízení systému Patriot, 40 bojových vozidel pěchoty Marder nebo 20.000 kusů dělostřelecké munice.

Dodávky další vojenské pomoci Ukrajině znovu kritizoval maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého "tím, co by mělo být poskytnuto Ukrajině, je mír spíše než zbraně". Znovu vyzval k příměří a zahájení mírových jednání. Dodal, že válka na Ukrajině znamená přímé ohrožení desítek tisíc Maďarů.

Česko se podle Pavla významně zapojí do plánu posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde bude mít jeden smíšený prapor; na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek. Český prezident upozornil, že Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů na bojišti dosažených do konce tohoto roku; pak se podle Pavla pro Ukrajinu víceméně uzavře okno příležitosti dobýt zpět Rusy obsazená území.

Na setkání lídrů obranného paktu kriticky pohlíží Moskva, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že přibližování infrastruktury NATO k Rusku "bylo jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace". "Zdá se, že Evropané tuto chybu nechápou," prohlásil Peskov. Reagoval tak na výrok litevského prezidenta Gitanase Nausédy, který podle agentury TASS vyzval ke zřízení stálých armádních základen při ruských hranicích.

Alianční politici dnes jednali také o Číně, vůči které se vymezili, zároveň však dali najevo, že zůstávají otevření konstruktivnímu dialogu s Pekingem. Věnovali se i Íránu, který vyzvali, aby ukončil podporu ruské agrese na Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky dronů ruským jednotkám.