Učitelka češtiny Martina Bednářová, která byla obžalovaná za popírání ruského genocidia na Ukrajině, byla ve čtvrtek u soudu osvobozena. Verdikt není pravomocný. Podle soudu není skutek učitelky trestným činem. Vinu sama odmítala, hájila se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala. Státní zástupce pro učitelku v obžalobě navrhl osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.

„Za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude,“ konstatovala soudkyně Klára Jantošová z Obvodního soudu pro Prahu 6. Připomněla, že učitelka už byla za své selhání postižena jinými prostředky než trestním právem – škola jí dala výpověď.

Podle obžaloby se žena ve třídě snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o ospravedlnitelný způsob řešení situace. Žákům mimo jiné tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Žáci si učitelku nahráli a Základní škola Na Dlouhém lánu jí po incidentu dala výpověď.

„Jsem naprosto konsternovaná, k čemu tady došlo a k čemu se obžaloba snížila s cílem zlikvidovat slušného zasloužilého kantora,“ řekla čtyřiapadesátiletá češtinářka v úvodu své výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 6. „Je neuvěřitelně skandální, že obžaloba stojí na jediném důkazu, který byl pořízen nezákonně, a navíc ještě zmanipulován, prostříhán, nějaké pasáže byly mazány a nahrávka byla podána takovým způsobem, aby mě co nejvíc poškodila,“ pokračovala. K hlavnímu líčení ji přišli podpořit lidé, kteří docházeli i na proces s místopředsedou KSČM Josefem Skálou, jenž byl odsouzený za dezinformace o katyňském masakru. Soud vydával na jednání vstupenky.

Mediální výchova podle Bednářové patří pod výuku slohové stylistiky. Právě v hodině slohu ve třídě 8. A otevřela 5. dubna 2022, tedy několik týdnů po počátku ruské invaze, debatu o dění na Ukrajině. „Šlo o aktuální téma, které polarizovalo společnost, všichni se s ním setkávali. Šlo na něm předestřít rozpor toho, co píšou média z jedné a druhé strany,“ vysvětlila svou motivaci. Podle ní v těch dnech dorazil do školy pokyn z ministerstva školství, který zněl: podělte se s žáky o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině a vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací, „ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoliv“.

„Rozhodně se nejednalo o indoktrinaci. Mluvily téměř výhradně děti, byla to spontánní, volná, nevázaná debata,“ tvrdí Bednářová. V další hodině údajně měla v plánu jít s žáky do počítačové učebny, kde by si ověřili všechno, co jim řekla. „Všechny výroky, které jsem pronesla, se ukázaly býti pravdivé. Řada informací, které nám média poskytla, se záhy ukázala jako klamná a lživá,“ dodala. „Nejsou to moje názory, jsou to historicky podložené věci, jsou to fakta. Snad budu mít možnost tato fakta doložit,“ řekla.

Soud v rámci dokazování přehrál nahrávku z předmětné vyučovací hodiny. Je z ní patrné, že žáci se proti výkladu učitelky hlasitě ohrazovali a konfrontovali ji s informacemi o zabíjení civilistů. Také jí vyčetli to, že jim jenom předestřela svůj názor na věc, nikoliv více pohledů.

Bednářová žákům řekla i to, že ruský prezident Vladimir Putin upozorňoval už od roku 2014, že na Ukrajině dochází k etnickým čistkám a že se snažil posadit Evropu k jednacímu stolu. Dále jim sdělila, že Ukrajina Putinovi v minské dohodě podepsané v roce 2016 slíbila, že nikdy nevstoupí do NATO a že se vzdá jaderných zbraní, za což dostala 900 miliard amerických dolarů. Dodala, že potom se ale o členství v NATO začala ucházet a také začala zbrojit, a „to už se Putinovi nelíbilo“.

Státní zástupce Richard Petrásek Bednářovou upozornil na to, že jaderné odzbrojení neřešila minská dohoda, ale budapešťské memorandum z roku 1994. „Vstupu do NATO ani žádných 900 miliard dolarů se netýkalo. Byla by to tehdy nepředstavitelná částka,“ podotkl. „Já jsem možná řekla miliardy místo miliony, ale já nejsem ekonom. A možná šlo o hřivny, ne o dolary,“ konstatovala učitelka.

Žena na dotaz soudu uvedla, že je po výpovědi ze školy na úřadu práce, nepobírá dávky a nemá žádný přivýdělek. Petrásek ale poukázal na to, že sdružení PRAK kolem komunisty Skály pro ni založilo transparentní účet. „Děkuju jim. Protože tento stát by mě nechal chcípnout! Nechali jste mě bez prostředků,“ reagovala. K členům PRAK patří podle webu společenství například také organizátor protivládních demonstrací Jindřich Rajchl.

Za popírání genocidia hrozí podle trestního zákoníku půl roku až tři roky vězení.