Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování platů pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat ministerstvo obrany pro vojáky. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že Rakušanův krok chápe jako vynucený, varuje ale, že se ozvou další profesní skupiny, které budou chtít rovněž vyšší odměny a státní rozpočet to neutáhne.

Bezpečnostní sbory trvají na tom, aby platy u policie či hasičů a v armádě byly stejné, doplnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Rakušan minulý týden navrhl vládě, aby od 1. července zvýšila platy policistům a hasičům v průměru o 4000 korun, z toho 3200 korun ve formě stabilizačního příplatku a 800 korun na odměnách. Kabinet ale zatím pevný termín nestanovil. Bude ho projednávat společně s návrhem na zvýšení odměn vojákům.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dříve na tiskové konferenci uvedla, že by se měsíční plat vojáků měl zvýšit minimálně o zhruba 8300 korun hrubého.

„Paní ministryně teď přijde s nějakým návrhem, který dá za ministerstvo obrany, my tomu samozřejmě přizpůsobíme ten náš,“ prohlásil Rakušan. Vnitro podle něj návrh ministerstva obrany okomentuje v meziresortním připomínkovém řízení a bude reagovat vlastním. Sladit chce nejen částku, o kterou by se měly platy zvyšovat, ale i dobu, ve které by se měly zvýšit. Pokud chce vláda udržet bezpečnost země, měla by podle ministra částku na zvýšení odměn pro policisty a hasiče v rozpočtu najít.

„My chceme, aby bezpečnostní sbory byly financovány úplně stejně jako armáda,“ uvedl Machovič. Je to podle něj nezbytné proto, aby si sbory nekonkurovaly a lidé od hasičů a policistů neodcházeli k vojsku. S tím souhlasí i zástupci dalších odborových svazů. Doplnili, že by přidáno měly dostat i sbory spadající pod ministerstvo spravedlnosti a financí, tedy vězeňská služba či celníci. Ministr vnitra i odboráři se shodli na tom, že nyní počkají, jak dopadnou jednání kabinetu. Protesty zatím odbory nechystají.

Bývalý ministr financí Kalousek na síti X označil situaci jako pochopitelnou, ale problematickou. Já chápu, že by si tyhle sbory vzájemně neměly platově konkurovat a že je to Víta Rakušana vynucený tah. Ale logicky se ozvou další profesní skupiny… A státní rozpočet neutáhne půl milionu lidí, kteří všichni chtějí přidat. Dobře, přidejme všem, ale musí jich být měně,“ uvedl Kalousek.

Podle aktuálních údajů pracuje ve státním sektoru téměř 489 tisíc lidí, z toho více než 68 tisíc tvoří příslušníci ozbrojených sil. Letos půjde na platy státních zaměstnanců 286,8 miliardy korun, o 20 miliard více než loni. Každé další navýšení tak bude muset být pečlivě zvažováno – i vzhledem k tlaku na konsolidaci veřejných financí, které vláda Petra Fialy (ODS) považuje za jeden ze svých největších úspěchů v tomto volebním období. Letošní rozpočet je už tak výrazně napjatý, shání se mimo jiné osm miliard navíc na obranu, aby se plnil závazek NATO, vláda zároveň kvůli podpoře obnovitelných zdrojů vyčerpala rozpočtovou rezervu, když potřebovala sehnat dvacet miliard navíc oproti schválenému rozpočtu.

Sám premiér ve čtvrtek novinářům řekl, že růst platů bezpečnostních složek by měl brát zřetel na dosavadní podmínky a ohodnocení jednotlivých sborů. „Jsme ve fázi jednání. Chceme dosáhnout, aby podmínky sborů byly nějakým způsobem srovnatelné,“ uvedl Fiala. Cílem je podle něj vytvoření podmínek, které jednotlivé služby učiní dostatečně atraktivními k udržení a zvýšení současných stavů. „O konkrétním termínu nebo částkách je ale ještě předčasné mluvit,“ dodal.

Vláda si podle premiéra dala zpracovat nezávislou analýzu, která porovnává poměry jednotlivých služeb. Fiala upozornil, že finanční ohodnocení by mělo zohledňovat například intenzitu rizika jednotlivých sborů nebo službu mimo oblast bydliště. Zároveň zdůraznil, že cílem vlády je, aby případný růst platů u jednoho bezpečnostního sboru nebyl na úkor dalších.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že vláda bude při rozhodování zohledňovat také už dříve schválený růst platů bezpečnostních sborů ministerstva vnitra, kterým by měly každoročně stoupnout platy o pět procent. Podle něj je také potřeba zahrnout i prostupnost mezi jednotlivými sbory. Podle Stanjury je nejvyšší mezi policií, celní správou a vězeňskou službou, naopak propojení s armádou je slabší.