Z vyjádření kandidátů na eurokomisaře vyplývá, že zřejmě nebudou nakloněni uvolnění pravidel pro automobilový průmysl. Například kandidát na komisaře pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že nadále platí zákaz spalovacích motorů po roce 2035. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že ČR bude dál tlačit na realistický přístup. Ocenil zároveň, že jádro navzdory protijaderným názorům socialistky Teresy Riberaové zůstane součástí energetického mixu.

Kandidát na komisaře pro klima Hoekstra na slyšení v rámci tzv. grilování v Evropském parlamentu uvedl, že na zákazu spalovacích motorů po roce 2035 se nic nemění. Opakoval, že v žádosti o revizi klimatických cílů pro automobilový průmysl nevidí smysl. „Nejsem si tak jistý, zda je změna cílů něčím, co zachrání auta,“ řekl.

Výhrady proti plánům EU mají například Itálie a Česká republika. Citelný pokles prodeje elektromobilů podle těchto dvou států znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit a hrozí jim obrovské pokuty. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Na Evropská komise už na žádost Německa souhlasila s úpravou změn pro vyřazení aut se spalovacím motorem k roku 2035 tak, aby i po tomto termínu umožnila prodej automobilů na e-paliva.

Ministr průmyslu Vlček pro Echo24 v reakci na grilování eurokomisařů uvedl, že automobilový průmysl je pro Česko klíčovým odvětvím. „Proto je důležité, aby přechod na bezemisní mobilitu probíhal s ohledem na ekonomickou stabilitu a zachování konkurenceschopnosti,“ řekl Vlček.

„Aktuální výzvy zahrnují nejen technologické a infrastrukturní otázky, ale také významný dopad na zaměstnanost a dlouhodobou udržitelnost tohoto odvětví. Česká republika dlouhodobě zastává realistický a spravedlivý přístup k přechodu na čistou mobilitu, přičemž zachováváme technologickou neutralitu, abychom podpořili inovace a rozvoj všech oblastí čistých technologií,“ dodal ministr.

Česko podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) obeslalo s návrhem evropské země v říjnu a na společném postupu se dohodlo právě s Itálií. Země chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích jejich nových automobilů není dostatečný podíl elektromobilů. „Nemohou to udělat, protože v celé Evropské unii klesl zájem o elektrická auta,“ upozornil Kupka.

Jádro zůstane součástí mixu

Podle Kupky se zrušením sankcí v příštím roce nemá problém ani Německo. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, který patří mezi zastánce rozvoje elektromobility, podle českého ministra se zrušením sankcí pro příští rok souhlasí. Kupka také podotkl, že když automobilky budou muset platit pokuty za neplnění emisních cílů u prodejů nových vozidel, nebudou mít peníze na investice pro rozvoj nových elektromobilů.

Česko chce podle Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut od roku 2035. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce Česko diskusi vést už v příštím roce. Neupřesnil, zda už země získala pro takovou změnu dostatečnou podporu u evropských partnerů.

Španělská socialistka Teresa Riberaová má být místopředsedkyní Komise pro udržitelnost a konkurenceschopnost. Bude tedy mimo jiné přímou nadřízenou právě již zmiňovaného Hoekstry. Zároveň je ale také známá svými ostrými protijadernými názory. Ve Španělsku byla jedním ze strůjců vypínání jaderných elektráren.

V reakci na dotaz českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) nicméně uvedla, že v Komisi nebude bojovat proti jádru. „Moc vám za tuto otázku děkuji. Mohu slíbit, že budu respektovat energetický mix každé země,“ odpověděla Riberaová. Máme určité cíle týkající se dekarbonizace pro roky 2030 a 2050, členské státy těchto cílů dosahují svým způsobem a my to respektujeme,“ dodala s tím, že je potřeba podporovat i jadernou alianci, která sdružuje podobně smýšlející země.

Ministr Vlček postoj Riberaové ocenil. „Vyjádření Teresy Riberaové vítám, je v souladu s aktuální praxí, která má oporu v primárním právu Evropské unie. Je pro nás důležité, abychom sami rozhodovali o složení zdrojů výroby energií vzhledem k aktuálním podmínkám naší energetiky a ohledu na peněženky domácností a firem,“ řekl redakci Vlček.