Paradox revize sociálních dávek: nárok bude mít méně lidí, výdaje ale mohou narůst o miliardy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Výrazná změna systému sociálních dávek z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s sebou přináší trochu paradoxní situaci: má lépe zacílit dávky, tedy reálně snížit okruh možných žadatelů. Zároveň však velmi pravděpodobně zasekne dalších několik miliard do rozpočtu navíc. Už nyní totiž dávky pobírá jen malá část z těch, kteří na ně mají nárok. A revize jim má umožnit dosáhnout automaticky i na dávky, ke kterým se z různých důvodů sami nehlásí.
Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent z nich. Po reformě dávek by se pak měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit. Na podporu by mělo dosáhnout asi 22 procent lidí. vyplývá z údajů ministerstva práce.
V návrhu superdávky se ministerstvo rozhodlo k poměrně odvážnému intervalu dopadů na zvyšování výdajů – revize může sice teoreticky výdaje na dávky o dvě miliardy snížit, nicméně také o více než sedm miliard navýšit. K tomu je třeba brát v potaz například i to, že výdaje na tzv. příspěvek na bydlení, který je součástí dávek zahrnutých do připravované „superdávky“, vzrostly během dvou let o 12 miliard. Ministr Jurečka dlouhodobě návrh hájí s tím, že cílem revize není na dávkách ušetřit, ale lépe cílit pomoc.
Návrh nové dávky tak ve vyčíslení nákladů počítá s minimální a maximální variantou. Ta minimální by znamenala, že změna bude prakticky zadarmo, lépe řečeno dokonce může ve výdajích na dávky rozpočet ušetřit. V této variantě by musela nastat dvojí situace: ti, kteří mají nárok na dávky na podporu bydlení a nečerpají je, si o ně nebudou žádat ani v rámci nové dávky. Zároveň ti, kteří mají nárok na dávky, mají nízké či žádné příjmy, ale zároveň o ně v současnosti nežádají s výjimkou právě populárního příspěvku na bydlení, se nerozhodnou žádat o novou sjednocenou dávku, která obsahuje i další komponenty kromě bydlení. Právě komponenta bydlení je jediná, kterou má jít z nové sjednocené dávky oddělit. Maximální varianta pak počítá s opakem. Ti, kteří pobírají třeba jen jednu z dávek a mají přitom nárok na další, je automaticky díky sjednocení získají.
Jde přitom o upřesněný odhad, původní vládní návrh mluvil o možném navýšení až o 8,2 miliardy. „Rozpočtové dopady lze na základě dostupných informací od příjemců odhadnout v rozptylu -8,69 % až +26,06 %. Velké rozmezí je dáno automatizací nároku na všechny složky dávky, zatímco dnešní příjemci žádají pouze o některé dávky, přestože mají nárok i na jiné. Celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami -2,46 mld. Kč až +7,37 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo v hodnocení dopadů.
Revize dávkového systému nyní čeká na další projednávání v Poslanecké sněmovně. Ve středu se návrh „zasekl“ na jednání sociálního výboru, který přerušil jednání nejdéle do 5. února. Poslanci navrhují celou řadu změn a to nejen ti opoziční. A že návrh míří v realitě situace spíše „do plusu“, lze odhadovat i z toho, že se zřejmě chystá další uvolňování nově nastavených podmínek.
Vláda má totiž do druhého čtení předložit i své pozměňovací návrhy, které budou podle dosavadních informací zřejmě okruh možných žadatelů rozšiřovat. Mohla by se tak rozšířit skupina zranitelných osob s nárokem na vyšší podporu či počet domácností s pracovním bonusem, o něco méně přísný přístup by mohl být u sankcí.
„Dneska se nám stane, že někdo třeba požádá o dvě dávky, mohl by mít ale například nárok na čtyři. Z různých důvodů to ale neudělá – například právě proto, že je to pro něj administrativně složité,“ uvedl ministr Jurečka princip, kvůli kterému je odhad dopadů do rozpočtu značně široký. Podle něj nově lidé v aplikaci Jenda uvidí, na jakou podporu a v jaké výši mají nárok. Vedení resortu očekává, že pak dávku začne využívat také větší podíl osob.
Lidé s nedostatečnými příjmy a bez majetku mohou teď získat dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Úřady práce vyplácejí i dávky státní sociální podpory, mezi které patří příspěvek na bydlení, rodičovská, dětské přídavky, porodné a pohřebné, většinou se sleduje příjem žadatelů. Nově by se měla podávat jen jedna žádost o dávku. Podpora by se měla odstupňovat podle příjmu. Vedle něj se bude posuzovat i majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci, který se má s rostoucím výdělkem pak snižovat.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.