Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.

Zatím není jasné, o kolik by se platy ve státním sektoru zvedaly, odbory nicméně trvají na tom, aby rostly o 15 procent. Další jednání se státem by mělo proběhnout v květnu. „Již druhým rokem jsou platy zmrazeny, státní a veřejná správa jsou již delší čas nekonkurenceschopné. A vládě Petra Fialy to zřejmě vůbec nevadí,“ prohlásil Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací. Navýšení podporuje i staronový šéf největší odborářské organizace v zemi Josef Středula.

Diskuze už se vede i s představiteli vlády, podle odborářů je cílem platy zvýšit ještě letos. „Zhruba před dvěma týdny jsem předložil kolegům na koaliční radě předsedů veškerá data o tom, jak se za poslední roky, tedy od roku 2019, vyvíjí odměňování s tím, že jsme se dohodli, že si to na expertní úrovni strany prodiskutují, a to i včetně jednotlivých resortů,“ potvrdil ČT ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Finance argumentují rozpočtem, Schillerová je pro

Řada je teď na jednotlivých politických stranách i ministerstvech. Resort financí ale například upozorňuje, že pokud by se přidávalo, měli by se vládní politici řídit stanoveným státním rozpočtem. „V případě shody vládní koalice na dodatečném navýšení platů některých státních zaměstnanců by prioritou Ministerstva financí bylo najít potřebné prostředky ve stávajících mantinelech státního rozpočtu bez nutnosti navýšení jeho schváleného schodku,“ upozornil pro Echo24 mluvčí resortu Petr Habáň.

Vládní koalice se podle něj v rámci ozdravného balíčku v návaznosti na snižování agend státu včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizacích shodla na snížení celkového objemu finančních prostředků na platy ve státní správě pro rok 2024 o 2 % oproti roku 2023. „Je na rozhodnutí každé organizační složky státu, zda toto snížení prostředků na platy provede formou snížení nenárokové složky platů všech zaměstnanců nebo zvolí cestu snížení počtu zaměstnanců, které následně umožní případné navýšení pohyblivé složky platů pro ty zaměstnance, kteří zůstanou,“ uvádí Habáň.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob potvrdil, že věc je zatím v gesci resortu práce. „Ministerstvo zdravotnictví je připraveno o návrhu jednat,“ doplnil pro redakci.

Podobně reagují i další resorty. „Ministerstvo zemědělství jakékoli snahy o zlepšení platových podmínek státních zaměstnanců vítá. Státním zaměstnancům se naposledy valorizovaly platové tabulky v roce 2022 s tím, že úřady nedostaly potřebné navýšení do svých rozpočtů. Naopak v roce 2023 s ohledem na potřebu konsolidace veřejných rozpočtů byl úřadům snížen objem prostředků na platy o 2 %. Pro úřady je často obtížné si udržet kvalifikované odborníky (a to zejména v Praze). Debata o odměňování státních zaměstnanců je tedy dle našeho názoru na místě.“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

„O platech státních zaměstnanců by se měla vést debata, analýza MPSV je proto krok správným směrem. Naposledy se platy ve státní sféře mimo pedagogické pracovníky výrazněji zvyšovaly téměř před třemi lety, tedy před energetickou krizí a vysokou inflací. Otázka řádného odměňování ve veřejné správě jde ruku v ruce s kvalitou poskytovaných služeb, přitom některé pozice je kvůli neodpovídajícímu platu těžké obsadit,“ uvádí za ministerstvo pro místní rozvoj Petr Waleczko.

„Proto ministr Bartoš na koaličním jednání navrhl zavedení kariérního řádu pro lepší rozdělení pracovníků podle odbornosti a zvýšení platů klíčových IT specialistů, revizi katalogu prací a požadavků na vzdělání a řadu dalších opatření, která budou lépe odrážet současné potřeby IT sektoru,“ sdělil mluvčí.

Podle šéfky poslanců opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo k adekvátnímu zvýšení platů ve státní sféře dojít už od letoška v návaznosti na slibovanou redukci a digitalizaci agend. „Při sestavování letošního rozpočtu byla ze strany ministra financí trestuhodně zanedbána koordinace s jednotlivými resorty, takže v něm již nyní chybí nejméně 15 miliard na školství, policisty, energeticky náročná odvětví nebo příspěvek na péči. Zvyšování platů bychom podpořili, ať provede 5K úspory na provozu státu, jak slibovala, aby nedošlo k dalšímu navyšování deficitů veřejných rozpočtů, a nevymlouvá se,“ zkritizovala pro Echo Fialův kabinet.

Také SPD je pro, jeho poslankyně Vladimíra Lesenská argumentuje především dlouhodobým propadem reálných mezd. „Je patrné, že vysoká inflace ztenčila úspory domácností, snížila jejich koupěschopnost a životní úroveň. Požadavek odborů na navýšení platů ve státní sféře je v úhlu tohoto pohledu oprávněný. K další diskuzi a k vyjednávání je otázka, jak velké by mělo být. Mělo by dorovnat ztráty z minulých let a zajistit, aby pracovní uplatnění ve státní sféře bylo zajímavé pro vysoce kvalifikované a vzdělané lidi,“ uvedla.

Počet lidí ve státním klesl

Je to přitom už několikátý plán, s nímž stát v oblasti platů a počtů zaměstnanců vyrukoval. Původně měl vzhledem k vývoji veřejných financí snížit platové tarify o 5 procent. Z toho nicméně k červnu vycouval a cíl změnil na 2 procenta. Poté se zdálo, že by stát mohl platy téměř všech zmrazit. Nakonec se ale přistupuje ještě k dalšímu řešení.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 487 591 lidí, je to o 11 465 méně než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou stejně jako v předchozích letech učitelé, tvoří 41,2 procenta z nich. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 266,6 miliardy korun, o 1,5 miliardy korun víc než před rokem.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.

Učitelů je podle ministerstva financí 201 093, proti předchozímu roku je to zhruba o 7000 víc. Výrazně ubylo nepedagogických pracovníků ve školství, kterých letos stát zaměstnává 60 082, zatímco loni to bylo 77 053. V ozbrojených silách, jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba nebo celní správa, pracuje 69 074 lidí, jejich počet se meziročně snížil o 150. Vojáků je 29 234, proti loňsku o 1100 víc. Ve všech případech materiál uvádí počet míst, na která mají jednotlivá ministerstva v rozpočtu vyčleněny peníze. Všechna místa ale nemusí být obsazena.

Na platy státních zaměstnanců by z letošního rozpočtu včetně peněz z EU mělo jít bez příslušenství 266,6 miliardy korun, o 1,5 miliardy korun víc než před rokem. Průměrný plat státních zaměstnanců činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta.

Rozpočet pro letošní rok předpokládá celkové výdaje 2,192 bilionu korun, výdaje na platy státních zaměstnanců tak tvoří zhruba 12,2 procenta veškerých výdajů. Největší výdajovou položkou jsou důchody, na kterých by měl stát letos vyplatit 706,2 miliardy korun.