Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.

Vladimír Špidla

Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) euro intenzivně řešila. Původní plán byl euro přijmout v roce 2007, pak ale Špidla v Berlíně řekl, že se to nestíhá. „Přípravy pro připojení ke společné měně – euro -, které jsou pro nás velkou výzvou, není snadné prosadit,“ uvedl tehdy Špidla s tím, že Česko chce být při sestavování časového plánu realistické. Přistoupení k eurozóně tak podle něj připadalo v úvahu nejdříve v letech 2009 až 2010.

Stanislav Gross

Vláda Stanislava Grosse se integraci věnovala ve svém programovém prohlášení. Jednou z priorit bylo ozdravení veřejných financí a zvyšování efektivity veřejných výdajů s cílem přistoupit k Evropské měnové unii do roku 2010. Podle expertů byla u Grosse, stejně jako u Špidly, patrná v rovině ekonomické snaha a závazek České republiky do roku 2010 přijmout euro a stát se součástí evropského finančního systému.

Jiří Paroubek

Přijetí eura v roce 2010 bylo i jedním z hlavních bodů volebního programu ČSSD v roce 2006. „Do eurozóny bychom mohli vstoupit i dříve,“ tvrdil tehdejší premiér Jiří Paroubek ještě v listopadu roku 2005. „Chce to maličkost, chce to, aby vládla sociálnědemokratická vláda. Když k tomu přijdou neumětelové, kteří přivedli tuto zemi k hospodářskému poklesu v roce 1997, no tak se můžeme s eurem rozloučit. Aspoň na nějakou dobu,“ prohlásil tehdy Paroubek. Volby ale vyhrála ODS a vládu sestavil Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek

„Přijetí eura bude až výsledkem provedených reforem a správné péče o ekonomiku. Opatření, která nám umožní přijmout euro, jsou přesně ta, která beztak potřebujeme prosadit a provést, abychom měli zdravé veřejné finance,“ uvedl v roce 2008 tehdejší premiér za ODS Mirek Topolánek při zahájení Evropského bankovního a finančního fóra s tím, že není zastáncem „uspěchaného přijetí eura“. Konkrétní termíny Topolánek obecně uvádět nechtěl, v roce 2007 pouze řekl, že do konce roku 2012 se euro přijmout nestihne.

Topolánek v tomtéž roce při prezentaci o přijetí eura o termínu vtipkoval. „Já kdybych o tom chtěl žertovat, tak bych řekl, že termín, který já stanovím je 2020. Ne proto, že bych ho uměl garantovat, ale v tom roce jdu do důchodu a nebudu mít žádnou politickou odpovědnost. Zodpovědný politik neumí, bez zodpovězení těch otázek, které jsem prezentoval, dát přesné datum vstupu nebo akceptace eura Českou republikou. To si myslím, že si to můžeme přát, můžeme o tom žertovat, ale to je neopomenutelný fakt,“ řekl v roce 2007 Topolánek.

Jan Fischer

Úřednický premiér Jan Fischer v roce 2010 uvedl, že přijetí eura je „v říši snů“. „Moje vláda určitě takovéto analýzy a debatu o užitečnosti eura či důvodech, proč být zdrženlivý, povede, ale nebude na ní, aby nakonec politicky rozhodla,“ řekl Fischer novinářům při své premiéře v Bruselu v nové funkci.

Petr Nečas

Tehdejší premiér Petr Nečas odhadoval přijetí eura na roky zhruba 2020 až 2022. „Ta debata, která je tady vedena o finančních nákladech přistoupení k Evropskému stabilizačnímu mechanismu, uváděla férová a korektní čísla. To nikdo nezpochybňuje. Ale tu budou vést naši následníci za osm, deset let, pokud možná, ve chvíli, kdy se bude přistupovat k eurozóně,“ uvedl v roce 2012 ve sněmovně tehdejší premiér za ODS Nečas.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal o rok dříve Nečas.

Jiří Rusnok

Česko by mohlo přijmout společnou evropskou měnu už v roce 2020. Končící premiér v demisi a zároveň budoucí člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok to v roce 2014 řekl v rozhovoru pro americký list The Wall Street Journal. „Přistoupení k euru je v případě ČR věc pouze politického rozhodnutí, které musí učinit vláda. Z hlediska plnění přístupových kritérií a celkové připravenosti naší ekonomiky, jsme ale de facto připraveni,“ řekl zároveň pro Deník v tomtéž roce Rusnok.

Bohuslav Sobotka

„Přijetí eura je otázka pěti nebo deseti let. Bude záležet na tom, jak bude pokračovat zasypávání příkopů v oblasti příjmů,“ uvedl v roce 2016 sociálně demokratický premiér Bohuslav Sobotka. Termín, se kterým tehdejší předseda vlády kalkuloval, ještě oddálil plán ze svého o rok staršího vyjádření, v němž prohlásil, že by Česko mohlo mezi státy eurozóny vstoupit kolem roku 2020.

Andrej Babiš

Bývalý premiér Andrej Babiš z hnutí ANO názory na euro několikrát změnil. Nicméně během svého „premiérování“ se spíše vyjadřoval proti přijetí. V listopadu 2018 například v rámci přednášky na pařížské univerzitě publiku sdělil, že euro pro něj není prioritou. „Jsem spokojený s českou korunou. Nechci euro, není pro mě teď důležité,“ řekl tehdy Babiš. Ještě v pozici ministra financí v roce 2014 Babiš mluvil podobně jako Sobotka s tím, že podle něj nemělo mít jednotnou evropskou měnou dřív než za šest let (tedy v roce 2020).

Petr Fiala

Naposledy debatu otevřel prezident Petr Pavel v novoročním projevu. Nynější premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády 3. ledna řekl, že se debata o přijetí eura v Česku zintenzivňuje v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, v tuto chvíli ale není postavena na reálných základech. „My jsme měli velký úkol a máme nadále ozdravovat a konsolidovat veřejné finance. To děláme a to je jeden ze základních předpokladů, abychom se o zavedení eura vůbec mohli bavit. Ale samozřejmě ne předpoklad jediný,“ řekl.

Premiér řekl, že se debatě o zavedení eura nebrání, musí ale být založena na tom, co je pro české občany výhodné. Kabinet se podle něj snaží pomáhat firmám, pro které je zůstávání mimo eurozónu nevýhodné. Jako příklad zmínil to, že od letošního roku mohou podniky za splnění určitých podmínek vést účetnictví, vyplácet mzdy a odvádět daně v cizí měně, což bude ve většině případů euro.