Alkohol už není cool, teenageři si dají raději léky

Konec pití u mladých? Jak kde a jak u koho

Alkohol už není cool, teenageři si dají raději léky
Konec pití u mladých? Jak kde a jak u koho

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Aneta si na večírku se spolužáky z vysoké školy dává ochucené nealkoholické pivo. „Nemám ráda kocovinu, nebo prostě takový ten unavený modus, a kromě toho denně cvičím, to s alkoholem nejde dohromady,“ vysvětluje svůj abstinenční postoj dvaadvacetiletá studentka. Aneta při studiu pracuje a hodně cestuje. Nechce se alkoholem unavovat, nemá na něj čas. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), kterou realizuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, počet mladých lidí, zejména dospívajících, kteří pijí alkohol, klesá. Zatímco před dvaceti lety 53,6 % šestnáctiletých teenagerů popíjelo alkohol nadměrně, v roce 2019 to bylo už jen 38,5 %. Na trend vědomé abstinence u mladých upozornil v roce 2020 i německý web Drugcom.de. „Již několik let je u mladé generace patrný klesající trend v konzumaci alkoholu. A stále víc mladých lidí vědomě abstinuje od alkoholu,“ píše se v článku nazvaném Proč mladí lidé pijí stále méně alkoholu. Vyplývá z něj, že v roce 1979 přiznalo konzumaci alkoholu aspoň jednou týdně 66 % mladých lidí ve věku 18 až 25 let, v roce 2018 počet klesl na 33 %. „Mezi mladými lidmi ve věku 12 až 17 let se podíl uživatelů s pravidelnou konzumací alkoholu snížil z 25 na 9 procent,“ uvádí Drugcom.de.

Být opojený alkoholem ztrácí punc půvabu. V době nepřeberných možností studia, cestování a práce mladí lidé přestávají vidět opíjení se jako nějakou perspektivu. „Pití alkoholu ztratilo svou symbolickou sílu jako přechodový rituál signalizující vstup do dospělosti,“ píše se v článku.

Proč tomu tak je? Podle švédské studie vedené Jukkou Törrönenem a zveřejněné na uvedeném webu je příčin víc. Jednou z nich je i důvod, který výše popsala Aneta. Životní styl, do kterého nezapadají prozvracené soboty. Drugcom.de zmiňuje rostoucí touhu po fyzické zdatnosti a snahu dobře vypadat. Je žádoucí mít krásné vysportované tělo a moci se jím chlubit na sociálních sítích. Aneta je zaměřená na výkon, což je na jejím facebookovém profilu znát. Počet ujetých kilometrů na kole, počet hodin v posilovně, fotografie plochého břicha…

Mimochodem, moderní technologie a mobilní přístroje jsou další příčinou, proč dospívající raději sáhnou po fresh džusu než po půllitru. Pití je společenská záležitost, jenže čím dál víc teenagerů tráví volný čas na síti. Dalším důvodem je podle studie větší rodičovská kontrola. Před dvaceti lety rodiče často vůbec netušili, kde jejich děti jsou, dnes o nich mají díky mobilům dokonalý přehled.

Nemohou pít, berou léky

Ani ne dvacetiletý Jakub z Prahy přiznal, že při posezení s kamarády v hospodě vypije kolem pěti piv, ale touha se opít prý není hnacím motorem večera. I on studuje, chodí na brigády a cestuje. Na pivo chodí s přáteli, mezi kterými se najdou i úplní abstinenti. „Myslím se, že nikdo se necítí ostatními nucen pít, ale na druhé straně ani se nějak moc krotit,“ vysvětluje. To souvisí se současnou tolerancí společnosti, zejména u těch později narozených, vůči odlišnostem a menšinám.

Kdo ještě před dvaceti lety nepil, byl divný, vyčleněný z kolektivu, s antibiotiky do hospody člověk ani nevešel. Dnes je to jiné. Je běžné si objednat nealko pivo či Virgin Mojito.

Jakub si alkoholické pivo dá rád, ale tvrdý alkohol už vynechal, zcela zodpovědně si přiznal, že ho vlastně pít neumí. Tak tomu dřív nebývalo. Jako by si lidé narození po roce 2000 víc uvědomovali zodpovědnost za své činy. Sednout si do hospody chodí David i s dívčím kolektivem, ten podle jeho slov nepije téměř vůbec, zejména kvůli psychofarmakům, která bere čím dál víc náctiletých. Což je docela zásadní rozdíl mezi dnešními mladými a dospívajícími o generaci dřív. Už není trendy pít, zato brát neuroly ano. A na ně nepijí snad ani ti nejtvrdší punkeři.

