Výpisky z deníků, časopisů a knih

Marxisté nejsou, co bývali

Výpisky z deníků, časopisů a knih
Marxisté nejsou, co bývali

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Epizoda na pražské VŠUP, kde studenti vyvěsili do oken palestinské vlajky, vedení školy prohlásilo, že k něčemu takovému nedalo svolení, načež byly vlajky staženy, ukazuje, že skutečně žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. Případně připomene takový jeden nepěkný polský vtip: Proč byl v Česku za války tak slabý odboj? Protože to bylo zakázané.

To za oceánem studentští aktivisté různě okupují univerzity a policie už na několika z nich zasahovala. Což se v USA děje zpravidla jen ve velmi intenzivních situacích – jak vzhledem k větší toleranci pro ryčné protesty, tak kvůli tomu, že k zákroku musí policii většinou pozvat vedení univerzity, musí většinou dát svolení vedení univerzity jakožto majitel pozemku. Deník New York Post splnil svou roli, jakou bulvární média mají hrát – vyžívat se v pádu privilegovaných. Jeho žeň po pravdě nebyla nijak velká. Mezi zatčenými studenty na Columbijské univerzitě identifikoval dceru vysokého manažera globální spediční firmy UPS a připomněl, že v šestnácti letech zabila autem dva lidi, za což se jí kromě pokuty za dopravní přestupek nic nestalo. Deník přinesl rozhovor s pozůstalými – tak to má být, při vraždách a teroristických útocích se zaměřujme na památku obětí, ne glorifikaci pachatelů, přesně jak radí mediální experti.

Mezi zatčenými byla taky studentka, jež byla na stáži v úřadě newyorské nejvyšší státní zástupkyně, a další, která jako své bydliště uvedla historický dům v centru města Savannah o ceně tři miliony dolarů – to podle realitního serveru.

Zlatým hřebem mezi zatčenými byla ovšem dcera známé kongresmanky Ilhan Omarové. Jednadvacetiletá Isra Hirsiová byla taky vyloučena ze studia na Barnard College, pobočce Columbie. V rozhovoru pro časopis Teen Vogie si postěžovala, že je teď bez domova, neví, kam má jít, nemá co si vzít na sebe, a neví, co bude jíst, když nemá přístup do menzy. Psala prý kvůli tomu e-mail vedení univerzity, jež jí po dvou dnech odpovědělo, že si může z menzy objednat balíček. Buď známá členka Kongresu svou dceru zanedbává, anebo spíš dcera nehodlá propásnout příležitost vykreslit se jako co největší oběť.

Autor tohoto sloupku měl minulou neděli příležitost zúčastnit se akce na podporu Palestiny na jiné proslulé univerzitě, Škole orientálních a afrických studií v Londýně, kde byl hlavním řečníkem bývalý vůdce labouristů Jeremy Corbyn (a taky bývalý řecký ministr financí Yanis Varoufakis, ale ten jen přes Zoom). Akci udávali tón přežívající veteráni britské marxistické levice. Úvodní slovo jakési zkušené soudružky bylo plné charakteristických ideologických frází, jako že „musíme být vyzbrojeni rigorózní analýzou“. I ona však vedle solidarity s Palestinci zdůraznila, že „stojíme se studenty Columbie, Yale a Harvardu“. Marxistická třídní analýza už není, co bývala.

Americká Sněmovna reprezentantů konečně schválila balíček pomoci pro Ukrajinu a, zdá se, bez fatálních následků pro vůdce republikánů Mika Johnsona. Johnson našel podporu u Donalda Trumpa. Ten ji okořenil stížností, že má Evropa vynakládat víc, s čímž je ovšem těžké nesouhlasit. „Všichni souhlasí, že přežití a síla Ukrajiny by měly být mnohem důležitější pro Evropu než pro nás, ale i pro nás je to důležité! EVROPO, HNI SE!“ napsal na své sociální síti Truth.

Ale je otázka, jakou má Trumpova podpora váhu. Když se vyslovil proti „zákazu“ TikToku, s kongresovými republikány to nehnulo. Ukrajinský balíček prošel hlasy demokratů, z republikánů pro něj hlasovala jen polovina. Odpůrci nelibě nesli, že demokraté v Kongresu mávali ukrajinskými vlajkami. Demokrat Gerry Connolly, který zastupuje bohatá virginijská předměstí Washingtonu, dokonce ve svém vystoupení prohlásil, že „ukrajinská hranice je naše hranice“. Americké hranice, ty skutečné, od počátku Bidenova vládnutí překročilo skoro pět milionů lidí, z toho polovina ilegálně. Už i v Bílém domě si uvědomují, že to znepokojuje nejen skalní konzervativce. Demokrati dávající najevo, že ukrajinská hranice je pro ně důležitější než americká – to se bude v předvolebních spotech republikánů dobře vyjímat.