Rusko zákonem posunulo věk pro službu v armádě, získá tak další rezervy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruští poslanci v úterý ve třetím, závěrečném čtení přijali zákon, podle kterého budou k povinné vojenské službě do ruské armády od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let, oznámily tiskové agentury. Až dosud byla horní věková hranice stanovena na 27 let. Agentura AFP tento krok spojila se skutečností, že válka Ruska proti Ukrajině trvá již osmnáctý měsíc.
Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě schválení ruskými senátory, což již na dnešní tiskové konferenci přislíbila jejich předsedkyně Valentina Matvijenková, a podpis prezidenta Vladimira Putina. Původní návrh, který přednesl ministr obrany Sergej Šojgu na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem, počítal se zvýšením dolní věkové hranice povolanců z 18 na 21 let, ale to se nakonec nestalo.
Today the Russian State Duma has adopted several laws concerning military conscription
— NEXTA (@nexta_tv) July 25, 2023
The Duma passed a law banning conscripts from leaving the country from the date of the summons, including at the place of work or study.
Also the conscription age of compulsory service will… pic.twitter.com/ZDlf71pW7a
Zákon podle AFP umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300.000 rezervistů. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.
Poslanci rovněž přijali sérii dalších zákonů zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci, napsal list Kommersant na svém webu. Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance, upozornila agentura Reuters.
Předseda branného výboru Státní dumy, dolní komory parlamentu, Andrej Kartapolov opět ujistil, že branci, kteří v poslední den letošního roku dosáhnou 27 let, si s novým zákonem a zvýšením věkové hranice pro službu v armádě starosti dělat nemusejí. „Člověk, který 31. prosince 2023 dosáhne 27 let, nespadá pod zákon o zvýšení věkové hranice, protože ten vstoupí v platnost od 1. ledna 2024,“ řekl agentuře Interfax.
Dnes přijaté zákony navíc dávají ruským gubernátorům pravomoc zřizovat v regionech během mobilizace nebo stanného práva polovojenské jednotky, financované a vyzbrojované státem. Ty by měly mít právo sestřelovat drony, bojovat proti nepřátelským sabotážním skupinám a uskutečňovat protiteroristické operace, uvedl Reuters s tím, že toto téma nabylo na důležitosti po nepovedené červnové vzpouře žoldnéřů Jevgenije Prigožina. Ti byli podle Putina také financovaní také státem, ale v bojích na Ukrajině se těšili značné samostatnosti.
Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina. Na stejném jednání ministr navrhl zvýšit počet příslušníků ozbrojených sil o téměř třetinu na 1,5 milionu, včetně 700.000 profesionálních vojáků.
Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází i do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim.
Obavy vzrostly zejména poté, co byla řada branců poslána bojovat do války proti Ukrajině, přestože úřady v čele s prezidentem Putinem ujišťovaly, že na bojiště žádné povolance neposílají, a také po nečekané mobilizaci 300.000 mužů vyhlášené Putinem loni v září k doplnění ztrát ruských sil. Chaos při mobilizaci vyvolal v zemi jinak vzácnou veřejnou kritiku. Statisíce Rusů raději utekly do ciziny v obavě z poslání do války, kterou Putin rozpoutal svým rozkazem z loňského února ke vpádu vojsk do sousední země.