Radost z dobré zprávy, že se snižuje počet adolescentů, kteří sáhnou po skleničce, kazí špatná zpráva, že je čím dál víc lákají uklidňující léky. A nejen ony. Podle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost z roku 2021 je zřejmé, že léky na uklidnění či na spaní u dospívajících prostě letí. Aspoň jednou v životě je vyzkoušelo 10 % šestnáctiletých na doporučení lékaře. Přes 14 % dospívajících v uvedeném věku se přiznalo, že si tento druh léku vzalo za účelem dostat se do nálady. Piva netřeba. Čím to je, že dnešní náctiletí sáhnou raději po lexaurinu než pivu? Kopírují dospělé. Velmi často takové léky najdou v lékárničkách svých rodičů. „Získají je také od dealerů, kteří v minulosti prodávali marihuanu a pervitin a nyní rozšířili své portfolio,“ upozorňuje dětský a dorostový adiktolog ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Tomáš Jandáč.

Další okoukaná věc od dospělých je záliba v netradičních pivech, i v těch nealkoholických. Podle sociologa Jiřího Vinopala se oblíbenost piva snižuje i u dospělých mužů. „V datech se opakovaně ukazuje, že mladí lidé ve věku 18 až 29 let ještě nemají tak vyhraněné konzumační preference jako starší, častěji zkoušejí různé nápoje a novinky. Ale to není jen otázkou posledních let a nevztahuje se to pouze na pivo. Platí to obecněji, mladší lidé častěji než starší volí při objednávce různé jiné nápoje než tradiční pivo, ať už alkoholické, nebo nealkoholické, tam spadá káva, různé džusy, míchané nápoje. A pokud se na trhu objevují alternativy ke klasickému pivu, přirozeně je mladší ročníky také zkoušejí a ochutnávají častěji než starší,“ vysvětluje popularitu ochucených piv Vinopal.

Co takhle dát si kratom?

Náctiletí se zaměřili ještě na jiné stimulanty, než je alkohol. „Dospívající mohou zneužívat jiné látky, jako je například kratom, HHC, THC-P, také mohou užívat léky na předpis, třeba benzodiazepiny. Rizikovost chování se může také odrazit a přesunout do rizikového až závislostního užívání digitálního světa,“ varuje adiktolog Tomáš Jandáč.

Proděkan a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Michal Miovský má podobné vysvětlení, i když podle něho je situace složitější a víme toho relativně málo. „Už jen právě proto, jak radikálně se dnešní nejmladší generační skupiny liší v postojích vůči návykovým látkám od svých starších předchůdců. Je ale zřejmé, že zde lze již nyní vidět minimálně dva scénáře. Prvním je narůstající preference k tzv. nelátkovým závislostem – tedy víc času s počítači a chytrými telefony. Tím druhým jsou právě nové typy látek, které se módně začaly označovat jako tzv. psychomodulační, název se dokonce objevil už i v legislativních návrzích pro jejich regulaci,“ objasňuje Miovský.

Řeč je například o kratomu, legální látce, kterou si mohou pořídit i děti a která se tváří jako trochu silnější káva. Ale není. Národní protidrogová centrála opakovaně volá po jeho zakázání. „V tuto chvíli konkrétní odhady počtu problémových uživatelů kratomu v ČR nejsou dostupné,“ Eva Franková z Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR a doplňuje údaje, které poskytlo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti: „V rámci studie, kterou realizuje Pražské centrum primární prevence mezi žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol, byla v roce 2021 poprvé zařazena otázka sledující užívání kratomu mezi dospívajícími v posledních 12 měsících. Výsledek? Zkušenosti s užitím kratomu v posledním roce uvedla dvě procenta dospívajících ve věku 11-21 let (2,5 % chlapců a 1,6 % dívek). Mezi studenty SŠ bylo užití kratomu až 20x vyšší, než mezi žáky základních škol, uvádí Franková.

Trend mírnějšího pití se ale rozhodně nedá paušalizovat. Stále jsou mezi mladými tací, kteří si rádi přihnou. Patříme mezi země, kde mladí pijí výrazně. I když počet pravidelně popíjejících teenagerů klesá, stále jde o velké číslo.

Sice se snižuje počet těch, kteří nepijí, současně se však zvyšuje počet rizikových pijanů. „Vnímáme narůstající počet vysoce rizikově pijících a následně vyžadujících nějakou péči,“ dodává adiktolog Michal Miovský. Tento neblahý trend jde ruku v ruce se zneužíváním dalších látek a zvyšujícími se duševními poruchami u mladých. „Je zde jasný dlouhodobý trend nárůstu komplikovaných mladých pacientů obecně,“ uzavírá Miovský. Jeho slova potvrzují i data z VZP, ze kterých vyplývá, že kvůli alkoholu či drogám skončilo v roce 2015 v péči lékařů 1267 pacientů mladších osmnácti let.

Většinou to zkombinují. „Mladiství uživatelé, kteří se dostanou do péče, užívají z velké části víc látek najednou, nelze se proto dívat na užívání alkoholu samostatně,“ varuje adiktolog Tomáš Jandáč. A ještě na jeden trend upozorňuje: v pití alkoholu se vyrovnávají síly mezi chlapci a dívkami. „Dlouhodobě však přetrvávají rozdíly mezi studenty podle typu studované školy,“ dodává. Zatímco někde se alkohol pít přestává, jinde se vesele popíjí a zvyšuje se závislost na návykových látkách. Terapeutické komunity starající se o závislé mladistvé hlásí, že mají plné kapacity.