Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.

Průměrná mzda by letos měla činit 43 967 korun, což je zhruba o 9 procent více než loni. Loni tedy dosahovala 40 324 korun, což bylo pro srovnání o čtyři procenta více než v roce 2022, kdy byla průměrná mzda 38 911 korun.

Co se zaměstnanců týče, ze své mzdy budou od ledna nově odvádět znovuzavedené nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy. Z průměrné hrubé mzdy pro letošní rok jde tedy o částku zhruba 264 korun. Sazba pojištění pro zaměstnance se snížila v roce 2009 na nulu, do konce roku 2008 byla ve výgši 1,1 procenta. Zaměstnavatelé na nemocenské pojištění zaměstnanců budou nadále odvádět 2,1 procenta

Větší daňová progrese se projeví ve snížení hranice pro sazbu daně z příjmu ve výši 23 procent. Dosud se tato vyšší sazba týkala lidí pobírající čtyřnásobek průměrné mzdy, nyní budou tuto sazbu platit i lidé s trojnásobkem průměrné mzdy, to znamená s příjmem zhruba 132 tisíc měsíčně. Do této sumy se platí sazba ve výši 15 procent.

Na zaměstnance bude mít vliv i plánované omezení daňového zvýhodnění benefitů. Od daně budou osvobozeny jen v roční úhrnné výši odpovídající polovině průměrné mzdy, pro příští rok tedy bude limit zhruba 22 tisíc korun. Nad tímto limitem budou benefity podléhat zdanění i odvodům. Odborník PwC na příjmové daně David Borkovec očekává, že změny budou pro lidi i firmy nepopulární. „Benefity se staly oblíbenou součástí odměňování a mnoho firem bude muset přistoupit k podstatným změnám systému zaměstnaneckých výhod,“ uvedl.

Dojde také ke snížení náhrad za home office u zaměstnanců. Od loňského října mohou lidé , kteří pracují z domova, dostávat od zaměstnavatele náhradu nákladů, které souvisí s jejich prací. Paušální částka se nyní snížila a po zaokrouhlení vychází na 4,50 koruny za hodinu.

OSVČ si pohorší výrazně

Živnostníci si od letoška připlatí velmi výrazně, a to především na sociálním pojištění. Dříve se minimální zálohy zvedaly většinou v řádu nižších stovek, nyní je však skok velký. Od letoška dochází ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl u osob vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 procent základu daně (dosud to bylo z 50 procent základu daně).

Za loňský rok živnostníci platili minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 odvod činí cca 3 532 korun. Ten je však reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy, tedy jde o cca 3 852 korun. Minimální zálohy pro OSVČ při vedlejší činnosti se nově odvozují od vyměřovacího základu odpovídajícího 11 procentům průměrné mzdy. Nová výše zálohy tedy činí 1413 korun.

Minimální záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je letos 2968 korun. Minimální platba na nemocenské pojištění se počítá jako 2,7 procenta z minimálního vyměřovacího základu a pro letošek je ve výši 216 korun měsíčně.

Změny u paušální daně

Změny u záloh na důchodové pojištění i růst minimálních záloh obecně se projevil také u paušální daně. Ta je rozdělena do několika pásem. První mohou využít OSVČ s příjmem do jednoho milionu korun ročně, dále potom OSVČ s příjmem do 1 500 000 korun, jestliže mají alespoň 75 procent svých příjmů z činností, u kterých lze uplatnit 80procentní nebo 60procentní výdajový paušál a také OSVČ s příjmem do 2 000 000 korun, když mají alespoň 75 procent příjmů z činnosti, u které lze uplatnit 80procentní výdajový paušál. V tomto pásmu se měsíční platba zvyšuje o 1290 korun na 7498 korun.

Druhé pásmo je pro OSVČ s příjmem od milionu korun do 1 500 000 korun bez ohledu na vykonávanou samostatnou výdělečnou činnost a také pro OSVČ s ročním příjmem do dvou milionů korun, když alespoň 75 procent příjmů tvoří příjmy, u kterých lze uplatnit 80procentní nebo 60procentní výdajový paušál. Zde se platba zvyšuje na 16 745 korun měsíčně. Třetí pásmo platí pro ostatní OSVČ s příjmem nepřesahujícím dva miliony korun. Zde se měsíční platba zvýší na 27 139 korun.

Změny u daně z příjmů právnických osob

Zvyšuje se také sazba daně z příjmů právnických osob z 19 procent na 21 procent, která platí až pro příjmy za rok 2024. Došlo také k omezení některých daňových výhod, například daňové uznatelnosti při nákupu osobních aut pro podnikatelské účely. Ty se nyní vztahují jen na první dva miliony z ceny automobilu.