Zatímco se Ukrajina snaží dostat do Evropské unie a splnit konvergenční kritéria, v boji proti korupci dělá jeden velký krok zpět, píše web Politico. Poté, co parlament zlikvidoval Kyjevský správní okresní soud, který je známý jako nejzkorumpovanější v zemi, odhlasoval zákon o reformě ústavního soudu. Zákon má ale nedostatky a existuje v něm možnost politického zasahování do způsobu jmenování soudců. Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva, doporučil zákon změnit. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale i přesto návrh podepsal a doporučení komise ignoroval.

Ve stejný den, kdy Ukrajina zlikvidovala notoricky známý správní soud, udělala podle webu Politico zásadní chybu při reformě svého veledůležitého Ústavního soud. 13. prosince poslanci odhlasovali zákon o jeho reformě. Ten zřizuje nový postup při výběru poradní skupiny ze tří vládních úředníků a tří nezávislých odborníků se stejným počtem hlasů při výběru soudců. Rozhodnutí skupiny ale není konečné a kandidáti, kteří jejím hodnocením neprošli, mají stále šanci ucházet se o křeslo Ústavního soudu.

Benátská skupina 19. prosince doporučila nový zákon změnit a do poradní skupiny zařadit sedmého člena, který by nezávislým odborníkům dal při výběru rozhodující hlas. Komise rovněž doporučila, aby rozhodnutí poradní skupiny bylo závaznější a její negativní hodnocení by pro kandidáta znamenalo, že by se nemohl o křeslo nadále ucházet.

Následující den Zelenskyj na své cestě z frontového města Bachmut do Washingtonu návrh zákona podepsal, aniž by bral v potaz doporučení Benátské komise. Podle kritiků návrh, jenž poslanci i Zelenskyj odsouhlasili, dává prostor politickému zásahu při výběru soudců. „Hlasování prostou většinou znamená, že nezávislí odborníci budou potřebovat hlasy politických zástupců z vlády, aby vybrali kandidáta do další fáze. S těmito pravidly nebude poradní skupina schopna prosadit nezávislé kandidáty,“ cituje web Politico Mychajla Žernakova, předsedu správní rady Dejure Foundation.

Evropská komise poté 23. prosince reagovala s tím, že očekává, že se ukrajinské úřady budou plně zabývat doporučením Benátské komise, a proces bude sledovat. Vitalyj Šabunin, šéf Centra protikorupčních akcí, ve svém prohlášení uvedl, že pokud se nová forma výběrového zřízení nezmění, umožní tak zákon prezidentské kanceláři účinnou kontrolu na Ústavním soudem. „Je to velké riziko. Ústavní soud je jedinou institucí, která v současnosti omezuje politickou moc v zemi. A právě proto, že není řízen vládou, může ovládat vládu,“ řekl Žernakov.

Ukrajinská občanská uskupení vyzvala své zahraniční partnery, aby pokračovali ve svém tlaku na reformu ústavního soudu. Podle Žernakova kvůli ruské invazi se nyní někteří partneři veřejné kritiky zdržují, aby tím nehráli do karet Rusku nebo ukrajinským kritikům v EU. „Vzhledem k zasloužené Zelenského popularitě mezinárodní partneři raději nekritizují Ukrajinu tak tvrdě jako dříve, protože jej nechtějí žádným způsobem podkopávat během aktivní války,“ řekl Žernakov.

Důležitost postavení Ústavního soudu se prokázala například v roce 2020. Tehdy soud vyvolal krizi, když uznal některé části ukrajinského práva za protiústavní. S tímto rozhodnutím byl zrušen veřejný přístup k elektronickému majetkovému přiznání a rovněž trestní postih za lži v elektronických přiznáních. Tyto změny prakticky paralyzovaly boj proti korupci v zemi, prohlásila Národní agentura pro prevenci korupce a rozhodnutí kritizovala i Benátská komise.

Více než tisíc úředníků se tak vyhnulo odpovědnosti za lhaní v prohlášeních. Podle webu se občanským uskupením a zahraničním partnerům za pomoci Zelenského podařilo Ústavní soud vyčistit, expředseda soudu utekl do zahraničí. Na otázku, proč tedy Zelenskyj nyní podepsal tak kontroverzní zákon, Žernakov odpověděl, že i když ukrajinská vláda „dělá hodně pro přiblížení Ukrajiny k EU, stále jsou v prezidentské kanceláři lidé, kteří se změnám brání“.