Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.

"Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní," řekl Macron s odkazem na ruskou hrozbu a blízkovýchodní konflikt.

Evropská unie se od předloňského začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží navýšit výrobu zbraní a munice, která však stále nestačí k rychlému zásobování Kyjeva a současnému doplňování vlastních obranných zásob unijních zemí. Macron patří v rámci EU k hlavním zastáncům nákupů od evropských výrobců, což zopakoval i v dnešním projevu. "Musíme vyrábět více, musíme vyrábět rychleji a musíme vyrábět jako Evropané," řekl. Navrhl také vytvoření evropské obranné akademie nebo koordinaci boje proti kybernetickým hrozbám.

Evropa se podle něj nemůže spoléhat na USA, pro něž není evropská bezpečnost prioritou. Washington se stará především o dvě věci, o svou vlastní budoucnost a o výzvu, kterou představuje Čína, řekl Macron. Evropa musí zároveň "ukázat, že nikdy není vazalem Spojených států a že umí mluvit i s ostatními regiony světa,“ prohlásil.

Francouzský prezident během téměř dvouhodinového projevu zopakoval slova o "smrtelnosti Evropy" i u dalších zásadních témat. Mluvil mimo jiné o nutnosti posílit konkurenceschopnost evropských firem a zbavit se závislosti na klíčových surovinách dovážených z mimoevropských zemí v čele s Čínou. EU v tomto směru udělala v posledních letech důležité kroky a musí v nich pokračovat, uvedl šéf Elysejského paláce.

Macron se na Sorbonnu se zásadním politickým projevem vrátil po sedmi letech, během nichž se EU musela vyrovnat s odchodem Británie, pandemií covidu-19 a ruskou invazí na Ukrajinu. K francouzským voličům promluvil v době, kdy centristické koalici vedené jeho stranou Obnova podle průzkumů hrozí v červnových evropských volbách porážka od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). Macronově liberální europarlamentní frakci pak průzkumy předvídají ústup z pozice třetího nejsilnějšího uskupení v Evropském parlamentu.

Mezi stěžejními volebními tématy bude stejně jako v minulých volbách migrace, v jejíž regulaci by podle něho evropské země měly zajít dále než dosud. "Mocná Evropa je také Evropou, která kontroluje své hranice," prohlásil Macron. Země EU by měly být schopny efektivněji společně ochránit hranice před nelegální migrací, například posílením spolupráce se zeměmi původu migrantů. EU se nedávno shodla na velké reformě migračních a azylových pravidel, podle Macrona by ale měla ve společném postupu zajít ještě dále.

Francouzský prezident navrhl rovněž přehodnocení liberální evropské obchodní a hospodářské politiky ve světle toho, jak vlády ve Washingtonu a Pekingu subvencují své firmy. "Nemůže to fungovat, pokud jsme jediní na světě, kteří respektují ta pravidla sepsaná před 15 lety, která už Číňané a Američané nedodržují a podporují svá kritická odvětví," prohlásil Macron. EU, která státní podporu firem až na výjimky zakazuje, v posledních letech začala přijímat opatření proti neférové konkurenci čínských firem. Debata o krocích vůči bezprecedentní státní podpoře amerického průmyslu však ke konkrétním opatřením nevedla.

Macron apeloval rovněž na to, aby Evropská centrální banka při určování měnové politiky nepřihlížela jen k inflaci, ale brala v potaz i nutnost "dekarbonizace ekonomiky".