Návrh rozpočtu s deficitem 252 miliard z dílny ministerstva financí sice ještě není finální, podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se ale výsledný objem schodku už měnit nebude. Vláda opakovaně uvádí, že do rozpočtu se promítají nově schválené výdaje jako jsou dvě procenta HDP na obranu, aniž by se snižovaly sociální výdaje. Jak se tedy navzdory květnovému odhadu deficitu ve výši 210 miliard vláda dostala opět přes čtvrt bilionu?

„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a parlament letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti. I přes nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu jsme dokázali výrazně snížit deficit oproti letošku. Tato vláda se zavázala ke konsolidaci veřejných rozpočtů a sestavený návrh rozpočtu tak plně odráží úspory ve výši téměř 100 miliard z ozdravného balíčku,“ uvedl ministr Stanjura v tiskové zprávě k rozpočtu na příští rok. Jako zátěž pro státní kasu opakovaně zmiňuje i zvýšení platů učitelů.

Mluvčí ministerstva financí deníku Petra Vodstrčilová deníku Echo24 sdělila, že navrhovaný schodek ve výši 252 miliard je výsledkem politického rozhodnutí, i tak ale podle ní odráží výrazné úspory v rámci mantinelů, které vládě vymezují mandatorní výdaje. Popsala také, jaké pochody za výsledným číslem jsou.

„Abych to vysvětlila konkrétně – kdybychom vzali prostou matematiku a navýšili letošní schodek (295 miliard) o zvýšené mandatorní výdaje, stoupl by schodek jen o mandatorní výdaje (+ 52 miliard) a o výdaje na dluhovou službu (+ 25 miliard) na 372 miliard korun,“ uvedla Vodstrčilová. „Pokud promítneme do tohoto deficitu úspory vycházející z ozdraveného balíčku na rok 2024 (97 mld Kč) dostali bychom se na deficit 275 miliard. Je vidět, že deficit 252 miliard, na kterém je v tuto chvíli politická shoda pětikoalice, už v sobě zahrnuje 23 miliard aktivních úspor,“ řekla pro Echo24 Vodstrčilová.

„Politická dohoda je samozřejmě kompromisem pěti vládních stran v odrazu toho, že resorty jako každý rok požadují během rozpočtových jednání navýšení výdajů svých kapitol,“ doplnila mluvčí. Šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) před středečním jednáním sněmovny o balíčku mluvil dokonce o tom, že bez přijímaných opatření by na stole byl deficit vyšší než půl bilionu.

Vláda ustupuje z konsolidace, říká členka NERV

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská v reakci na tento výpočet pro Echo24 uvedla, že ministerstvo financí využilo příležitosti a vysvětlilo, jak schodek státního rozpočtu na úrovni 252 miliard pro první konsolidační rok 2024 zapadá do konsolidačního rozpočtu. „Neznámá z rovnice XX-97 = 252 byla vysvětlena. XX je, jak jsem již uvedla, rozpočet podle autopilota,“ řekla Horská.

„Tato prostá rozpočtová trojčlenka má ale jeden zásadní dopad. Rozpočet ponechaný na pospas autopilota se z důvodu dalšího růstu mandatorních výdajů, ke kterým se v příštím roce přidají i výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, míří opět ke schodkům blížícím se hranici 400 miliard korun. Ve výsledku tak plánovaná konsolidace veřejných rozpočtů ubírá na tempu,“ míní ekonomka.

„Namísto původně plánovaného snížení deficitů veřejných rozpočtů o 1,7 procentního bodu vůči HDP v roce 2024 a o dalších 0,6 p.b. v roce 2025, se tempo konsolidace přibržďuje pod 1 % v roce 2024 a v roce 2025 na desetinky procenta. Přitom z historie víme, že konsolidace veřejných rozpočtů, které vedly nejen k ukočírováni schodků ale i ke snížení inflace, se pohybovaly v rozsahu 1-1,5 % HDP ročně,“ připomněla Horská.

Navržený rozpočet na příští rok podle ní ustupuje z původně plánovaného rozsahu konsolidace. „Na jedné bude méně škrtit růst ekonomiky, na druhé ale nepřispěje tolik ke snížení inflace. Kompromis, který nás může v budoucnosti mrzet. Cestu k nižší inflaci si prodlužujeme, aniž bychom zajistili, že ponechané veřejné výdaje přispějí ke zdravému a udržitelnému oživení ekonomiky a nebudou přestavovat jen další projedené zdroje,“ uvedla pro Echo24 Horská. Státní rozpočet je podle ní zrcadlí priority vlády. „Více než kdy jindy, jsou priority vlády pod extrémním tlakem rozpočtových omezení a exponenciálního růstu dluhu, který nás už příští rok jen na splátkách dluhu bude stát skoro 100 miliard korun,“ poukázala Horská.

„V příštím roce každých 70 haléřů z koruny příjmu do rozpočtu a každých 80 haléřů z koruny vybrané na daních a odvodech bude smluvně vázáno v podobě tzv. mandatorních výdajů. K tomu přičtěme kvazimandatorní výdaje včetně platů ve veřejné sféře a prostor pro aktivní politiku vlády a strategické investice se kriticky blíží k nule,“ vypočítala ekonomka.

Kovanda: Konsolidace neodpovídá tomu, co vláda slibovala

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro Echo24 řekl, že konsolidace neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. „Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů,“ uvedl Kovanda.

„Podstatná část veřejnosti je vládě dvojí porušení slibu ochotna tolerovat jen proto, že její strach z návratu Andreje Babiše je ještě intenzivnější než rozhořčení právě nad porušením slibů současné vlády Současná vláda se do značné míry spoléhá právě na to, že strach z Babišova návratu bude i nadále značný,“ uvedl Kovanda s tím, že tato sázka zatím víceméně vychází.

MF si podle Kovandy svůj postup vždy nějak obhájí. „Třeba tak, jak to mluvčí ministerstva činí. Navíc vládní politici vždy mohou říci, že v rámci koalice pěti stran je třeba hledat kompromis, leckdy bolestivě. Co se na to dá říct? Samozřejmě, do určité míry je to pravda. Stejně jako to, ovšem, že vládní strany měly už před volbami počítat s tím, že budou vládnout v koalici více stran a neslibovat vzdušné zámky,“ doplnil ekonom.