Dotace došly, co bude dál. Těžká cesta k elektromobilitě těžce zkouší trh s auty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu nadále drhne. Zatímco zájem o elektromobily mezi spotřebiteli roste, podíl těchto vozidel na celkovém trhu zůstává i přes úsilí politiků zatím nízký. Nová a nová čísla navíc ukazují, že k růstu přispívají především finanční dotace a pobídky, bez nichž by se aktuální úroveň zájmu zřejmě udržela jen stěží.
Podle Svazu dovozců automobilů počet registrovaných elektromobilů v Česku do září meziročně vzrostl o 42,5 procent, přičemž klíčovou roli sehrál program Záruka Elektromobility, který poskytl finanční podporu firmám a podnikatelům. Tato iniciativa však dosáhla svého finančního limitu, což vzbuzuje otázky ohledně udržitelnosti poptávky. „Od spuštění programu jsme přijali více než 1 300 žádostí o financování s dotací,“ sdělila Hana Kernová z Raiffeisen – Leasing. „Nyní, když jsou finance vyčerpány, bude zajímavé sledovat, jak se trh zachová,“ dodala.
Propouštění a stagnace dodavatelského sektoru
Problémy však pociťují zejména dodavatelé součástek pro automobilový průmysl. Analýza Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) uvádí, že od roku 2020 zaniklo v tomto sektoru 86 tisíc pracovních míst. Předpoklady, že je nahradí pozice spojené s výrobou elektromobilů, se zatím nenaplnily. V první polovině roku 2024 oznámily evropské dodavatelské společnosti propuštění 32 tisíc zaměstnanců, což přesahuje čísla z nejhoršího období pandemie.
„Stojíme na kritickém rozcestí, kde nejde jen o dosažení emisních cílů, ale také o zachování pracovních míst a konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu,“ varuje Zdeněk Petzl, výkonný ředitel AutoSAP. Podle něj současné podmínky a hrozby sankcí v miliardových částkách ohrožují pozici evropských firem vůči globálním konkurentům. „Pokud chceme snížení emisí brát vážně, musíme vytvořit konkurenceschopné podmínky,“ dodal.
Nedostatečně rozvinutá síť a technologická závislost
Transformace na elektromobilitu přináší výzvy i v podobě chybějící infrastruktury a technologických kapacit. CLEPA upozorňuje, že evropský dodavatelský řetězec elektromobilů roste příliš pomalu a nedokáže kompenzovat ztráty způsobené útlumem výroby vozů se spalovacími motory. Podle Benjamina Kriegera, generálního tajemníka CLEPA, je klíčové přijmout „technologickou otevřenost v emisních normách CO2 a posílit ekonomickou a technologickou nezávislost Evropy“.
Výzvou zůstávají i čínští výrobci, kteří představují vážnou konkurenci. „Evropské společnosti musí projít restrukturalizací, aby byly schopny odolávat tlaku cenově a technologicky vyspělých čínských exportérů,“ zaznívá z analýz.
Naděje a obavy spotřebitelů
Zájem spotřebitelů o elektromobily podporují zejména dotace a dostupnost výhodných finančních nabídek. Průzkumy ukazují, že nejdůležitějšími faktory pro pořízení elektromobilu jsou cena, dojezd a rychlost nabíjení. Přestože poptávka roste, stále se z většiny koncentruje na firemní flotily, které tvoří 75 procent všech registrací nových elektromobilů. „Bez dotací by poptávka byla zcela jiná,“ přiznává Jaroslav Kumbera z Raiffeisen – Leasing.
Navzdory rostoucímu zájmu zůstává otázkou, zda bude současná infrastruktura a ekonomické podmínky stačit na to, aby se elektromobilita stala skutečnou alternativou spalovacích motorů. Vývoj bude záviset na politické a ekonomické podpoře, kterou mohou nové a stávající evropské projekty poskytnout.
Pro budoucnost sektoru je zásadní rychlá adaptace a posílení inovací. V opačném případě hrozí, že Evropa ztratí své vedoucí postavení v automobilovém průmyslu a bude čelit hlubší ekonomické krizi. „Regulační změny jsou nevyhnutelné, pokud chceme urychlit transformaci a zároveň ochránit pracovní místa,“ uzavírá Krieger.
Klíčové dotace
Různé formy dotací a pobídek mnozí označují za klíčový motivační prvek. Stalo se totiž v minulosti i ve státech západní Evropy, že zájem o elektromobily dramaticky spadl v momentě, kdy vlády pobídky zrušily nebo omezily. Příkladem bylo například Německo.
Podle Petzla je pořád problémem především vyšší pořizovací cena, ale také tlaky na rychlý přechod k „zelenějším“ druhům pohonu. „Jsme přesvědčeni, že v současné fázi je systémová podpora čisté mobility ze strany vlád nadále nezbytná. Velmi dobrým příkladem je pozitivní opatření ministra Stanjury, konkrétně snížení daňové zátěže zaměstnance využívající služební vůz i pro osobní cesty,“ sdělil deníku Echo24.
Další překážkou je i to, že pobídky jsou často směřované primárně na firmy. „V podmínkách České republiky, kdy zhruba dvě třetiny vozidel jsou registrovány na firmy a v případě elektromobilů je to až 90 procent, rozumím tomu, že úvahy o pobídkách směřují zejména na tento segment,“ míní Petzl. Podle něj by ale bylo dobré i to, kdyby stát nezapomínal na běžné občany, třeba majitele domů se solárními panely.
S Petzlem částečně souhlasí generální ředitel české Kia Arnošt Barna. „Dotace na nákup elektromobilu je v této oblasti naprosto zásadní. Rychlejší rozvoj elektromobility na západních trzích byl mnohdy dán právě tím, že místní vlády nákup elektromobilů podpořily, a to většinou částkami mezi 100 a 300 tisíci korunami na jeden kus,“ uvedl pro Echo24.