Nejen změny v sazbách DPH, od příštího roku mohou lidé začít odvádět státu mnohem vyšší částky také na dani z nemovitosti. Je to jedno z „nepopulárních“ opatření, které dříve vláda Petra Fialy v rámci slibu nezvyšovat daně odmítala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který vyšší zdanění nemovitostí připouští, to sám dříve označoval dokonce za „opravdu nebezpečný nápad“. To je pryč a vláda nyní za hlavní úkol pokládá udržet letos schodek pod 300 miliard korun a bojovat s nebezpečně vysokým strukturálním deficitem nezávislým na tom, jak se zrovna ekonomice daří.

Koalice Spolu v čele s ODS šla do voleb se slibem nezvyšovat daně a ozdravit státní rozpočet přes výdajovou stránku, tedy určitým zeštíhlením. Obří deficity státního rozpočtu, které se nedaří snižovat, však vládní představitele dohnaly k tomu, že vzali zpátečku. A také k argumentaci, že se sice mohou zvýšit některé daně, ale neporoste takzvaná složená daňová kvóta, tedy podíl daní k HDP. To znamená, že by podle vlády zvýšení jedné daně kompenzovalo snížení jiných.

Také ministr Stanjura se před volbami vyjadřoval poněkud jinak, a to právě i v případě vyššího zdanění nemovitostí. „Nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediní, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ psal se na svém facebookovém profilu v srpnu 2021.

Podobně minulý rok mluvil například ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Majetkové daně jsou u nás extrémně pod průměrem. Jenže v zahraničí také většinou platí, že nemovitosti tam vlastní jen lidé s vysokými příjmy. U nás je vlastnické bydlení typické i pro lidi mnohem chudší. Daní z nemovitosti bychom postihli i je,“ vyjadřoval se poslanec občanských demokratů v Salonu Echa.

Nyní se rétorika změnila. „Vůle daň z nemovitých věcí zvýšit by byla. Pokud jako ODS odmítáme růst přímých daní, tak vám zůstávají jen nepřímé a majetkové daně. To je logické (...) Pokud se bavíme o podílu daně z nemovitých věcí na daňovém mixu, mezinárodní srovnání ukazují, že v Česku je výběr majetkových daní nízký,“ říká Stanjura.

Podle OECD se daň z nemovitosti v Česku v roce 2021 podílela na HDP jen 0,2 procenty, což je po Estonsku druhé nejnižší číslo ze všech 38 členských států organizace. Stejně tak u daně z nemovitosti u nás platí, že je výhradním příjmem obcí. A to by chtěla vláda změnit, když chtěla přesměrovat část inkasa z této daně z rozpočtů obcí do státní kasy, což je administrativně náročný krok. S daní z nemovitosti je to navíc složitější i kvůli jejímu výpočtu. Záleží nejen na typu a rozloze nemovitosti, ale z velké části také na její lokalitě.

„Vláda si všimla, že jí současná rapidní inflace výrazně nafukuje ukazatel nominálního HDP, ale už ne nutně všechny daňové příjmy. Proč to tedy nechat jen tak být. Daň z nemovitých věcí se vypočítává podle druhu nemovitosti, výměry bytu, koeficientu podle velikosti obce a místního koeficientu. Není nutně navázána na inflaci. Jestliže stoupá inflace, stát vybírá automaticky více třeba na DPH. To proto, že DPH se počítá z ceny zboží či služeb a pokud ta ze samotné definice inflace stoupá, roste i příslušné inkaso státu. Stejně je tomu třeba i u daně z příjmu fyzických či právnických osob. Nikoli však v případě daně z nemovitosti,“ říká k tomu pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

Jak dříve varoval i sám Stanjura, na významnější zvýšení daně z nemovitosti by doplatili hlavně nájemníci. „Majitelé nemovitostí totiž budou v celé řadě případů úspěšně přenášet vyšší daňové zatížení na své nájemníky, jimž zkrátka o příslušnou částku daně nájem zvýší. Nájemné v Česku nadále roste, na rozdíl od ceny nemovitostí v řadě oblastí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci. Pokud nepřenesou vyšší daň z nemovitosti na své nájemníky celou, přenesou alespoň její podstatnou část,“ domnívá se Kovanda.

Daň z nemovitosti (neboli daň z nemovitých věcí) patří mezi přímé majetkové daně. Kromě daně z nemovitých věcí spadají do majetkových daní také daň silniční a daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí). Kromě majetkových daní spadají do přímých daní ještě tzv. důchodové, tedy daně z příjmů. Do konce roku 2013 patřila mezi přímé daně také daň dědická a darovací, ty byly následně jako samostatné daně zrušeny. Příjmy z dědictví jsou od té doby od zdanění osvobozeny úplně.