Největší setkání lídru zemí BRICS v Rusku od začátku války nebylo přelomové v tom, že by prezidentu Vladimiru Putinovi přineslo příslib silnější podpory, pokud jde o pokračování války na Ukrajině. To spíš naopak. Na druhou stranu se mu ale podařilo dostat pod jednu střechu hlavy více než třicítky sympatizujících zemí včetně třinácti nováčků, kteří se dostali na čekací listinu a v budoucnu mohou do BRICS vstoupit.

Oficiální přijetí třinácti partnerských států, které budou součástí iniciativy BRICS a budou pracovat na tom, aby se později staly „plnohodnotnými členy aliance“, bylo asi nejvýraznějším krokem, na kterém se státy na proběhnuvším summitu shodli. Mezi čekateli, kteří chtějí doplnit devítku států v čele s Čínou, Indií, Brazílií a Ruskem a od letoška také Íránem nebo Spojenými arabskými emiráty, jsou nově například Turecko, Thajsko, Vietnam, Malajsie, Indonésie a překvapivě také Kazachstán.

Překvapivě proto, že se Kazachstán nedávno odmítl k BRICS připojit, stejně jako Argentina. Přitom ve stejnou dobu Moskva zakázala dovoz ovoce, zeleniny a některých dalších plodin z Kazachtsánu. Podle některých médií mělo jít o odplatu ze strany Kremlu. Oproti tomu sbližování BRICS a některých afrických států jako Nigérie, Uganda nebo Alžírsko bylo zejména kvůli sílícímu vlivu Číny v regionu očekávatelné. U Turecka je zase známé, že chce mít dobré vztahy jak se Západem (je členem NATO a chtělo by i do EU), tak se zeměmi globálního Jihu a Východu. S přijetím nových členů budou nakonec muset souhlasit jednomyslně všechny státy BRICS.

Rusko by rádo do budoucna přesvědčilo ostatní státy, aby ustoupily od dolaru jako od rezervní měny. Taková představa je však pro většinu zemí v tuto chvíli nereálná. Ze summitu pouze vyplynulo, se rozběhla jednání o vytvoření vlastní mezinárodní burzy drahých kovů. „Mechanismus bude zahrnovat vytvoření cenových ukazatelů pro kovy, standardů pro výrobu a obchodování se slitky a nástrojů pro akreditaci účastníků trhu, clearing a audit v rámci BRICS,“ řekl podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov.

Burza drahých kovů BRICS by konkurovala západním obchodním platformám, jako je Londýnská burza kovů. Také by chránila obchod před sankcemi, které Západ uvalil na členy BRICS Rusko a Írán.

Volání po míru na Ukrajině

Ruský prezident se pokouší vykreslovat setkání v Kazani jako znamení, že západní pokusy izolovat Moskvu selhaly. Zároveň ale během summitu čelil výzvám k ukončení konfliktu od nejdůležitějších partnerů, jako je Čína nebo Indie.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ vyzval k deeskalaci bojů podle agentury AFP čínský prezident Si Ťin-pching. „Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl také indický premiér Nárendra Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability. Peking ani Dillí nicméně dodnes Rusko za invazi na Ukrajinu nikdy neodsoudily.

Ukrajina se nakonec ve společném prohlášení přijatém summitem BRICS objevila pouze v jedné nekonkrétní formulaci, kde státy berou na vědomí „příslušné návrhy na zprostředkování“, jejichž cílem je „mírové řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie“.

V dokumentu pak dále státy konstatují, že jsou hluboce znepokojeny „nezákonnými sankcemi“ a jejich dopady na globální ekonomiku a také pokračujícími konflikty na Blízkém východě a v severní Africe. Vyzvaly také k okamžitému příměří v Pásmu Gazy.

Útok hackerů na ministerstvo zahraničí

Ruské úřady se během summitu údajně staly terčem „bezprecedentního“ kybernetického útoku na ministerstvo zahraničí. Agentuře Reuters to potvrdila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Šlo podle ní o útok typu DDoS, kdy hackeři zahltí server velkým množstvím požadavků a ten nakonec vypoví službu. Ministerstvo se s podobnými útoky setkává pravidelně, ale středeční útok byl podle Zacharovové „bezprecedentního rozsahu“.

Ačkoli BRICS sdružuje většinou země, které jsou, nebo v minulosti byly řazeny mezi rozvojové, skupina má potenciál dosáhnout do roku 2050 společně dominance na světové ekonomice. V současné době devět členů BRICS představuje asi 37 % světového HDP. Ve srovnání se skupinou G7 (asi 44 % světového HDP) je to stále o něco méně. Od konce 90. let ale náskok G7 stahují a už v roce 2010 dosáhly stejné hodnoty hrubého domácího produktu jako celá Evropská unie.