Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům: žádají pro ně zjednodušení zisku státního občanství a volební právo pro všechny, kteří v zemi dlouhodobě žijí. Kromě toho se mluví také o tom, že Německo by mělo mít ambici každoročně zaměstnat půl milionu kvalifikovaných pracovníků z řad žadatelů o azyl, píše deník Welt. Tyto protichůdné názory CDU/CSU a SPD ještě mohou zkomplikovat vztahy ve velké koalici, která právě jedná o podobě a programu budoucí vlády.

Situace s migranty je v Německu ožehavým tématem a právě tvrdší opatření proti migrantům pomohly vyhrát CDU/CSU volby. Jak lépe řídit migraci do země, řeší v aktuálních rozhovorech konzervativci z CDU/CSU a sociální demokraté (SPD), kteří mají spolu složit příští německou vládu velké koalice. Migrace se na pořad jednání dostala ve čtvrtek, dohoda se čeká nejpozději v neděli. Konzervativci se ohánějí plánem, který představili v rámci předvolební kampaně.

Politici SPD vyzývají k odklonu od tzv. černo-červeného plánu, který chce zavést přísnější migrační politiku. Šanci a možnost začít znovu by měli dostat všichni uprchlíci, kteří museli opustit svoji rodnou zemi, tvrdí socialisté. Německo by mělo zaměstnat půl milionu kvalifikovaných pracovníků ročně a mluví se také o zavedení automatického mechanismu pro získání občanství.

Socialisté dále chtějí zrušit deportace migrantů z Německa zpět do zemí původu. Migranti by také měli dosáhnout volebního práva. To by měl získat každý rezident dlouhodobě pobývající v Německu. "Bez ohledu na státní občanství," píše deník.

Pohled na migrační politiku CDU/CSU a SPD je hlavním kamenem úrazu při vyjednávání a sestavování nové vlády. Právě předseda CDU Friedrich Merz se před volbami začal proti dosavadní azylové politice tvrdě vymezovat. Migrace se stala hlavním tématem voleb poté, co došlo v posledních měsících k sérii několika útoků neúspěšných žadatelů o azyl, které měly za následek i oběti mezi dětmi.

Pár dní před volbami se CDU rozhodla prolomit dosavadní tabu a hlasovala o svých protiimigračních návrzích spolu s AfD. Jakoukoliv další spolupráci však Merz vyloučil. Pravicově populistická AfD, která mezitím skončila druhá v předčasných volbách, čelí v Německu politické blokaci od tradičních stran.

Dva a půl týdne po parlamentních volbách začala v Německu koaliční jednání o sestavení nové vlády. Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) povedou v příštích týdnech rozhovory v šestnácti pracovních skupinách. Vládu chce mít předák CDU/CSU a předpokládaný příští kancléř Friedrich Merz hotovou do Velikonoc, napsala ČTK.

V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem je umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu. Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč). Dalším z bodů je i zpřísnění migrační politiky včetně odmítání migrantů na hranicích, k němuž mají socialisté již zmiňované výhrady.

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu ovšem CDU/CSU a SPD potřebují dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou ale společně nemají. Dohodly se proto se Zelenými, že spolu s jejich hlasy schválí obě opatření ještě ve starém složení parlamentu. Za to však na základě kompromisu nechají do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo 50 až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).

Po ustavení nového Bundestagu 25. března se už strany velké koalice s žádostmi o ústavní změny budou muset obracet na AfD a Levici, které ve volbách získaly tzv. blokační menšinu.