Neštěstí kulatých výročí spočívá v tom, že je v nich přítomen všeobecně srozumitelný kýč, a že se k nim proto touží vztáhnout kdekdo, jelikož je to snadné. Obzvlášť velké pokušení k patetickému vyjádření nabízejí dvojitá kulatá výročí. Přesně to letos znovu potkalo básníka a písničkáře Karla Kryla. Třicáté výročí jeho úmrtí a okolnosti, jež ho doprovázely, už na začátku března připomněl kolega Marian Kechlibar. V půli dubna, tedy za měsíc, uplyne osmdesát let od Krylova narození, takže lze očekávat druhou vlnu mediálního zájmu o tohoto tvůrce. A mezitím? Mezitím se člověk nestačí divit, kdo všechno se k nebožtíkovi hlásí – a jakým způsobem.

Lukáš Novosad