„ČR si musí nejdřív odpracovat domácí úkoly.“ Negativa u eura zatím převažují, míní experti
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zatímco ministerstvo financí a Česká národní banka zatím nedoporučují usilovat o přijetí eura, představitelé vládních stran s výjimkou ODS mluví jinak. Společnou evropskou měnu považují za něco, co by Českou republiku podle nich posunulo dopředu. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, se domnívají, že nadále převažují negativa nad pozitivy a Česko by mělo s eurem ještě počkat.
„Myslím si, že stanovení data termínu přijetí eura by měla předcházet široká diskuse, a to jak odborná, tak v rámci široké veřejnosti. Přijetí eura totiž nepřináší pouze samá pozitiva. Zatímco zrušení kurzového rizika by určitě ocenili exportéři, zafixování kurzu by pro obyvatele znamenalo jednorázové přecenění hodnoty jejich finančního majetku – ať už depozit, pojistek či penzijního spoření,“ uvedl pro Echo24 analytik Banky Creditas Petr Dufek.
ČR by navíc musela vstoupit do bankovní unie a prakticky se podle něj zřeknout kontroly svého finančního sektoru ve prospěch úředníků ve Frankfurtu. „A když se podíváme na úroveň tuzemských bank, jejich kvalitativní parametry a dlouhodobou vysokou výkonnost, není důvod na současném nastavení nic měnit. Bylo by to vlastně trochu i paradoxní zřeknout se možnosti kontroly, ale přitom nést náklady konání zahraničních kontrolorů,“ dodal Dufek s tím, že pozitiva zatím nepřevažují.
„Stojí za to si udělat malé cvičení a podívat se na Slovensko, jak se i s eurem propracovalo na třetí nejhorší místo v celé EU v hodnocení HDP na obyvatele, zatímco třeba tamní cenová hladina tam postupně narůstala. Takže zatímco hospodářsky tato země zamířila dolů, ceny svižně nahoru. A to mělo euro přinést rychlou konvergenci a prosperitu,“ poukázal Dufek. ČR si podle něj před vstupem musí nejdřív odpracovat své domácí úkoly a obyvatelstvo musí vzít euro na milost.
Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že předčasné stanovení data vstupu do eurozóny nepřináší žádné výhody. „Naopak, může přinést řadu nepříjemností v momentě, kdy se příprava na přijetí eura zpozdí. Stanovení data přijetí eura dává smysl až v momentě, kdy na to bude česká ekonomika připravená a ve společnosti bude shoda na přijetí společné evropské měny. V současné situaci určitě není kam spěchat,“ míní Peterka.
Česko jako ekonomika západního střihu?
„Z mého pohledu v současné situaci převažují nevýhody přijetí eura nad případnými výhodami. Nepodléhejme tlaku úzkých zájmových skupin, které přirozeně při podpoře přijetí eura sledují primárně svůj zájem a nehledí příliš na dopady na ekonomiku a jednotlivce v ní,“ dodal Peterka s tím, že zkušenosti ze současného období velmi vysoké inflace ukazují důležitost vlastní měnové politiky pro Českou republiku. „O tu bychom přijetím eura přišli. Česká národní banka ještě v čele s bývalým guvernérem Jiřím Rusnokem začala včas zvyšovat úrokové sazby, a bojovat tak proti sílícím inflačním tlakům a všeobecnému růstu cen,“ řekl Peterka s tím, že Evropská centrální banka reagovala zpožděně, což bylo způsobeno významnými rozdíly v jednotlivých ekonomikách eurozóny.
O autonomní měnovou politiku bychom přijetím eura přišli, což lze podle Peterky do budoucna vnímat jako významné riziko. „Toto riziko se bude postupem času zmenšovat spolu s tím, jak bude česká ekonomika dohánět svou výkonností a strukturou země na západě Evropy – primárně Německo. Čím více bude česká ekonomika připomínat tu německou, tím budou potřeby v oblasti měnové politiky podobnější a na delším horizontu pravděpodobně i stejné,“ prohlásil.
S přijetím eura se má podle Peterky vyčkat na vhodnější dobu, kdy ČR doroste do ekonomiky západního střihu. V takovém případě převáží pozitiva přijetí eura nad jeho negativy. „Mezi hlavní ekonomické výhody přijetí eura patří omezení kurzového rizika a snížení transakčních nákladů u zahraničního obchodu. Výrazně by také došlo k omezení rizika příchodu měnové a kurzové krize. S přijetím eura by také došlo k usnadnění cenové porovnatelnosti v rámci zemí eurozóny, které je ale i dnes velmi jednoduché, pokud se bavíme o lidech, kteří umí dělit a násobit,“ dodal Peterka.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že z čistě ekonomického hlediska není celková bilance přínosů a nákladů zavedení eura v ČR ani výrazně kladná, ani výrazně záporná. „A tak to nejspíš zůstane i do budoucna. Hlavní roli proto hraje a nejspíš i nadále bude hrát pocit ve společnosti. Ten je zatím nakloněn spíš zachování vlastní měny,“ uvedl Skořepa.
„Vzhledem k oné hrubé vyrovnanosti plusů a minusů bych doporučil neztrácet touto otázkou ve veřejné debatě a v politice čas a energii. Spíš bychom se měli soustředit na oblasti, kde má Česko jasné rezervy, jako je kvalita školství, efektivnost veřejné správy nebo udržitelnost penzijního systému,“ doplnil Skořepa.