Evropská unie pokročila ve svých plánech na udržitelnou výstavbu, které ale kritici označují za extrémní. Rada EU v minulých dnech shodla na takzvaných „zelených budovách“, tedy směrnici o energetické náročnosti ve stavebnictví. Ta požaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly dokonce úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. Při pátečním hlasování se ale našly jen dvě země, které se postavily proti reformě stavebních předpisů a řekly „ne“.

Hlavním cílem směrnice je dosáhnout do roku 2050 fondu budov v EU s nulovými emisemi a vysokou energetickou účinností. K dosažení tohoto cíle směrnice stanoví řadu závazných cílů pro členské státy.

Už v březnu, kdy o novince jednal Evropský parlament, se přitom objevila řada kritických hůasů z jednotlivých zemí. Například chorvatský konzervativec Ladislav Ilčić (ECR) hovořil o zmatení priorit a nastolování nesmyslných, nerealistických standardů, například v podobě zrušení plynových kotlů. „Chcete jednou směrnicí donutit všechny Evropany, aby si zrenovovali domy. Nové zelené náboženství jen komplikuje lidem život,“ přizvukovala italská europoslankyně Isabella Tovaglieriová z pravicové strany Liga.

Levicový europoslanec z Belgie Marc Botenga varoval před příkladem Vlámska, kde pobídky k renovacím provázejí závratně vysoké sankce. „Pletete si ekologii a demagogii,“ vytkl zastáncům plánu Thierry Mariani z řad francouzské pravice. O potřebě až tak podrobných pravidel zapochybovala i Angelika Nieblerová z řad bavorské konzervativní CSU.

„Situace s bydlením se ještě zhorší, regulace povede k tomu, že se ceny za bydlení drasticky zvýší. Jste pokrytci, prospějete velkým výrobcům fotovoltatických panelů v Číně,“ tvrdila Jadwiga Wiśniewská z Polska (ECR).

Proti jen dvě země

Z pátečního hlasování podle zemí vyplývá, že proti nakonec byly jen Maďarsko a Itálie. Ostatní členské státy, které měly některé výhrady, se nakonec rozhodly zdržet hlasování. To je případ i České republiky, dále Chorvatska, Polska, Slovenska a Švédska. Zbytek zemí byl pro.

V Evropském parlamentu bylo pro přijetí navrhované revize příslušné směrnice o energetické náročnosti budov 370 poslanců, 199 bylo proti a 46 se zdrželo. Směrnici v hlasování podpořilo šest zástupců Česka v EP, proti bylo 12 a jedna europoslankyně se zdržela. Aby vstoupila v platnost, musela směrnici ještě formálně schválit Rada EU, složená z členských států. To se právě stalo na konci minulého týdne.

Rozporuplná směrnice

Hlasování v parlamentu předcházela bouřlivá debata, ve které zazněly argumenty pro přijetí v podobě příštích nižších účtů za energie a vytvoření tisíců nových pracovních míst ve stavebnictví i argumenty odpůrců, že jde o „zelené šílenství“ a vytyčené cíle jsou nerealistické a nedosažitelné.

„Budete mít příležitost podpořit nižší účty za energie a vytvoření tisíců pracovních míst,“ přesvědčoval své kolegy předkladatel, irský zelený europoslanec Ciarán Cuffe. Nový nástroj podle něj navrhuje cestu umožňující renovovat budovy tam, kde je to nejvíce zapotřebí. „Nikoho nechceme nechat na holičkách, chceme lepší budoucnost pro všechny,“ dodal na adresu nejzranitelnějších domácností, například důchodců. Plán by podle něj neměl vést k drastickému zdražení nájmů, ale měl by zajistit do roku 2050 energetickou neutralitu budov v EU, čemuž členské státy musí zajistit dostatečné financování, a to i s použitím prostředků od EU.

Zastánci nové normy argumentovali případy, kdy i v Portugalsku na jihu Evropy lidé umírají zimou. A energeticky účinné budovy jsou nutné i v končinách, kde je nutná klimatizace. „Mohli bychom zabránit energetické krizi, kdybychom měli zateplenější byty,“ řekl nizozemský socialista Mohammed Chahim.

Kotle a snížení spotřeby

K dosažení cíle energetické neutrality stanoví směrnice pro členské státy řadu závazných cílů. Patří mezi ně snížení průměrné spotřeby energie v obytných budovách, povinná renovace energeticky nejnáročnějších budov a zavedení nulové emisní normy u všech nově budovaných staveb. Směrnice rovněž vyžaduje povinnou instalaci solárních panelů na nových budovách a stávajících veřejných budovách a budovách s nebytovými prostory.

Kromě těchto cílů směrnice zavádí další opatření stimulující renovaci budov a zlepšující jejich energetickou náročnost. Patří mezi ně transparentnější energetické certifikáty budov, finanční pobídky zaměřené na renovace nejhorších budov a pomoc zranitelným občanům. Členské státy budou muset vypracovat národní plány renovace a zavést systémy pasů pro renovaci, které vlastníkům budov pomohou s postupným přechodem na energeticky neutrální standard. Zřízená jednotná kontaktní místa budou poskytovat podporu a poradenství majitelům domů, malým a středním podnikům a všem, kdo se na renovacích podílejí.

Směrnice dále podporuje rozvoj udržitelné mobility instalací kabeláže pro elektromobily, dobíjecích stanic a parkovacích míst pro kola v budovách. Zároveň stanovuje požadavky na zdroje tepla na základě emisí skleníkových plynů a podílu energie z obnovitelných zdrojů. Od roku 2025 bude navíc zakázán prodej kotlů na fosilní paliva.

Alespoň někteří čekají, že revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov přinese řadu pozitivních dopadů. Zlepší se energetická náročnost budov a sníží se emise CO2, což EU přiblíží k jejím klimatickým cílům.