Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. Obě země vedou už desítky let spor o horskou enklávu, o kterou svedly dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Podle Pašinjana poskytuje Rusko Arménii nedostatečné bezpečnostní záruky, proto jeho země zvažuje vystoupení z vojenského paktu s Moskvou.

Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem, zapochyboval však, že do té doby bude připravena mírová smlouva, jakkoli o ní obě strany intenzivně jednají.

„Doufáme, že v nejbližší době dosáhneme dohody o textu mírové smlouvy a dokážeme ji podepsat,“ řekl Pašinjan. „Sotva se nám ale podaří podepsat mírovou smlouvu. Doufáme, že se podaří dospět k dohodě o otevření regionálních komunikací,“ dodal na tiskové konferenci.

Pašinjan také řekl, že jeho země by mohla vystoupit Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou vede Moskva. Jde o projev nespokojenosti nad nedostatečnou podporou od svého spojence Ruska.

"Nevylučuji, že Arménie přijme rozhodnutí o vystoupení z CSTO," pokud blok nedodrží své smluvní závazky, řekl na tiskové konferenci v Jerevanu. "Začali jsme diskutovat o bezpečnostních otázkách s našimi západními partnery, protože vidíme, že bezpečnostní systém v regionu nefunguje," uvedl také Pašinjan.

S Alijevem by se Pašinjan měl znovu setkat 1. června v Kišiněvu. Ázerbájdžánský prezident dnes po jednání s litevským protějškem ve Vilniusu prohlásil, že pokládá uzavření mírové dohody s Arménií za nevyhnutelné.

Dvě bývalé sovětské republiky spolu už desítky let vedou spor o Náhorní Karabach, který je sice součástí Ázerbájdžánu, ale ovládají ho etničtí Arméni podporovaní z Jerevanu. Při zesílení konfliktu v roce 2020 Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí horské enklávy a jejího okolí, dříve okupovaném arménskými separatisty. V bojích přišlo o život více než 6700 lidí. V Ázerbájdžánu bylo příměří oslavováno jako vítězství, v Arménii na něj pohlíželi jako na ponižující porážku. Situace mezi oběma zeměmi se opět vyostřila loni v září, v bojích zemřelo 155 vojáků. Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií se letos 12. května odehrála další přestřelka, při které byly nasazeny i minomety a drony. O život přišel jeden arménský voják.