Sídlo FHS UK v Praze

Velká změna

Sídlo FHS UK v Praze
Velká změna

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Měl to být jeden z největších projektů Karla Pragera, kterému se průběžně věnoval od šedesátých až do konce sedmdesátých let. Na území zvaném Pelc-Tyrolka v trojské kotlině se podle jeho návrhu zamýšlelo vybudovat rozlehlý vysokoškolský areál zahrnující fakultní budovy, menzu i koleje. Stejně jako v mnohých dalších případech však z původního Pragerova návrhu sešlo, ba co hůř – postavil se jen jeho fragment působící nemístně a až smutně osamoceně. Na jedné straně krásné místo pod skálou na pravém břehu Vltavy nedaleko zoo totiž od napojení na širší okolí odřezává spleť mnohaproudových silnic (vyústění tunelu Blanka i severojižní magistrály).

Jedna ze tří zrealizovaných staveb navíc výrazně chátrala od povodní z roku 2002, kdy do menzy nateklo přes metr vody. Objekt už byl zralý na definitivní odepsání, takřka po dvaceti letech se jej však podařilo úctyhodným způsobem proměnit pro úplně jiné využití – sídlo nejmladší fakulty Univerzity Karlovy.

Přestavba menzy Karla Pragera ze 70. let je dalším důkazem, že nový život se dá vdechnout prakticky jakékoli vysloužilé budově. - Radek Úlehla

Konečně pospolu

Fakulta humanitních studií od svého založení roku 2000 fungovala roztříštěně na různých místech po Praze, jejím hlavním působištěm byla budova v Jinonicích, kterou jako jednu ze svých posledních realizací navrhl shodou okolností rovněž Karel Prager. Původně však mělo jít o administrativní stavbu, ve které fakultní život hodně strádal vlivem stísněných prostor a nedostatečné kapacity. Z toho důvodu se fakulta dlouho poohlížela po novém místě, kde by se mohli pedagogové a studenti všech oborů potkávat. Volba nakonec padla na přestavbu této zchátralé menzy, jejíž podoba vzešla z architektonické soutěže z roku 2009, kterou vyhráli loňští držitelé ceny Architekt roku Kuba & Pilař architekti.

Nové prostory fakulty nemohly být od těch předchozích odlišnější. Zatímco v Jinonicích si studenti na chodbách museli dávat přednost, aby kolem sebe prošli, a studovali takřka výhradně pod umělým světlem, na nynější adrese je na každém kroku doprovázejí otevřené prostory a slunce. Aby toho mohli architekti docílit, bylo nutné celou stávající budovu kompletně odstrojit a „vykuchat“ – podařilo se zachovat a znovu využít aspoň její nosnou konstrukci. Zatímco dřív byl střed budovy potemnělý, dnes jej doslova zaplavuje denní světlo díky prosklené střeše s konstrukčně odvážnými nosníky nad rozlehlým atriem, jehož velkorysost i atmosféra vás při příchodu přiměje zpomalit krok a rozhlédnout se po budově, která má úplně jinou atmosféru, než byste zvenku čekali.

Ale kdy?

Přednáškové místnosti a kanceláře jsou v různých výškových úrovních po obvodu hlavní dvorany. Také ty mají spoustu denního světla díky kompletně prosklené fasádě, jejíž dvě vrstvy cloní hluk a umožňují přirozené větrání. Jak už to u realizací úspěšných brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře bývá zvykem, nové sídlo FHS UK se vyznačuje minimalistickou estetikou. Interiér ovládají přiznané betonové plochy, bílé stěny a černé podlahy, čímž vzniká poměrně flexibilní prostředí, které lze snadno přizpůsobovat různým potřebám. Dvorana během semestru překypuje životem, jelikož doslova nutí k interakcím, zároveň ji lze dobře využívat pro společenské události. Jediné barvy do strohého prostředí vnáší oranžový mobiliář a výmalba servisních místností, ať už jde o kuchyňky, nebo toalety. Mimochodem, právě barevné pojetí toalet zapůsobilo na některé studentky a studenty fakulty, kde se krom jiných vyučují také genderová studia, jako hadr na býka. Architekti totiž zvolili „stereotypní“ růžovou pro dámské a modrou pro pánské toalety.

Nadšení z budovy samotné však značně kazí stav jejího okolí, o které se dlouhodobě nikdo nestará. Smutně působí také holá betonová platforma kolem celé budovy, která od trávení času venku spíš odrazuje, než aby k němu lákala. S investicí do okolí se totiž počítá až v rámci druhé etapy – kdy to bude, je ovšem ve hvězdách.

 

29. ledna 2023