Francouzský prezident Emmanuel Macron se stále nevzdává možnosti vyslat na Ukrajinu jednotky nebo instruktory. Zatímco v únoru byl jeho návrh příkře odmítnut dalšími evropskými spojenci, s výjimkou pobaltských států, nyní o této možnosti měl jednat s novým britským premiérem Keirem Starmerem během jeho návštěvy Paříže 11. listopadu. Informoval o tom francouzský deník Le Monde s odvoláním na anonymní zdroje.

Podle Le Monde jednal Macron o možnosti vyslat přímo na Ukrajinu buď vojáky nebo vojenské instruktory či vojenské kontraktory například přes společnost Defense Conseil International (DCI).

Ta je z 55 % státní a v současnosti trénuje ukrajinské jednotky v Polsku a Francii. Podle plánu by DCI mohla poskytovat výcvik přímo na ukrajinském území. Výcvik přímo na Ukrajině by zjednodušil logistiku a ukrajinští vojáci by byli mimo frontu kratší dobu. Firma by také na Ukrajině mohla pomoci vybudovat opravárenská centra pro francouzskou vojenskou techniku. Le Monde podotýká, že 80 procent zaměstnanců DCI jsou bývalí vojáci. Deník dále píše, že jedním z důvodů jednání o této možnosti jsou obavy z omezení americké podpory Ukrajiny. USA se nyní podílejí na podpoře Ukrajiny zhruba z poloviny.

„Mezi Spojeným královstvím a Francií probíhají diskuse o obranné spolupráci, zejména s cílem vytvořit v Evropě pevné spojenecké jádro zaměřené na Ukrajinu a širší evropskou bezpečnost,“ svěřil se britský vojenský zdroj listu Le Monde. Detaily možné spolupráce však Le Monde neuvádí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhoval vyslání vojenských instruktorů na Ukrajinu už na začátku tohoto roku. Narazil na silný odpor některých klíčových spojenců, zejména Německa a Velké Británie. Debaty o nasazení západních vojsk podle Le Monde stále pokračují, ale podrobnosti zůstávají utajeny.

Macron v únoru uvedl, že nemůže vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Jeho tehdejší ministr zahraničí Stéphan Séjourné však jeho slova mírnil s tím, že by vojáci neměli bojové úkoly, ale jednalo by se o výcvik či pomoc s odminováním. Na tehdejší slova Macrona reagovali ruští politici slovy o tom, že západní vojáci na Ukrajině by se stali legitimním vojenským cílem.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot pak 23. listopadu v rozhovoru pro BBC uvedl, že Západ by si neměl stanovovat veřejné „červené linie“ v podpoře Ukrajiny. Na otázku BBC zda existuje možnost vyslání francouzských jednotek na Ukrajinu, Barrot odpověděl, že žádnou možnost nelze vyloučit.

„Budeme Ukrajinu podporovat tak intenzivně a tak dlouho, jak bude třeba. Proč? Protože jde o naši bezpečnost. Pokaždé, když ruská armáda postoupí o jeden kilometr čtvereční, přiblíží se hrozba Evropě o jeden kilometr čtvereční,“ uvedl také Barrot.

Podobně o podpoře Ukrajiny mluvil v minulých dnech i nový britský premiér Keir Starmer, když vyšlo najevo, že Ukrajina pravděpodobně použila britskou raketu Storm Shadow k útoku na ruské území. Britská vláda věc odmítla potvrdit či vyvrátit. Starmer se pak k celé záležitosti minulý týden vyjádřil podobně jako francouzský ministr zahraničí Barrot. „Naše pomoc Ukrajině je vždy na její sebeobranu. Je přiměřená a koordinovaná, je reakcí na akce samotného Ruska a je v souladu s mezinárodním právem. Podle článku 51 Charty OSN má Ukrajina jasné právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska,“ uvedl Starmer.

Na začátku listopadu americká média informovala, že administrativa prezidenta Joea Bidena odvolala svůj odmítavý postoj k působení opravářů vojenské techniky z řad amerických soukromých firem. Podle stanice CNN Spojené státy souhlasily s tím, aby na Ukrajině působily malé skupiny techniků, kteří mají pomoci ukrajinské armádě s opravami amerických zbraní.