Bývala to výkladní skříň ekonomického úspěchu nejen Paříže, ale celé Francie. Největší obchodní čtvrť Evropy však poslední roky ztrácí krok s novými proměnami představ, jak má vypadat fungující město i pracovní prostředí. Nově představený projekt ukazuje, jak by se území La Défense mělo transformovat ve vůbec první „pouhlíkovou“ obchodní čtvrť planety.

Útěk

La Défense ztrácí půdu pod nohama. Byly to právě prosklené supermoderní mrakodrapy ztělesňující moc nadnárodních korporací, které ve vysoké koncentraci vytvořily ikonický obraz obchodní čtvrti na severozápadním předměstí Paříže. Co však ještě nedávno fungovalo jako magnet pro ambiciózní talenty z různých branží, se v posledních letech proměnilo v místo, z něhož se lidé snaží spíš utéct.

Obrovské problémy, s nimiž se v současnosti La Défense potýká, naplno odhalila pandemie koronaviru. Do administrativních budov se sice po jejím odeznění život vrátil, protože se ukázalo, že lidé nechtějí pracovat pouze z domova, avšak jen v omezené míře. Práce na dálku je zkrátka nezadržitelný trend posledních let, kterému nelze zabránit. Jsou to však z drtivé míry právě administrativní pracovníci, pro něž byla obchodní čtvrť v druhé polovině minulého století vybudována. A jejich nepřítomnost teď vrhá celou část města o rozloze přes pět set šedesát hektarů do velkých obtíží – sociálních, ekonomických i urbanistických.

Vylidňování velkých administrativních komplexů je problém mnoha měst. Extrémní situace dnes panuje hlavně v centru San Francisca, kde neobsazenost kancelářských ploch dosahuje pětatřiceti procent, v případě La Défense jde asi o patnáct procent. Může se zdát, že číslo není příliš vysoké, ovšem i pronajaté kanceláře dnes většinou zejí prázdnotou v důsledku častých home officů. To sekundárně dopadá také na obchody a služby, kterým razantně klesají tržby, anebo rovnou zavírají. A město bez lidí je odsouzeno k zániku.

Cíl

Správa části La Défense proto od roku 2021 pracuje na nové vizi, jejímž hlavním cílem je stát se první „pouhlíkovou“ obchodní čtvrtí světa. V první řadě jde o razantní snížení emisí skleníkových plynů, do roku 2030 o polovinu, aby se mohla opět stát atraktivní lokalitou nejen pro velké korporace, ale i malé start-upy. Druhým cílem má být přilákání nových obyvatel, aby se z lokality nestávalo o svátcích, víkendech a v noci město duchů. A aby tady lidé chtěli bydlet a pracovat, je potřeba zajistit atraktivní veřejný prostor s pestrou občanskou vybaveností.

Všechny tyto chystané změny ilustruje projekt, který představila developerská společnost BNP Paribas Real Estate a jehož základem je modelová přestavba jedné malé výseče této rozhlehlé čtvrti. Návrh britské architektonické kanceláře RSHP vzešel z velké mezinárodní soutěže. Aby se z anonymního prostředí stala atraktivní městská část, vsadili architekti a architektky primárně na zeleň, která v La Défense nemá příliš prostoru, podporu jiných způsobů dopravy, než je pouze hromadná doprava a automobily, které tu aktuálně dominují. To by mělo přilákat řadu obchodů a služeb. Většina progresivních měst totiž dnes sází na koncept tzv. patnáctiminutového města, ve kterém si lidé zvládnou zajistit vše potřebné k životu do čtvrt hodiny od svého domova – město má být funkčně promíchané, nikoli monofunkční, jak tomu v případě La Défense dodnes je. Plánované novostavby mají mít dřevěnou konstrukci pro snížení uhlíkové stopy a nabízet kromě flexibilních kancelářských prostorů i byty a ubytování pro studenty, protože tady vzniká stále víc vysokoškolských kampusů, díky čemuž mohou být studující blíž firmám.

Ambiciózní transformace obří administrativní čtvrti je běh na dlouhou trať. Jak ale Paříž už dekádu prokazuje svým plánem Réinverter Paris na proměnu městského života, implementaci moderních urbanistických přístupů zvládá velmi slušně. Hraje se tu o hodně, pokud se akce na restart La Défense generující celou třetinu francouzského HDP nezdaří, bude mít Paříž zaděláno na velký malér.