Nizozemský premiér Mark Rutte nedokázal v parlamentu jasně říci, zda nadále platí plán snížení emisí dusíku na polovinu do roku 2030. V nizozemské koaliční vládě totiž přibývá hlasů volajících po odložení drastického zeleného plánu, který loni tak rozhněval farmáře, že se založili stranu a nyní se sní dostali do parlamentu. Zatímco strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA) uvedla, že rok 2030 je pro Nizozemsko nesplnitelný a že chce o datu uvedeném v koaliční smlouvě znova jednat, strana Demokraté 66 je ostře proti.

„Jak to bude probíhat, nedokážu v tuto chvíli odhadnout,“ řekl Rutte členům opozice podle nizozemské televize RTL Nieuws. Opozice poukazuje na to, že provincie musí plány na toto snížení předložit do 1. července. Pro provincie je však důležité vědět, jaké má být konečné datum a další rámce, které musí zohlednit.

„Rok 2030 je pro nás nesplnitelný. Tlak blížícího se termínu odsunul řešení dál,“ uvedl už dříve Wopke Hoekstra, šéf CDA a vicepremiér. K jednání čtyř koaličních vládních stran o datu ale dojde až poté, co provincie dokončí sestavování koalic.

Podle Rutteho to souvisí také s tím, kdy budou připraveny nové režimy pro zemědělce, kteří chtějí dobrovolně ukončit činnost nebo ji učinit ekologicky udržitelnější.

Nálady v Nizozemsku vůči snížení emisí ilustruje i fakt, že vítězem březnových voleb do senátu se stalo protestní hnutí zemědělců BoerBurgerBeweging (BBB). „Nikdo už nás nemůže ignorovat,“ reagovala vůdkyně strany BBB Caroline van der Plasová. „Voliči se jasně vyjádřili proti vládní politice,“ dodala v rozhovoru pro nizozemské Radio 1.

Ve čtvrtek 6. dubna dokonce opozice vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Rutteho vládní kabinet sice hlasování ustál, přestože se proti němu postavila v podstatě celá opozice, ale hrozba vyslovení nedůvěry stále zůstává reálná, píše RTL Nieuws.

Nizozemsko je jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě, přičemž zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty.

Nizozemská vláda loni na začátku června představila plány na snížení emisí oxidu dusičitého a čpavku o 70 procent, v některých oblastech až o 95 procent. Podle vlády jde o „nevyhnutelnou změnu“. Vládnoucí koalice vyčlenila přes 24 miliard eur na financování změn, které pravděpodobně přimějí mnoho zemědělců drasticky snížit počet hospodářských zvířat nebo se jich úplně zbavit. Zemědělci plány označili za nerealistické a začali pořádat mohutné protesty. Pokládají záměry vlády za absurdní a likvidační pro celé nizozemské zemědělství. Podle hnutí BBB je problém skleníkových plynů v Nizozemí "zveličován" a navrhovaná řešení jsou namířená právě proti zemědělcům. Drastické změny by zlikvidovaly nebo nějak postihly až třetinu nizozemských farmářů. Nizozemí je přitom světovým producentem zemědělských výrobků a také hlavním dodavatelem například do Německa.