V našem bezprostředním sousedství to začíná být divoké. Po přízracích Majdanu na Slovensku jsme se včera dočkali skutečného obsazování budov, přesněji kanceláří, a vandalského ničení v Německu. Zatím je to hnutí v zárodku, zatím postihlo na několika místech místní sídla CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie, která za tři týdny vyhraje volby a dosadí svého kancléře.

Tento presumptivní kancléř Friedrich Merz si teď dovolil odhlasovat v parlamentu návrh, přestože věděl, že levice bude kompletně proti a vedle malé liberální FDP ho podpoří bubák evropské politiky AfD, Alternativa pro Německo. Což se stalo, takže od středy je politické Německo na nohou. A stačila k tomu slovní deklarace Spolkového sněmu, výzva k uplatňování zákonů, které jsou v zákoníku, a dokonce v ústavě přes třicet let a německému státu předepisují nevpouštět do země žadatele o azyl, přicházejí-li z bezpečné třetí země, tedy ze všech sousedních zemí včetně České republiky. Po nezávazné deklaraci dnes Merz možná prohlasuje změnu v zákoně, která komplikuje sjednocování rodin azylantů, tedy to, že za mužem přiletí jeho rodina. Anebo neprohlasuje. Merz je známý tím, že několikrát vytyčil tvrdou politickou linii, aby z ní po několika dnech mediálního ostřelování ustoupil. Tentokrát se kromě mediálního ostřelování koná i společenské pobouření – a ještě něco dalšího. Policie včera radila vyklidit hlavní centrálu CDU v Berlíně z obavy před útokem levicových radikálů.

Pro pozorovatele z České republiky není azylová a migrační politika Německa až tak zásadní jako klimatická a energetická, koneckonců i evropská politika. AfD je v Německu se svými 20+ procenty jediná strana otevřeně klimaskeptická a jediná nekompromisně proti Green Dealu. Proto i změna kurzu Německa (a tím i cen elektřiny pro české domácnosti; opravdu dnes leccos souvisí s lecčím) není možná jinak než společnými silami CDU a AfD. Brání mu takzvaná protipožární zeď vystavěná kolem Alternativy – a ta teď alespoň na chvíli byla pobořena. Tím je středa tak důležitá i pro nás, zemi, o kterou migranti ze třetího světa nejeví žádný zájem.

Merz je ale komplikovaný člověk. Ještě v listopadu se zavázal, že v parlamentu nebude předkládat žádné návrhy, které by mohly projít „náhodnou většinou“, což je eufemismus pro hlasy AfD. Tím se vydal na milost sociálním demokratům a Zeleným. Po několika krvavých vraždách z rukou azylanta (Mannheim, Magdeburk, Aschaffenburg), které se staly krátce před volbami, už to bylo neudržitelné, Merz otočil a protipožární zeď chvíli jako by nebyla.

Ale nespadla. Merz docela nedávno vydal jakousi osobní garanci, že s ním v čele CDU žádné pakty a žádná, ani tichá, spojenectví s AfD nebudou. Donald Trump svým odchodem od Pařížské klimatické dohody spustil i na evropské politické scéně kulečník. Donald Tusk (eurolidovci) v Evropském parlamentu vyzval k zásadním změnám energetické a zelené politiky. Už na to reaguje předák francouzské krajní pravice Jordan Bardella a nabízí lidovcům v europarlamentu a také frakci ECR, v níž je i ODS, alianci, která Green Deal pohřbí. Merze si můžeme představit jakou kouli, o niž se ty rozpohybované zastaví. Na koalici s AfD nemá zatím odvahu, tento týden je pouhý začátek odvšivování AfD. Zdá se, že Německo je o jedno volební období pozadu.